Superúplněk v Arguineguinu na Kanárských ostrovech (1. srpna 2023)

Superúplněk v Arguineguinu na Kanárských ostrovech (1. srpna 2023) | foto: Reuters

Připravte se na modrý superúplněk. Větší Měsíc už letos neuvidíte

  • 4
Není to časté, aby se do jednoho měsíce vešly dva úplňky. Tentokrát to vyšlo na srpen. První úplněk nastal mezi prvním a druhým srpnem a další přijde v noci ze středy na čtvrtek. Počasí však pozorování příliš přát nebude.

Nadcházející úplněk má hned několik zvláštností, tou první je označení modrý Měsíc. To nemá nic společného s barvou Měsíce, ale je to pojmenování druhého úplňku v jednom kalendářním měsíci. Pojem modrý Měsíc odkazuje na anglické slovní spojení „once in a blue moon“, což ve volném překladu znamená „jednou za uherský rok“. Označení upozorňuje na fakt, že nastane druhý úplněk v jednom kalendářním měsíci, což není zcela obvyklé.

Skutečně do modra zabarvený Měsíc se na obloze podle astronomů objevit může, ale nesouvisí to s jeho fází nebo vzdáleností od Země. Do modra se Měsíc zabarví před zraky jeho pozorovatelů v případech, kdy je naše atmosféra nasycena či znečištěna specifickými částicemi o velikosti alespoň jednoho mikronu. Nejčastěji za to může popel, který se do zemského ovzduší dostane při velkém požáru či silné sopečné erupci. Tyto částice rozptylují dlouhovlnnou červenou část spektra viditelného světla a do lidských očí pak doputuje jen ta modrá.

Modrý superúplněk

Tou druhou zajímavostí je skutečnost, že je to zároveň úhlově největší úplněk v letošním roce. To znamená, že se Měsíc dostane do fáze úplňku v době, kdy se na své elipsovité dráze pohybuje co nejblíže Zemi, tedy pod hranicí 360 tisíc kilometrů. Neodborně pak hovoříme o superúplňku.

„Poprvé jej (superúplněk, pozn. red.) v roce 1979 použil astrolog Richard Nolle. Proč zrovna zvolil hranici 360 tisíc kilometrů, se už nedozvíme, snad proto, že po 90 procent své dráhy je Měsíc od Země dál než oněch 360 tisíc kilometrů. Mimochodem, v novodobé historii byl úplňkový Měsíc nejblíže Zemi 14. listopadu 2016 (356 509 km), tento rekord bude překonán až 25. listopadu 2034 (356 445 km),“ vysvětluje Petr Ryp z Hvězdárny a planetária Brno.

Petr Horálek Fyzikálního ústavu v Opavě uvedl pro ČTK, že se ve středu 30. srpna v 17:52 středoevropského letního času dostane Měsíc na na vzdálenost 357 181 kilometrů. Podle astronoma bude nejzajímavější pozorovat východ Měsíce ve středu okolo 19:30, záleží na místě pozorování.

První srpnový superúplněk nastal v noci z 1. na 2. srpna, tehdy ho však lidé nemohli pozorovat. V čase úplňku byl podle astronomů Měsíc ještě pod obzorem, zároveň se k Zemi teprve přibližoval. V době, kdy byl Zemi nejblíže, tedy ve vzdálenosti 357 309 kilometrů, nacházel se Měsíc opět pod obzorem, jelikož tato situace nastala až v 07:53 ráno. Nebylo tedy možné pozorovat Měsíc přesně v úplňku, ani ve chvíli maximálního přiblížení, ale celé období mezi tím.

2. srpna 2023

,