V posledních letech jsme byli svědky takových tornád při zběsilých požárech, které se opakovaně odehrávají v Kalifornii nebo třeba na opačné straně světa v Austrálii. Například před pár týdny vzplanuly stovky požárů v Kalifornii, řada z nich po úderu blesku.
Patnáctého srpna se nad zuřícími požáry vytvořilo tornádo, před nímž varovala americká agentura National Weather Service. Specialisté na vztah mezi počasím a požáry Charles Jones a Leila Carvalho z americké University of California v Santa Barbaře nedávno ve svém příspěvku pro web The Conversation rozebrali mechanismy, které souvisejí s tímto podivuhodným jevem.
Každý oheň potřebuje tři základní komponenty: teplo, palivo a okysličovadlo. Když je krajina suchá, panují vysoké teploty a fouká silný vítr, tak jde vše rychleji. Vznikají náhlé, silné a rychle se šířící požáry, s nimiž je těžké bojovat. Právě tak to v srpnu vypadalo v Kalifornii. Vlhká zima přispěla k tomu, že na západě USA vyrostlo velké množství trávy a další vegetace. Letní vedra vysušila rostlinstvo na troud a vzniklo z něj ohromné množství paliva pro požáry.
Podle Jonese a Carvalhové sehrály v kalifornských požárech významnou roli i dozvuky hurikánu Elida. Ten totiž zvýšil vlhkost a pohyb vzdušných mas v atmosféře, což vedlo k rozvoji bouří více na severu. Tam ale zase byla atmosféra nad pevninou velmi suchá a vedro vysušilo i případné deště. Výsledkem byly „suché bouře s blesky“, které podpalovaly požáry.
Požáry rovněž vyvolávají konvekční proudění vzduchu. Horký vzduch stoupá směrem vzhůru a unáší s sebou vodní páru, plyny a aerosoly, které pak ve větší výšce chladnou a kondenzují. Nad obzvláště divokými požáry v krajině mohou vznikat mraky podobné běžným kumulům. V takovém případě se mluví o pyrokumulech nebo pyrokumulonimbech. Uvnitř těchto „pyro“ mraků fungují silné vzestupné proudy vzduchu.
K takovému vývoji dochází v posledních letech překvapivě často. Pro zasahující hasiče je to varování, že budou čelit nevyzpytatelným a nebezpečným podmínkám. Když „požárové“ mraky nejsou příliš velké, tak se stává, že se vyprší. Pak dochází k tomu, že „požárový“ déšť dotyčný požár zeslabí nebo dokonce uhasí.
Pyrocumulus cloud from the #LoyaltonFire from NW Reno. This seems bad. https://t.co/U19h99cqT9
Nicméně v některých případech zmíněné pyrokumuly nebo pyrokumulonimby dosahují výšek kolem devíti kilometrů a létají z nich blesky. Ve světě již byly zaznamenány případy, kdy blesky z pyrokumulů zažehávaly nové požáry, jako například během zničující ohnivé bouře v Austrálii v roce 2009. Kromě požárů v krajině se tyto typy mraků mohou objevovat i při vulkanických erupcích.
Pyrokumuly a pyrokumulonimby jsou blízce podobné mrakům, v nichž vznikají tornáda. Proto nepřekvapí, že i v nich mohou vznikat mohutné vzdušné víry, které unášejí popel, kouř a často i plameny, čímž přispívají k dalšímu šíření požárů. Vzdušné víry se tvoří kvůli tomu, že se střetává intenzivní horko požárů se silnými větry.
V takovém prostředí dochází k náhlým změnám proudění vzdušných mas a následně k roztočení vzdušných vírů. Je to, jako když proud řeky teče místy, kde jsou na dně prohlubně. A nejsou to zrovna nicotné víry. Když se v roce 2018 roztočilo ohnivé tornádo v kalifornském devastujícím požáru, známém jako Carr Fire, tak se v něm vítr pohyboval rychlostí přes 230 kilometrů za hodinu.
Tornáda vyvolaná ohněm se liší od ohnivých vírů či rarášků (anglicky „fire whirl“ nebo „fire devil“). To jsou menší vzdušné víry, které jsou sice vyvolávány ohněm a často obsahují popel i samotné plameny, zároveň ale nedosahují až k základně mraků. Přesto v nich teploty mohou přesahovat tisíc stupňů Celsia.
A wildfire raging near the eastern Sierra community of Loyalton, Northern California grew to 2,300 acres on August 15, 2020 and triggered a rare fire tornado warning from the National Weather Service https://t.co/qhghhXNQzi [more: https://t.co/sSmUcxtxTa] https://t.co/YH9P6DU1Qm
Ohnivá tornáda jsou velmi nebezpečná. Mohou ještě dále zvyšovat sílu požárů, protože nasávají vzduch bohatý na kyslík směrem ke středu víru, který pak rozdmýchává další a další plameny. Kromě toho také roznášejí hořící materiál, jako je například kůra stromů nebo větve, a zakládají nové požáry.
Čím vyšší je teplota požáru, tím vyšší je šance, že dojde k silnému vzestupnému proudění vzduchu a roztočení silnějších a rozsáhlejších vzdušných vírů. V poslední době se stále častěji objevují vlny veder, které vysušují celou krajinu a zvyšují tím pádem ničivou sílu požárů v krajině.
Stále přibývají důkazy, že k nedávným vlnám veder a všudypřítomnému suchu přispívá postupující globální oteplování. Nejde přitom jenom o prostý vzestup teploty, ale také o změny v cirkulaci vzdušných mas v atmosféře. Tyto změny mohou podporovat extrémní chování počasí při požárech.
Podle statistik se v Kalifornii od počátku osmdesátých let více než zdvojnásobil počet dní s extrémním počasím během podzimní sezóny požárů. Za tu dobu rovněž v Kalifornii vzrostla průměrná teplota podzimu a pokleslo množství srážek. Obyvatelé území náchylných k požárům, a také hasiči, by se měli připravit na to, že přijdou ještě horší časy.
