Nosná raketa Zenit-2SB se satelitem Angosat-1 vzlétla z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu v úterý ve 20:00 našeho času. Krátce po navedení na stanovenou oběžnou dráhu ve středu 27. 12. ve 4:54 ráno našeho času a navázání kontaktu s řídicím střediskem na Zemi se ale spojení přerušilo. Výpadek nastal během roztahování panelů solárních baterií po odeslání prvních telemetrických údajů.
Optimistické zprávy
Aktuální dobré zprávy o znovunavázání spojení se objevily dnes 28. 12. odpoledne. Agentura TASS uvedla, že podle „zdroje z raketového a kosmického ,průmyslu“ se podařilo obnovit spojení s první angolskou a také první africkou komunikační družicí Angosat-1. Agentura však současně upozornila, že zatím nemá k dispozici oficiální potvrzení této informace.
Byly získány signály telemetrie a podle předběžných informací bude možné poslat povely na družici.
Podle další čtvrteční zprávy agentury TASS „očekávají ruští experti plné obnovení kontaktu s družicí Angosat-1 nejpozději do jednoho měsíce. Řídicí středisko v Koroljovu u Moskvy se snaží družici kontaktovat každé dvě hodiny. Družice je na oběžné dráze stabilizovaná, takže by měla z panelů slunečních baterií dostávat potřebný příkon elektrické energie do palubních baterií.
Dobré zprávy jistě vyvolaly optimismus zejména ve vedení ruské pojišťovací společnosti SOGAZ. Družice byla totiž pojištěna na částku 121 milionů dolarů. A pro SOGAZ by to bylo další značné vydání v rozmezí jednoho měsíce. Po nezdařeném listopadovém vypuštění družice Meteor M2-1 a 18 cubesatů musela totiž společně s dalšími třemi společníky vyplatit značnou částku, protože se na závazku ze smlouvy podílela 50 procenty.
Velká očekávání od programu Angosat
Pokud se podaří spojení plně navázat a uvést družici do operačního provozu, největší radost bude mít samozřejmě Angola. Od družice, kterou pro ni vyrobila RKK Energija na osvědčené platformě komunikačních družic Yamal s využitím některých komponentů vojenské družice Tundra, očekává pokrytí televizním signálem nejen pro celkem 117 angolských měst a obcí, ale také téměř pro celý africký kontinent.
Ve městě Cacuaco u Luandy bylo vybudováno hlavní řídicí středisko. Více než 50 angolských techniků prošlo školením v Rusku, Číně a Japonsku. Záložní řídicí středisko je v Koroljovu u Moskvy, odkud se nyní vedou všechny akce na obnovení spojení s družicí.
Samotná družice přišla na 252 milionů dolarů, k tomu je nutno připočítat náklady na start a také na vybudování řídicího střediska, takže celý program vyšel na 327,6 milionu dolarů. Představitelé angolského ministerstva telekomunikací a informačních technologií uvedli, že smlouvu o postavení a vypuštění družice podepsali v roce 2009 a že jsou přesvědčeni, že jde o investici, která se Angole vyplatí.
Pokud se družici Angosat-1 podaří oživit, očekává se, že by měla pracovat 15 až 18 let. O realizaci celého programu se v roce 2009 Angola dohodla s ruskou společností Rosoboroneksport, která zprostředkovala z ruských bank také půjčku na pokrytí potřebných financí. Její splatnost je 13 roků.
Angosat překonal politické bariéry
Původně měla družice Angosat-1 startovat na raketě Angara-A5 s urychlovacím stupněm DM-03 ze severního kosmodromu Pleseck, ale protože výroba této rakety byla značně zpožděna a ze smlouvy s Angolou při nedodržení dohodnutého harmonogramu plynula značná penále, bylo rozhodnuto, že družici vynese raketa Zenit-3F s horním urychlovacím stupněm Fregat SB, původně určená pro vynesení ruského rentgenového teleskopu Spektr-RG (teleskop nevyjde naprázdno, odstartuje na raketě Proton-M/DM-03).
Družice Angosat-1 (AngoSat-1) v montážní hale se složenými panely slunečních baterií, vpředu je rozměrná parabolická anténa.
Nastal však problém. Raketa Zenit 3F byla po záruční době a bylo nutné před jejím startem zkontrolovat a případně vyměnit na kosmodromu Bajkonur všechny důležité součásti. To však mohli provést pouze kvalifikovaní specialisté z výrobního závodu Južmaš – a ten je na Ukrajině.
Vzhledem k napjatým vztahům mezi Ukrajinou a Ruskem bylo jasné, že to znamená obrovské komplikace a nejspíš také velké zdržení všech příprav startu. Příjezd ukrajinských specialistů do prostor kosmodromu Bajkonur, které má Rusko dlouhodobě pronajaté od Kazachstánu, totiž představoval podrobné bezpečnostní prověrky a zdlouhavá schvalování a obou stranách. Nakonec se však tuto bariéru, plynoucí z mezinárodně politické situace, podařilo doslova „šalamounsky“ překonat.
Již před časem totiž koupila soukromá ruská letecká společnost S7 od RKK Energija majoritní podíl v projektu Sea Launch a pro zamýšlené obnovení startů z mobilní mořské platformy získala nejen tuto platformu a obslužnou námořní loď, ale také rakety Zenit, které odtud startují. Svízelnou politickou bariéru se proto podařilo překonat pomocí soukromého sektoru.
Oficiálním operátorem příprav a startu rakety Zenit-3F byla tedy společnost S7, RKK Energija zajišťovala technickou podporu startu, kontrolu a přípravu rakety Zenit-3F měli na starosti ukrajinští specialisté, o prověrky stupně Fregat SB, který je ruské výroby, se postarali odborníci z výrobního závodu Lavočkina a z RKK Energija.
Nyní tedy už vše záleží pouze na tom, zda se podaří udržet spojení s družicí a především ji uvést do plného operačního provozu. Naštěstí ani do toho politici nemluví.
