Zemřel Frederick Sanger, jeden z mála dvojnásobných nobelistů

  18:00aktualizováno  18:00
Ve věku 95 let zemřel britský biochemik Frederick Sanger, jeden ze čtyř lidí v historii Nobelových cen, kterým bylo toto ocenění uděleno hned dvakrát. Informoval o tom server BBC News.

Frederick Sanger v roce 1958 | foto: AP

Být u dvou zcela zásadních vědeckých průlomů se podaří málokomu. Jedním z těch, kteří měli dost vůle, píle a zároveň i štěstí, aby něčeho takového dosáhli, byl Brit Frederick Sanger.

V roce 1955 jako první na světě kompletně popsal strukturu první bílkoviny, konkrétně inzulínu. Zkušenosti a znalosti, které získal s bílkovinami, pak přenesl i do dalšího důležitého oboru. V 70. letech jeho tým vyvinul metodu "čtení" (sekvenování) genetické informace z DNA, poprvé použitou na kousek virové DNA. Metoda, pro kterou se dodnes používá název Sangerova, se ve své podstatě používá dodnes.

Oba objevy jsou jedním ze základních stavebních kamenů současného boomu biotechnologií a Sanger právem za každý z nich získal Nobelovu cenu, pokaždé v oboru chemie.

Domnívám se, že (svou práci) jsme nedělali kvůli penězům nebo i slávě, ale spíše proto, že nás zajímala, bavila a my byli jsme pevně přesvědčeni, že má smysl.

Frederick Sanger (1918-2013)

Sangera pro jeho vědecký obor získal starší bratr. Následně mu otec (praktický lékař), umožnil studia na univerzitě v Cambridgi (hodně pomohl i fakt, že jeho matka byla dcera bohatého textilního průmyslníka). Na této univerzitě Sanger získal v roce 1943 doktorát z biochemie a zůstal jí věrný po celý aktivní vědecký život.

"Smrt velké osobnosti většinou nutí ke zveličování, ale přínos Freda Sangera pro moderní biochemii je opravdu nedocenitelný. Jeho objev dvou velevýznamných technických postupů pro sekvencování proteinů a nukleových kyselin rozevřely pole zkoumání v molekulární biologii, genetice a genomice," citoval server BBC profesora Colina Blakemorea, bývalého ředitele britské Rady pro lékařský výzkum (MRC).

Kromě Sandera získali dvě Nobelovy ceny už jen tři lidé: Marie Curie-Sklodowská (1903 za fyziku, 1911 za chemii), John Bardeen (1956 a 1972 za fyziku) a Linus Pauling (1954 za chemii a 1962 za mír).

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

Chyběl necelý metr. Parašutisté nekopali v kryptě obležené nacisty marně

Radarový průzkum krypty v únoru 2019

Po 77 letech od atentátu na Heydricha se podařilo prokázat existenci průchozí stoky před kostelem sv. Cyrila a Metoděje...

Zelené peklo Normandie. Problém odhalených spodků vyřešil seržant Culin

Digitálně kolorovaná dobová fotografie lehkého tanku M5 Stuart s improvizovanou...

Během detailního plánovaní vylodění v Normandii a prvních fází následného postupu do nitra Francie se zapomnělo na...

Některé nejlevnější notebooky nedoporučí ani výrobce. Vyzkoušeli jsme je

Test nejlevnějších notebooků

Na rčení „nejsem tak bohatý, abych kupoval levné věci“ zákazníci často zapomínají. Otestovali jsme proto šest levných...

Odstartovala nejsilnější raketa světa. Nese desítky satelitů a plachetnici

SpaceX poslala do vesmíru Falcon Heavy 25.6.2019 v 8:30 našeho času. Na palubě...

V úterý 25. června ráno v 8:30 našeho času znovu odstartovala nejsilnější raketa současnosti, Falcon Heavy. Vynesla...

Smrt nad Kanálem. Zahynuli při letecké nehodě, StB je obvinila z emigrace

V 70. letech 20. století se na obloze potkávaly rozmanité typy letadel, jak...

Kanál La Manche je tichým svědkem desítek nouzových přistání i zřícení letadel. Zahynuli zde českoslovenští hokejisté i...

Další z rubriky

Google má zřejmě peněz nazbyt. Zaplatil výzkum fyzikálního přeludu

Nechtěl by to mít v garáži každý? Takhle kouzelně vypadá provoz fuzoru

Společnost Google během posledních let v experimentu, o kterém prakticky nikdo nevěděl, nechala prověřit proslulou...

NASA cvičila astronauty na Měsíc nad sopkou, které je dobré se bát

Krajina centrálního Islandu je nehostinné místo téměř bez života, tvořené...

Okolí islandské sopky Asjki je jedno z nejnehostinnějších míst na Zemi. Což je možná dobře, protože její divoká exploze...

Místo vody se řekou valila láva. Výbuch, který pomohl spustit revoluci

Pohled do středu jednoho ze sopečných kuželů vzniklých na přibližně 27...

V roce 1783 na Islandu vybuchla sopka Laki, která významně proměnila směřování lidské společnosti. Jedovaté plyny,...

Dobré zprávy z porodnic: Klesá počet císařských řezů i nedonošených miminek
Dobré zprávy z porodnic: Klesá počet císařských řezů i nedonošených miminek

V Česku klesá počet porodů císařským řezem a také dětí s nízkou porodní váhou. Tyto informace zazněly na tiskové konferenci věnované perinatální péči v ČR. Příznivé zprávy souvisí s nižším počtem vícečetných těhotenství i dobré perinatální péči.

Najdete na iDNES.cz