Už by to chtělo dát nový článek

Nejslabší pouhým okem pozorovatelné hvězdy za nejlepších pozorovacích podmínek mají +6 magnitudu

Zdroj: http://technet.idnes.cz/pred-1010-lety-oblohu-rozzarila-nejjasnejsi-supernova-pcp-/veda.aspx?c=A160530_142509_veda_mla

Nemají. Mají k 8 mag

Jiří, +8 mag u nás prostým okem bohužel nehrozí. To musí být hodně daleko od civilizace, nejlépe v horách a chladném vzduchu. Ve střední Evropě je problém i +6 mag.

Ještě před Hubbleovým teleskopem se říkalo, že výzkum Vesmíru se rozděluje do dvou skupin. Na Krabí mlhovinu a to ostatní.

Dobrý den, dle mých informací je supernova Ia jediná supernova, která při svém výbuchu rozmetá veškerý materiál do okolí. Neutronové hvězdy, černé díry a další stadia(hypotetické kvarkové, hyperionove) vznikají při výbuchu supernov Ib, Ic a II. Pokud se pletu, tak předem děkuji za upřesnění.

https://en.wikipedia.org/wiki/Pair-instability_supernova

Když budeme mít štěstí, možná již brzy uvidíme tu největší supernovu v historii. Podle všeho již existující a vybuchlá supernova Betelgeuze (Orion beta), jejíž záře k nám zatím nedolétla (je vzdálená cca 600 světelných let) bude pravděpodobně několik týdnů výrazně viditelná i ve dne. Ovšem, pokud budeme mít pech a Země se bude nacházet v ose pólů této hvězdy, bude to to poslední, co uvidíme. Chápu, že to zní, jako konspirační teorie, ale přijde mi legrační, jak astronomové, kteří ani nedokážou odhadnout, jak přesně je tato nebezpečná hvězda blízko... se 100% jistotou prohlašují, že určitě nejsme ve směru jejích pólů, ze kterých se při výbuchu uvolnilo smrtelné množství vysokoenerg. částic (především gama záření).

Zajímavé. Z čeho jste usoudil, že už vybuchla ?

Hm, to jsem se zrovna nekoukal.

Jen poznámka, nejjasnější hvězdou na obloze je Slunce, ne Sirius.

Ale ne na noční obloze

Mohl by mne nekdo zodpovedet tri dotazy? (To byl prvni.) Druhy dotaz je pro ceske jazykovedce, proc mame nazev Tychonova supernova a nikoliv Tychova supernova. A treti dotaz je pro astronomy. Rychlost rozpinani obalky supernovy z roku 1006 je necele 1% rychlosti svetla. Pri teto rychlosti by byl prumer te obalky dnes mensi nez 1000x0.01x2 = 20 svetelnych let. Jenze v clanku je uvedeno pres 60 svetelnych let. To znamena, ze zpocatku byla rychlost rozpinani mnohem vetsi nez v soucasnosti. A proto se ptam, co tolik zbrzdilo pohyb te hmoty? Pokud gravitace, tak to znamena, ze tam muselo zustat v centru porad neco hodne hmotneho. Vedecky vypocet by jiste dokazal z toho spocitat, jaka je hmotnost te cerne diry nebo neutronove hvezdy jako pozustatku supernovy.

No a právě ta černá díra nebo neutronová hvězda je něco to hodně hmotného... Ale vzhledem k tomu, že se (pravděpodobně) jednalo o supernovu I.A, tak hmotnost při výbuchu byla jen 1,44 hmotnosti Slunce a to stačí jen na tu neutronovou hvězdu... A brzdit ten vyvržený plyn bude pravděpodobně i mezihvězdné prostředí, a možná víc, než ta gravitace...

Nekonečná závist tehdejším pozorovatelům. Něco takového se nám nejspíše nepoštěstí za celý život. Člověk si skoro říká, jestli by si neměl založit "supernova fond" aby si mohl případně koupit do pár hodin letenku kamkoli, kde by byla vidět.

no já jsem radši v dnešní době, kdy nevidíme jen nové světýlko na obloze, ale všem těm světýlkům začínáme trochu rozumět...