Největší zatím nezodpovězenou otázkou kolem nového koronaviru SARS-CoV-2 je, kolik lidí se jím vlastně už nakazilo. Počet potvrzených případů se blížil v době přípravy článku sto deseti tisícům, ale kolik lidí statistiky nezaznamenaly?
Epidemie nového koronaviru |
Zdá se například, že v Itálii či v USA byl virus již několik týdnů před zachycením prvního případu (v USA podle některých odhadů možná i šest týdnů). Je tedy jasné, že nenápadných, možná zcela bezpříznakových přenašečů je poměrně mnoho. A zřejmě mezi nimi může být i mnoho dětí, kterých je jinak mezi vážně postiženými virem pouze minimální množství. Naznačuje to aspoň práce čínských vědců, kteří sledovali rodiny a další blízké osoby pacientů z města Wu-chan. Výsledky studie, jejíž hlavní závěry jsme krátce shrnuli v článku ze 7. března, jsou zatím dostupné pouze na serveru medRxiv. Zatím tedy neprošly kontrolou od kolegů z oboru.
Autoři práce analyzovali průběh nemoci 391 pacientů z města Šen-čen, u kterých čínští lékaři diagnostikovali nemoc COVID-19 způsobenou virem SARS-CoV-2 mezi 14. lednem a 12. únorem. Víc než 90 procent z nich tedy přišlo k lékaři s viditelnými příznaky nákazy. Pro úplnost dodejme, že tři lidé ze skupiny zemřeli a zhruba 170 jich k datu vydání studie 4. března stále ještě nebylo prohlášených za uzdravené.
Studie je ovšem zajímavá především tím, že sledovala zhruba 1 300 lidí, kteří s nemocnými byli v kontaktu. Výsledek je vlastně poměrně optimistický: virus byl zjištěn u 98 z téměř 1 300 „blízkých osob“. Je to překvapivě málo. Tzv. index nakažlivosti – R0 byl v této studii pouze 0,4 (tj. zjednodušeně řečeno, někoho dalšího nakazil zhruba každý druhý nemocný). Jiná epidemiologická data naznačují index nakažlivosti viru SARS-CoV-2 zhruba 2 až 3.
Nízký index nakažlivosti je v tomto případě samozřejmě dán v první řadě tím, že řada pacientů ve studii rychle mířila do karantény pod lékařským dohledem. Podobná opatření tedy v tomto případě šíření nemoci zastavila.
Na druhou stranu, i sami autoři uznávají, že nejspíš nezachytili všechny případy přenosu a celkový počet nakažených byl vyšší. Například proto, že je nemožné spolehlivě vystopovat všechny, se kterými se nemocný dostal do kontaktu, či proto, že testy na přítomnost viru v těle pacienta nejsou stoprocentně spolehlivé.
Není příliš překvapivé, že zdaleka největší riziko nákazy je u lidí, kteří s nimi žili ve společné domácnosti. Riziko přenosu je v takovém případě zhruba šestkrát vyšší než v případě blízkého kontaktu v jiném prostředí (v zaměstnání atp.)
Epidemiologicky méně příznivou zprávou je, že děti v této skupině se virem nakazily se zhruba stejnou pravděpodobností jako dospělí. Virus byl objeven u 7,4 procenta dětí, které byly v blízkém kontaktu s někým z původních čtyř set pacientů. Mezi dospělými se nakazilo 7,9 procenta z celkového počtu. Ze statistického hlediska nebyl mezi oběma věkovými skupinami žádný významný rozdíl.
Musíme ihned dodat, že dětí bylo ve studii málo: ve skupině „blízkých kontaktů“ bylo celkem 148 dětí do deseti let, z nich 11 se nakazilo (ve skupině primárně nakažených bylo 20 dětí ve věku 0–9 let). Nejde tedy o nijak velký vzorek.
Pokud výsledky potvrdí i další šetření, znamenalo by to, že virus se šíří prakticky napříč celou populací. Mezi pacienty se závažnějším průběhem jsou sice především lidé starší, nakaženi jsou však zhruba rovnoměrně lidé napříč všemi věkovými skupinami.
Dlouho na lůžku
Další výsledky studie v podstatě odpovídají tomu, co se o viru ví. Například, že u většiny lidí je inkubační doba kratší než pět dní. U 95 procent pacientů, kteří měli symptomy nemoci, se příznaky objevily do 14 dnů od nákazy. Starším pacientům trvalo poměrně dlouho, než se zcela zotavili: u lidí starších 70 let to bylo 36 dní, u padesátníků 32 dní.
COVID-19 má poměrně krátkou inkubační dobu, nemoc sama ovšem může být poměrně dlouhá. Což by v případě velké epidemie znamenalo, že nemocnice by se potýkaly s velkým počtem nemocných, kteří vyžadují dlouhodobou hospitalizaci. Snadno by mohlo dojít k vyčerpání všech kapacit a lidé by mohli začít umírat spíš kvůli nedostupnosti péče.
Informace: Do článku jsme doplnili přesné údaje o počtu dětí ve skupině „blízkých kontaktů“. Děkujeme čtenářům za upozornění.
