„V současné době stále probíhá testování. Před třemi dny jsme úspěšně otestovali manévrující střelu, která úspěšně zasáhla cíl,“ řekl podle ruské tiskové agentury Sputnik News generálmajor Makarov, zástupce velitele ruských „vesmírných“ vojsk. Typ testované rakety Makarov neuvedl. Střela údajně zničila vzdušný cíl na vzdálenost menší než 400 km.
Teoretickým kandidátem pro testy jsou také vyvíjené střely 77N6-N a 77N6-N1, schopné ničit cíle letící hypersonickou rychlostí, včetně mezikontinentálních raket IBCM (InterContinental Ballistic Missile).
Rakety 77N6-N a 77N6-N1 lze odpalovat ze stávajících systémů S-400 i z vyvíjených S-500. Dálkový dosah obou raket je proti balistickým raketám 600 km, proti atmosférickým cílům 400 km.
Střely jsou údajně schopné zachytávat cíle letící rychlostí až 7 km/s. Původně se počítalo se zavedením střel do výzbroje v roce 2014.
Výroba 77N6-N a 77N6-N1 má probíhat v nových továrnách Kirov a Nižnij Novgorod. Továrny však ještě nejsou dokončeny, takže podle současných zpráv střely vstoupí do výzbroje až v roce 2020.
Továrna na výrobu raket pro systémy S-400 poblíž Moskvy:
Ruská armáda plánuje vyzbrojit 56 praporů (28 pluků), každý se čtyřmi systémy S-400. V současně době je vyzbrojeno 9 pluků se systémy S-400. Podle tiskové zprávy Almaz-Altay, výrobce S-400, od roku 2014 získá každý rok ruská armáda dva až tři pluky S-400.
Požadovaný počet systémů S-400 ruská armáda dosáhne po roce 2020. Podle blogu Russian Defense Policy je systém S-400 špičkovou zbraní, ale také systémem, který ukazuje nedostatky ve zbrojní výrobě Ruské federace.
Osm let ve výzbroji
První S-400 získala ruská armáda v roce 2007, kompletní přezbrojení však potrvá podle současných plánů 15 let. Ostatně Almaz-Altay se právě investicí do obou výše uvedených továren snaží čelit kritice kvůli nedostatečnému tempu dodávek S-400.
Rusko s ohledem na ambiciózní vyzbrojovací plány řeší problémy s nedostatkem kvalifikovaných odborníků i se zastarávajícím vybavením továren. Situaci rozhodně nezlepšují ani západní sankce.
Problémy s výrobou také komplikují možný vývoz S-400 do zahraničí. Například Čína dlouhodobě projevuje o S-400 zájem. Avšak z důvodu vytíženosti výroby se první S-400 nepodívají do zahraničí dříve než v příštím roce.
Vše navíc zkomplikuje zavádění nového systému S-500, který se má dostat do výzbroje ruské armády v roce 2016, nebo 2017.
Zdroj: SputnikNews, Russian Defence Policy
Článek byl převzat z webu Armádní noviny a redakčně upraven. Originál najdete zde.
