Kdybychom položili teploměr na přímé sluneční paprsky, pak každé měřicí médium (například rtuť, bezbarvý či obarvený líh, bimetalový pásek, kovové odporové čidlo apod.) bude absorbovat jiné množství sluneční energie a podle toho se bude zahřívat.
Přesné měření teplotyTeplotu vzduchu je nutno měřit čidlem, na které nedopadá záření oblohy - čidlo (ať už je to skleněný teploměr, nebo elektrický odporový teploměr) musí být ukryto v radiačním krytu. To není protiatomový kryt, ale žaluziová budka nebo dutý válec bílé barvy, který dokonale zastíní přímé sluneční paprsky, ale zároveň umožňuje průchod a ventilaci vzduchu. Jedině tak lze vyloučit vliv přímého ohřevu materiálu čidla.  Radiační kryt pro meteostanici |
Všichni známe situaci, kdy je asfaltové parkoviště v letním žáru doslova rozteklé, podrážky se nám do jeho povrchu lepí, zatímco trávník hned vedle je příjemně chladivý. Přitom na oba povrchy dopadá totéž sluneční záření o stejné intenzitě. Asfalt ale pohltí daleko více slunečních paprsků než tráva, a proto se více zahřeje.
Zkusme umístit vedle sebe skleněný teploměr plněný rtutí, červeným, modrým a bezbarvým lihem - na slunečním světle bude každý teploměr ukazovat jinou hodnotu teploty. Pak nemá smysl vyjadřovat "teplotu na slunci", protože míra zahřátí závisí nejen na tom, jak moc slunce svítí, ale také na materiálu a jeho barvě.
Tmavé auto bude daleko víc rozpálené než bílé. Střecha ze stříbrného plechu odrazí mnohem více slunečních paprsků než střecha z černých tašek, takže v domě se stříbrnou střechou bude v létě snesitelněji.
A přitom je kolem domů se stříbrnou i černou střechou stejná teplota vzduchu.
V meteorologii nás nemůže zajímat, na kolik stupňů se zahřeje nějaký povrch. Musíme striktně vyjádřit teplotu samotného vzduchu, takže proto ukrýváme teploměry do těch žaluziových krytů a to je jediné možné měření.
Vyrobte si vlastní stanici pro měření teploty
Protože se měření a sledování počasí věnuje mnoho hobby-meteorologů, často si vhodný kryt vyrábějí sami. I já jsem si něco podobného vyrobil pro svůj IP teploměr, i když ho vzhledem k panelákovému bydlení mám nesprávně umístěný asi 10 metrů nad okolním terénem; správně má být čidlo přesně 2 metry nad volným zatravněným prostranstvím.
Nicméně výroba radiačního krytu není moc náročná a je to hezké manuální cvičení na jedno odpoledne. Deset bílých umělohmotných misek z obchoďáku pro kutily, tři dlouhé šrouby, několik distančních trubiček, ráhno z hliníku, vrtačka a šroubovák, a můžeme se pustit do výroby takřka profesionálního krytu, do něhož zavedeme čidlo elektronického teploměru a můžeme si zaznamenávat skutečnou teplotu vzduchu.
Máme-li to štěstí a bydlíme v domku na vlastním pozemku, snadno zabudujeme do země sloupek (bílý), na který připevníme ráhno s radiačním krytem, a nikdo nerozpozná naši amatérskou měřicí stanici od profesionální.
Důležitý je však samozřejmě i samotný teploměr, nemůžeme používat laciné teploměry, jaké se dají koupit u benzínek do auta. Využívat se tak mohou například kvalitní IP teploměry. Ty posílají hodnoty o teplotě, vlhkosti a rosném bodu do databáze, odkud je lze lehce zobrazit.
Takto sleduji teplotu já, včetně dat z dalšího tentokrát USB teploměru, který provozuji přes nevyužívaný netbook.
Pokud někdo nechce měřit teplotu elektronicky, pak nezbývá než sehnat či vyrobit bílou meteorologickou budku s dvířky orientovanými na severní stranu, do ní umístit teploměr tak, aby jeho baňka byla přesně 2 metry nad zemí, a chodit do budky pravidelně odečítat teplotu. Ale to už dnes nedělají ani amatérští pozorovatelé, neboť pokrok nezastavíš a elektronizace zasáhla i sektor domácí meteorologie.
