Nová čínská vesmírná stanice byla dokončena teprve loni a sestává se ze tří modulů. Posádka, která ji dokončila, se vrátila na zem ke konci loňského roku poté, co ji vystřídali současní obyvatelé stanice. Nyní je má nahradit nová trojice, která ke stanici vyrazila podle plánu krátce po půl čtvrté v noci na úterý SELČ.
Raketa Čchang-čeng 2F (Dlouhý pochod) vynesla pilotovanou loď z vesmírného střediska v Ťiou-čchüanu na severozápadě Číny v oblasti pouště Gobi. Od roku 2021 je to podle agentury Reuters pátý takový let k čínské vesmírné stanici od roku 2021.
Na palubě Šen-čou 16 je podle agentury DPA poprvé i civilista. Vědec Kuej Chaj-čchao se má na vesmírné stanici soustředit na experimenty. Všichni dosavadní čínští astronauti byli členy armády.
Posádka zůstane na palubě stanice přibližně pět měsíců, během nichž bude provádět vědecké experimenty a pravidelnou údržbu.
Astronauti, kteří byli poslední půlrok na vesmírné stanici, se na Zem vrátí zřejmě v sobotu.
První dvě čínské vesmírné stanice skončily v oceánu. Poslední konkuruje ISS |
První velká čínské vesmírné stanice, jejíž životnost Peking plánuje až na 15 let, je milníkem v ambicích Číny na nízké oběžné dráze kolem Země. Stárnoucí Mezinárodní vesmírná stanice (ISS), kterou spravuje americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), by mohla ukončit provoz do konce tohoto desetiletí.
Čínská vesmírná stanice Tchien-kung vznikla bez pomoci jiných států. Čína se na projektu ISS nepodílí kvůli nesouhlasu Spojených států, kterým vadí, že čínský vesmírný program řídí vojenské křídlo čínské komunistické strany.
Posádka na Měsíci do konce desetiletí
Čínská kosmická agentura CNSA tento týden informovala o plánovaném dalším rozšíření stávající stanice a také o vyslání pilotované mise na Měsíc. Konkrétně by se tak mělo stát ještě před koncem tohoto desetiletí. Tedy nedlouho poté, co by měli na Měsíc dorazit astronauté v rámci mise Artemis III, která je nyní naplánována na rok 2025.
Model přistávacího modulu pro čínskou pilotovanou misi na Měsíc.
Obě země rovněž zvažují plány na vybudování stálých základen s posádkou na Měsíci, což vyvolává otázky ohledně práv a zájmů na měsíčním povrchu. Americké zákony přísně omezují spolupráci mezi vesmírnými programy obou zemí, a přestože Čína tvrdí, že zahraniční spolupráci vítá, ta se dosud omezovala na vědecký výzkum.
Čína se nejprve připravuje na „krátký pobyt na povrchu Měsíce a společný průzkum s lidskou a robotickou posádkou“, řekl podle agentury AP novinářům na vzácném brífinku vojensky řízeného programu zástupce ředitele Čínské agentury pro pilotované lety Lin Si-čchiang.
Čína už má za sebou některé úspěchy při dobývání Měsíce. Poprvé po desetiletích přivezla vzorky z povrchu Měsíce a přistála s vozítkem na méně prozkoumané odvrácené straně Měsíce.
Čína se díky své první pilotované vesmírné misi v roce 2003 stala po SSSR a USA třetí zemí, která vyslala člověka do vesmíru.
