Nosná raketa Zenit-2SB se satelitem Angosat-1 vzlétla z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v úterý ve 20:00 našeho času. Krátce po navedení na stanovenou oběžnou dráhu ve středu 27. 12. ve 4:54 ráno našeho času a navázání kontaktu s řídicím střediskem na Zemi se ale spojení přerušilo. Výpadek nastal během roztahování panelů solárních baterií po odeslání prvních telemetrických údajů.
Optimistické zprávy
Aktuální dobré zprávy o znovunavázání spojení se objevily dnes 28. 12. odpoledne. Agentura TASS uvedla, že podle „zdroje z raketového a kosmického ,průmyslu“ se podařilo obnovit spojení s první angolskou a také první africkou komunikační družicí Angosat-1. Agentura však současně upozornila, že zatím nemá k dispozici oficiální potvrzení této informace.
Byly získány signály telemetrie a podle předběžných informací bude možné poslat povely na družici.
Podle další čtvrteční zprávy agentury TASS „očekávají ruští experti plné obnovení kontaktu s družicí Angosat-1 nejpozději do jednoho měsíce. Řídicí středisko v Koroljovu u Moskvy se snaží družici kontaktovat každé dvě hodiny. Družice je na oběžné dráze stabilizovaná, takže by měla z panelů slunečních baterií dostávat potřebný příkon elektrické energie do palubních baterií.
Fotogalerie |
Dobré zprávy jistě vyvolaly optimismus zejména ve vedení ruské pojišťovací společnosti SOGAZ. Družice byla totiž pojištěna na částku 121 milionů dolarů. A pro SOGAZ by to bylo další značné vydání v rozmezí jednoho měsíce. Po nezdařeném listopadovém vypuštění družice Meteor M2-1 a 18 cubesatů musela totiž společně s dalšími třemi společníky vyplatit značnou částku, protože se na závazku ze smlouvy podílela 50 procenty.
Velká očekávání od programu Angosat
Pokud se podaří spojení plně navázat a uvést družici do operačního provozu, největší radost bude mít samozřejmě Angola. Od družice, kterou pro ni vyrobila RKK Energija na osvědčené platformě komunikačních družic Yamal s využitím některých komponentů vojenské družice Tundra, očekává pokrytí televizním signálem nejen pro celkem 117 angolských měst a obcí, ale také téměř pro celý africký kontinent.
Ve městě Cacuaco u Luandy bylo vybudováno hlavní řídicí středisko. Více než 50 angolských techniků prošlo školením v Rusku, Číně a Japonsku. Záložní řídicí středisko je v Koroljovu u Moskvy, odkud se nyní vedou všechny akce na obnovení spojení s družicí.
Samotná družice přišla na 252 milionů dolarů, k tomu je nutno připočítat náklady na start a také na vybudování řídicího střediska, takže celý program vyšel na 327,6 milionu dolarů. Představitelé angolského ministerstva telekomunikací a informačních technologií uvedli, že smlouvu o postavení a vypuštění družice podepsali v roce 2009 a že jsou přesvědčeni, že jde o investici, která se Angole vyplatí.
Pokud se družici Angosat-1 podaří oživit, očekává se, že by měla pracovat 15 až 18 let. O realizaci celého programu se v roce 2009 Angola dohodla s ruskou společností Rosoboroneksport, která zprostředkovala z ruských bank také půjčku na pokrytí potřebných financí. Její splatnost je 13 roků.
Angosat překonal politické bariéry
Původně měla družice Angosat-1 startovat na raketě Angara-A5 s urychlovacím stupněm DM-03 ze severního kosmodromu Pleseck, ale protože výroba této rakety byla značně zpožděna a ze smlouvy s Angolou při nedodržení dohodnutého harmonogramu plynula značná penále, bylo rozhodnuto, že družici vynese raketa Zenit-3F s horním urychlovacím stupněm Fregat SB, původně určená pro vynesení ruského rentgenového teleskopu Spektr-RG (teleskop nevyjde naprázdno, odstartuje na raketě Proton-M/DM-03).
Družice Angosat-1 (AngoSat-1) v montážní hale se složenými panely slunečních baterií, vpředu je rozměrná parabolická anténa.
Nastal však problém. Raketa Zenit 3F byla po záruční době a bylo nutné před jejím startem zkontrolovat a případně vyměnit na kosmodromu Bajkonur všechny důležité součásti. To však mohli provést pouze kvalifikovaní specialisté z výrobního závodu Južmaš – a ten je na Ukrajině.
Vzhledem k napjatým vztahům mezi Ukrajinou a Ruskem bylo jasné, že to znamená obrovské komplikace a nejspíš také velké zdržení všech příprav startu. Příjezd ukrajinských specialistů do prostor kosmodromu Bajkonur, které má Rusko dlouhodobě pronajaté od Kazachstánu, totiž představoval podrobné bezpečnostní prověrky a zdlouhavá schvalování a obou stranách. Nakonec se však tuto bariéru, plynoucí z mezinárodně politické situace, podařilo doslova „šalamounsky“ překonat.
Již před časem totiž koupila soukromá ruská letecká společnost S7 od RKK Energija majoritní podíl v projektu Sea Launch a pro zamýšlené obnovení startů z mobilní mořské platformy získala nejen tuto platformu a obslužnou námořní loď, ale také rakety Zenit, které odtud startují. Svízelnou politickou bariéru se proto podařilo překonat pomocí soukromého sektoru.
Oficiálním operátorem příprav a startu rakety Zenit-3F byla tedy společnost S7, RKK Energija zajišťovala technickou podporu startu, kontrolu a přípravu rakety Zenit-3F měli na starosti ukrajinští specialisté, o prověrky stupně Fregat SB, který je ruské výroby, se postarali odborníci z výrobního závodu Lavočkina a z RKK Energija.
Nyní tedy už vše záleží pouze na tom, zda se podaří udržet spojení s družicí a především ji uvést do plného operačního provozu. Naštěstí ani do toho politici nemluví.
