Zatímco ve Spojených státech s vypětím všech sil bojují s pandemickým koronavirem, tak se ve stínu pandemie objevují hrozby nových infekcí, ať už ohrožujících lidi, nebo zvířata. Za normálních okolností by takovým hrozbám byla připravena čelit celá armáda lékařů a specialistů, ale kvůli pandemii covid-19 jsou kapacity a možnosti amerického zdravotnictví i veterinární péče podstatně omezené.
Jedna z takových infekcí nedávno zasáhla jihozápad Spojených států a také přilehlá území v Mexiku. Na území sedmi států v této oblasti, konkrétně v Arizoně, Kalifornii, Coloradu, Nevadě, Novém Mexiku, Utahu a Texasu, umírají spousty volně žijících i chovaných králíků kvůli epidemii RNA viru RHDV2 (podle anglického Rabbit hemorrhagic disease virus). Jde o neobalený RNA virus s lineárně uspořádaným genomem, který je extrémně nakažlivý a pro králíky obvykle spolehlivě smrtící.
Jak uvedla pro Business Insider veterinářka Amanda Jonesová z Killeenu v Texasu, která je přímo v centru dění, s kolegy tomuto viru přezdívají „Bunny Ebola“, tedy králičí ebola. Není to kvůli tomu, že by tento virus byl lidské ebole nějak zvlášť příbuzný nebo podobný. Jde o to, že projevy tohoto fatálního králičího onemocnění obvykle připomínají projevy eboly.
Lidská ebola je krvácivá horečka, která se často projevuje rozsáhlým krvácením pacientů a selháváním jejich orgánů. A podobně jako v případě králičí eboly je i lidská ebola ve vysokém procentu případů smrtelná.
Infekce virem RHDV2 vyvolává léze na vnitřních orgánech postižených králíků, které způsobují krvácení. Králík v takovém stavu brzy umírá. Na nemocných zvířatech přitom není choroba příliš patrná. Nápadný projev králičí eboly se obvykle ukáže až po smrti, když uhynulému králíkovi vyteče krev z nosu.
Žádný nováček
Různé varianty tohoto viru se šíří po celé planetě, přinejmenším od doby před 35 lety, kdy byl virus poprvé zachycen Číně, u domácích králíků. Austrálie a Nový Zéland tento virus introdukovaly záměrně, aby s jeho pomocí omezily invazní populace králíků, které v těchto zemích způsobují značné škody.
Ve Spojených státech se epidemie viru RHDV2 objevila již počtvrté. Tentokrát je to poprvé, co virus zasáhl nejen chované domestikované králíky, ale také volně žijící králíky, piky a zajíce, kteří žijí v této části Spojených států. Podle Erica Stewarta, výkonného ředitele American Rabbit Breeders Association, je to teď pro chovatele králíků velmi zneklidňující. Zároveň je prakticky nemožné účinně a rychle potlačit epidemii mezi volně žijícími zvířaty. Vymírání králíků také ohrožuje ekosystémy, v nichž je řada predátorů do značné míry závislá právě na lovu králíků, zajíců a jim příbuzných zvířat.
Jak uvádí Ralph Zimmerman, veterinář státu Nové Mexiko, doposud není jasné, odkud se epidemie vlastně vzala. Podle něj se chová jako sněhová koule, která se neustále nabaluje a valí krajinou. Z vlastní zkušenosti uvádí příklad chovatele, který vlastnil 200 králíků. Nedávno, mezi pátečním odpolednem a nedělním večerem jednoho týdne, přišel o úplně všechny. Úřady Nového Mexika zavedly politiku „spálené země“. Jakmile je u jediného z králíků nějakého chovu diagnostikovaná králičí ebola, tak je celý chov okamžitě zlikvidován.
Králičí ebola je efektivní zabiják. Jakmile se králík nakazí, tak se rozeběhne zhruba třídenní inkubační doba. Někteří nakažení králíci jsou apatičtí, ale na řadě z nich není vůbec znát, že jsou nemocní. Jak jsme v této době poznali u pandemie covid-19, bezpříznakoví přenašeči jsou velmi problematičtí a zásadně ztěžují boj proti takové infekci.
Pokud jde o samotný průběh onemocnění, uvnitř králíků se objeví léze, začnou jim selhávat játra, slezina i další orgány, a přestane se jim správně srážet krev. Poté králíci umírají. V průběhu této epidemie je úmrtnost mezi králíky asi 90 procent.
Odolný a těžko zvládnutelný
Virus RHDV2 se šíří velmi snadno, prostřednictvím krve, moči a trusu. Člověka ani další druhy zvířat, kromě králíků a jejich příbuzných, tento virus naštěstí nemůže nakazit. Lidé ho mohou nevědomky roznášet na botách, oblečení, rukou nebo třeba vlasech. Stejně tak může tento virus šířit hmyz, který žije v blízkosti králíků.
Zároveň se ukazuje, že virus králičí eboly je velice odolný. V pokojové teplotě vydrží být infekčním déle než tři měsíce. Podle údajů americké House Rabbit Society přežije teplotu 50 °C nejméně po dobu jedné hodiny a nemůže být zničen mrazem.
Jak to u viróz, lidských i zvířecích, bývá obvyklé, není k dispozici žádný účinný lék. A problém je i s vakcínou. Nějaké už sice existují, ale v USA v tuto chvíli není dostupná žádná vakcína proti králičí ebole, která by měla potřebnou licenci. Veterináři teď urychleně vyjednávají s americkým ministerstvem zemědělství (USDA), aby bylo možné dovézt vakcíny proti této chorobě ze Španělska a Francie. Získat povolení je i v nouzové situaci komplikované a zdlouhavé.
USDA zároveň pracují na vlastní americké vakcíně proti viru RHDV2. U vakcín je to vždy běh na dlouhou trať a tato vakcína pravděpodobně nebude k dispozici dříve než za rok. Podle odborníků to i tak bude přínosné. Králičí ebola totiž podle nich jen tak nezmizí.
