Zemřel Frederick Sanger, jeden z mála dvojnásobných nobelistů

  18:00aktualizováno  18:00
Ve věku 95 let zemřel britský biochemik Frederick Sanger, jeden ze čtyř lidí v historii Nobelových cen, kterým bylo toto ocenění uděleno hned dvakrát. Informoval o tom server BBC News.

Frederick Sanger v roce 1958 | foto: AP

Být u dvou zcela zásadních vědeckých průlomů se podaří málokomu. Jedním z těch, kteří měli dost vůle, píle a zároveň i štěstí, aby něčeho takového dosáhli, byl Brit Frederick Sanger.

V roce 1955 jako první na světě kompletně popsal strukturu první bílkoviny, konkrétně inzulínu. Zkušenosti a znalosti, které získal s bílkovinami, pak přenesl i do dalšího důležitého oboru. V 70. letech jeho tým vyvinul metodu "čtení" (sekvenování) genetické informace z DNA, poprvé použitou na kousek virové DNA. Metoda, pro kterou se dodnes používá název Sangerova, se ve své podstatě používá dodnes.

Oba objevy jsou jedním ze základních stavebních kamenů současného boomu biotechnologií a Sanger právem za každý z nich získal Nobelovu cenu, pokaždé v oboru chemie.

Domnívám se, že (svou práci) jsme nedělali kvůli penězům nebo i slávě, ale spíše proto, že nás zajímala, bavila a my byli jsme pevně přesvědčeni, že má smysl.

Frederick Sanger (1918-2013)

Sangera pro jeho vědecký obor získal starší bratr. Následně mu otec (praktický lékař), umožnil studia na univerzitě v Cambridgi (hodně pomohl i fakt, že jeho matka byla dcera bohatého textilního průmyslníka). Na této univerzitě Sanger získal v roce 1943 doktorát z biochemie a zůstal jí věrný po celý aktivní vědecký život.

"Smrt velké osobnosti většinou nutí ke zveličování, ale přínos Freda Sangera pro moderní biochemii je opravdu nedocenitelný. Jeho objev dvou velevýznamných technických postupů pro sekvencování proteinů a nukleových kyselin rozevřely pole zkoumání v molekulární biologii, genetice a genomice," citoval server BBC profesora Colina Blakemorea, bývalého ředitele britské Rady pro lékařský výzkum (MRC).

Kromě Sandera získali dvě Nobelovy ceny už jen tři lidé: Marie Curie-Sklodowská (1903 za fyziku, 1911 za chemii), John Bardeen (1956 a 1972 za fyziku) a Linus Pauling (1954 za chemii a 1962 za mír).

50. výročí přistání na Měsící

Americký kosmický let Apollo 11 splnil svoji misi 20. července 1969. Na povrch Měsíce jako první člověk vstoupil velitel posádky Neil Armstrong. Doprovázel jej Edwin "Buzz" Aldrin, zatímco Michael Collins zůstal na palubě vesmírné lodi.

Téma Apollo 11 v článcích Technet.cz:
O čem si povídali kosmonauti Apolla 11. Poslechněte si tisíce hodin „ticha“
Co kdyby Apollo 11 zůstalo na Měsíci? Pohřbili by je přes rádio zaživa
Vlajky na Měsíci stále stojí. Podívejte se na důkaz ze sondy LRO

Nejčtenější

U Prochorovky to bylo jinak. Němci nám kradou tankovou bitvu, zuří Rusko

U Prochorovky se v červenci 1943 odehrála jedna z největších tankových bitev.

Nejslavnější tanková bitva u Prochorovky je ruská propaganda, napsal Die Welt s odkazem na zjištění německých a...

K síti se připojila největší solární elektrárna. Rekord dlouho nevydrží

Pohled na elektrárnu Nur Abú Zabí ze vzduchu

Ve Spojených arabských emirátech k začátku července spustili největší fotovoltaickou elektrárnu na světě. Má maximální...

Amatérský astronom vyfotografoval supertajný americký raketoplán X-37B

Americký raketoplán X-37B na orbitě

Nizozemský pozorovatel satelitů a vědecký novinář Ralf Vandebergh nejspíš udělal nejlepší fotku svého života. Podařilo...

Jeho formule chtěl každý. Autor slavných vystřihovánek slaví devadesátiny

Richard Vyškovský se svým modelem cisternové stříkačky CAS 32 na podvozku Tatra...

Richard Vyškovský je pro laickou veřejnost nepříliš známé jméno, v modelářské komunitě je však doslova celebritou. S...

Největší dobrodružství 20. století začalo o tři čtvrtě sekundy později

Tři Američané právě odstartovali na misi, kterou bedlivě sleduje celý svět.

Ani ostřílený hlasatel vesmírného střediska na Mysu Canaveral nedokáže zakrýt pohnutí. Je 16. července 1969, 9:32 ráno...

Další z rubriky

Ukrajina oficiálně představila kryt pro Černobyl. Na místě stojí roky

Nový kryt nad IV. reaktorem černobylské elektrárny stojí již od listopadu 2016:...

Desátého července byl slavnostně „odhalen“ nový kryt nad havarovaným IV. blokem černobylské elektrárny. Na svém místě...

Prázdninový dinosaurus. Chorvatsko obýval neznámý ještěr z Istrie

Chorvatské městečko Bale (či italsky Valle d’Istria), nedaleko kterého byl v...

Letní prázdniny jsou v plném proudu a mnozí z vás možná zamíří k moři do Chorvatska. Pokud ano, za dinosaury to asi...

Jen ticho. Největší pátrání po mimozemšťanech vydalo průběžné výsledky

Na hledání mimozemských signálů v rámci Breakhtrough Listen se podílel i...

Od roku 2016 běží projekt Breakthrough Listen, dosud největší program na zachycení mimozemských signálů. Letos v létě...

Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?
Moje dcera má dvě mámy. Mám na to právo?

Jsem mámou jedné úžasné holčičky, která si žije ve svém batolecím světě a nic ji netrápí. To však bohužel nemohu úplně říct o sobě, tak jsem se rozhodla se ze svých obav a pochyb aspoň vypsat.

Najdete na iDNES.cz