Společnost Warner & Swasey Company uznala svoji chybu, upravila systém uchycení podlahy a začala s její opravou. Nová podlaha byla připravena k užívání v polovině srpna. V té době se již pomalu chýlila ke konci i stavba celé hvězdárny, která byla navržena s půdorysem ve tvaru kříže. Hlavní kopule se nacházela na západním konci nejdelší budovy, kratší budovu, orientovanou kolmo, zakončovaly po obou stranách menší kopule, určené pro další přístroje. Kompletně byla observatoř dokončena na podzim 1897 a slavnostní otevření proběhlo 21. října během série několika konferencí. Na nich se vystřídalo více než padesát vědců a samotné otevření sledovalo přímo na místě více než 600 hostů.
Observatoř se dochovala do současnosti a její velký čočkový dalekohled je dosud funkční. Hvězdárna se postupně rozrůstala a doplňovalo se i její technické vybavení. Nyní v areálu najdeme několik dalekohledů různých velikostí. Nedaleko hlavní budovy jsou dvě malé spojené kopule, kterým se někdy říká jižní budova. Ukrývají dva zrcadlové dalekohledy. Větší je typu Cassegrain a má průměr 25 centimetrů, druhý je Schmidtova komora o průměru 18 centimetrů. Další dva reflektory najdeme přímo v kopulích na hlavní budově. V nejmenší z nich se nachází dalekohled s průměrem 61 centimetrů.
Druhá kopule je jen o málo větší, ale přístroj v ní má objektiv o větším průměru než velký čočkový dalekohled. Jedná se o zrcadlo o průměru 41 palců, tj. 104 centimetrů, které je však opatřeno clonou, která použitelnou velikost zmenšuje na 101,6 centimetru. V praxi tedy má tento přístroj shodný využitelný průměr jako čočkový dalekohled, umístěný v největší kopuli. Jak je však možné, že se tak velký dalekohled vejde do výrazně menší kopule? Protože je zrcadlový, může mít odlišnou konstrukci, díky které má mnohem kratší tubus a stačí mu méně prostoru. Aby se odlišil od svého staršího čočkového „sourozence“, říká se mu většinou „41palec“.
Na Yerkesově hvězdárně provádělo odbornou činnost několik známých astronomů. Například již zmíněný Edward E. Barnard, objevitel hvězdy s největším vlastním pohybem, která je po něm pojmenována. Tomu se zde pomocí 40palcového teleskopu podařilo objevit slabou třetí složku Vegy a mimo jiné zjistil, že tmavá místa v Mléčné dráze jsou způsobena mezihvězdným prachem a plynem. Pracoval zde také Gerard Peter Kuiper, průkopník infračervené astronomie, objevitel Mirandy (měsíc Uranu) a Nereidy (měsíc Neptunu). Zabýval se chemickým složením atmosfér planet a předpověděl, že za dráhou Neptunu je pás, obsahující planetky a komety.
Dále zde působil Subrahmanyan Chandrasekhar, nositel Nobelovy ceny za práci objasňující řadu fyzikálních procesů ve hvězdách. Jeho specializací byla převážně závěrečná stadia vývoje hvězd. Svoji disertační práci na Yerkesově observatoři zpracovával Edwin Powell Hubble a díky ní po jejím úspěšném obhájení získal roku 1917 titul Ph.D. (doktor filozofie). Z dalších osobností zde pracovali například astronomové William Wilson Morgan, Otto Struve nebo Sherburne Wesley Burnham. V květnu 1921 observatoř navštívil fyzik Albert Einstein a mimo jiné se s dalšími lidmi vyfotografoval přímo v kopuli u velkého dalekohledu.
Na přelomu 20. a 21. století se hvězdárna zabývala pestrým spektrem oborů. Patřilo mezi ně sledování mezihvězdné hmoty, blízkozemních objektů, kulových hvězdokup nebo zkoumání vlastních pohybů hvězd. Dále se prováděla pozorování v infračerveném oboru a dalekohledy byly využívány k testování adaptivní optiky.
Zajímavostí je, že se Yerkesova observatoř objevila i v akčním thrilleru. Pokud se budete chtít přesvědčit na vlastní oči, podívejte se na americký film Chain reaction (Řetězová reakce) z roku 1996. V něm je dvojice hrdinů donucena prchat před pronásledovateli, zjistit, co jsou vlastně zač a očistit své jméno. Hvězdárna se ve snímku objeví několikrát, a dokonce jedna akční scéna se odehrává přímo na její střeše. Na okamžik je možné zahlédnout i 40palcový dalekohled. Na zamrzlém blízkém Ženevském jezeře se pak odehrává další napínavá scéna, honička ve vznášedlech. Hlavní role v thrilleru mají Keanu Reeves, Rachel Weiszová a Morgan Freeman.