Tento víkend jste si tedy horečku sobotní noci mohli užívat o něco déle, přesně o onu vteřinu. Poslední minuta letošního června v noci ze soboty 30. června na 1. července totiž měla 61 sekund. Změna byla dána úředně. Mezinárodní služba rotace Země (IERS) na základě svých pravomocí rozhodla i vložení tzv. přestupné sekundy. Ta má vyrovnat rozdíl mezi časem atomových hodin a skutečným astronomickým časem.
Příčiny rozdílu mezi nimi jsou z největší části dány historickými okolnostmi měření přesného času, které se během (dnes už vlastně během staletí) měnilo, vyvíjelo a zpřesňovalo. Dalším, méně významným faktorem je to, že rotace planety Země se totiž neustále zpomaluje. Příčinou jsou drobná "zadrhnutí" v nebeské mechanice. Naše planeta totiž není ideální kompaktní těleso, a tak její rotaci ovlivňují takové věci jako pohyb mořských vod v důsledku přitažlivosti Měsíce a další jevy.
Graf ukazuje rozdíly mezi časem založeným na atomových hodinách (tzv. koordinovaným světovým časem, UTC) a časem založeným na rotaci Země (tzv. univerzálním časem, UT). Vždy, když se začne rozdíl příliš blížit jedné sekundě, přikročí se k vložení přestupné sekundy (na křivce jsou to ta strmá stoupání). Červeně je vyznačena poslední přestupná sekunda vložená v červnu 2012.
V každém případě předchodná sekunda se má postarat o to, aby se nezvyšoval rozdíl mezi "technickým" a "nebeským" časem, tedy například dobou východu Slunce. Odborníci na měření a míry se ještě v minulém století shodli, že nejlepším řešením je napravovat rozchod obou časů po malých dávkách. Jakmile se rozdíl příliš zvětší, vyhlásí Mezinárodní služba rotace Země "opravu" a v určený den se všechny hodiny světa přeřídí o sekundu.
Přestupná sekunda se vkládá vždy buď 30. června nebo 31. prosince. Od roku 1972 už se tak stalo celkem pětadvacetkrát. Před letošním červnem to bylo naposledy na konci roku 2008. I když čistě teoreticky je stejně dobře možné sekundu ubrat a vědci na to jsou připraveni, zatím se vždy čas přidával.
Už na pohled je jasné, že systém se nemůže moc líbit technice (a technokratům). Lidský mozek si sekundou navíc hlavu neláme, ovšem elektronika je na tom často jinak. S tím, že si občas přidá vteřinu navíc musí počítat například systém satelitní navigace, který funguje právě na základě přesného měření času.
Potíže ale mohou mít i přízemnější systémy, než je satelitní systém, letos to byly například některé linuxové servery. Protože ale systém přestupné sekundy už je dlouhodobě zavedený a počítá se s ním, nezpůsobil nikdy žádné velké výpadky či problémy.
Přesto se zhruba od roku 2005 v odborných kruzích hodně mluví o opuštění tohoto postupu. Klíčová měla být mezinárodní konference v lednu 2012, kde se ale nakonec o návrhu nehlasovalo. Rozhodnutí bylo odloženo do roku 2015. Nenašla se shoda, jestli je systém přestupné sekundy opravdu problém a co by ho vlastně mělo nahradit.
