Na webu čínského Střediska pro šíření nemocí (anglickou zkratkou CCDC) vyšla zatím nejrozsáhlejší studie průběhu epidemie koronaviru, který dostal oficiální název COVID-19. Nabízí zatím nejpodrobnější údaje o události, která do této chvíle zasáhla především město Wu-chan a přilehlé oblasti provincie Chu-pej, ale stále se může rozšířit i dále.
Epidemie nového koronaviru |
Hned předem uveďme, že analýza není dokonalá. Zdravotnický systém Číny, či přesněji zasažených oblastí, je pod velkým tlakem. Epidemie zahltila například laboratoře, a tak více než třetina potvrzených případů ve studii není potvrzená tím nejspolehlivějším způsobem, tedy detekcí genetické informace viru v těle pacienta. Třetina případů je tak „potvrzena“ pouze na základě příznaků. Ale přejděme k tomu, co studie přinesla.
Na virus neumírají malé děti
Studie umožňuje nahlédnout pod pokličku obvykle udávaných čísel. Obsahuje totiž tabulku, kde jsou statistiky uváděny nejen podle lokality (jako to dělá WHO), ale i podle různých vlastností pacientů. A tak třeba víme, že virus sice napadá všechny věkové kategorie, nejvíce ale ohrožuje starší pacienty. U lidí nad 60 let má nadprůměrnou smrtnost (podíl zemřelých z virem nakažených), nejvyšší je smrtnost u lidí starších 80 let. Naopak u mladších lidí (do 40 let) je smrtnost na desetině průměru. A v nejmladší kategorii (děti do devíti let) Číňané neevidují žádné oběti.
Rozložení nákazy podle věkových skupin (data: chinacdc.cn). Celková smrtnost napříč věkovými skupinami je 2,29 % (n = 44 672).
Způsob šíření nemoci podle autorů ukazuje, že virus ze stále neznámého zvířete poprvé „přeskočil“ na člověka na rybím trhu ve Wu-chanu. Z tohoto jednoho ohniska se pak šířil dále. Údaje nenaznačují, že by se vyskytl nějaký „superpřenašeč“ jako v případě SARS. Takoví pacienti nakazili v některých případech až stovky dalších. Stále ovšem není zcela jisté, zda se v případě koronaviru COVID-19 takové případy prostě z biologických příčin nemohou objevit, či zda se jim zatím pouze úspěšně podařilo zabránit.
Mezi potvrzenými případy jasně převládaly ty s lehkým průběhem (z celkového počtu infikovaných zemřelo zhruba 2,3 % pacientů). V každém případě ovšem číslo berte s velikou rezervou. Je velmi pravděpodobné, že skutečný počet nakažených lidí je vyšší, ale zdravotnické systémy je prostě nedokážou zachytit. Někteří odborníci se domnívají, že nakažených může být až o řád více, než uvádí odhady.
Přehled podle průběhu onemocnění. Celkem 4 % pacientů mělo „kritický průběh“ onemocnění virem COVID-19, z nich pak 49 % nemoci podlehlo.
Ve Wu-chanu, kde se objevila drtivá většina případů a kde je zdravotnický systém pod největším tlakem, zemřelo 2,9 % pacientů zahrnutých do analýzy, ve zbytku země 0,4 %. Pro úplnost dodejme, že mimo Čínu, kde zatím zdravotníci stíhají pacienty diagnostikovat spolehlivěji a věnovat jim plnou péči, je zatím také úmrtí poměrně málo. Podle WHO bylo k 18. únoru mimo Čínu zaznamenáno 924 případů ve 25 zemích a celkem tři úmrtí (tj. 0,32 %).
Většinu zemřelých tvořili lidé starší 60 let, kteří měli již nějaké komplikace, nejčastěji vysoký krevní tlak, srdeční obtíže či cukrovku. Což není nic nečekaného, nápadné je spíše to, že COVID-19 alespoň zatím do značné míry není nebezpečný pro nejmenší pacienty. U dětí až na výjimky dosud nezpůsobuje závažné onemocnění. Proč to tak je, v tuto chvíli není jasné (například chřipka je proti tomu pro malé děti relativně nebezpečnější).
Co bude dál?
Údaje z práce čínských epidemiologů dávají do jisté míry naději, že se epidemii podařilo radikálními opatřeními minimálně zpomalit. Za zmínku stojí, že klesají počty nakažených (alespoň těch zachycených) mimo provincii Wu-chan.
Analýza končí k 11. únoru. Ovšem počty nově nahlášených nakažených nestoupaly ani ve dnech následujících. Opatření omezující pohyb lidí v rámci Číny se ovšem uvolňují, a i autoři studie vydané CCDC varují, že země by se měla připravit na možnost další vlny nákazy.
Počty nových potvrzených případů nákazy virem COVID-19 mimo nejpostiženější provincii Chu-pej. Jak vidno, počty nových případů podle čínských statistik klesají včetně případů, ve kterých pacient neměl kontakt s ohniskem ve Wu-chanu.
I tak ovšem přibývá optimistických předpovědí. Lékař Čung Nan-šan (angl. transkripcí Zhong Nanshan), který je především v Číně dobře známý jako objevitel SARS, v rozhovoru pro agenturu Reuters řekl, že epidemie by mohla vrcholit do konce února. „Doufám, že někdy v dubnu by mohla celá událost zcela skončit,“ řekl reportérovi Reuters. Předpověď je údajně založena na výsledku modelů, které připravil jeho tým. Známý epidemiolog má informace z první ruky, pracuje jako šéf expertní poradní skupiny čínské vlády.
Model z 12. února předvídal vrchol epidemie v druhé polovině února nebo ke konci února. „Stále je ale velké množství nejastností,“ zdůrazňuje jeden z autorů propočtů.
Pokud se chcete podívat na „tvrdší data“: k podobnému výsledku (konec epidemie ke konci února) dospěl například také matematický model odborníků z London School of Hygiene and Tropical Medicine.
Stále je ovšem ve hře řada neznámých. Karantény například byly založeny na odhadu, že stačí 14 dní izolace. Není ovšem zcela jisté, zda je tomu tak. Podle klinických údajů z Wu-chanu se u více než poloviny nemocných nemoc projevila do tří dnů od nákazy. Ale údajně se našly i vzácné případy, kdy inkubační doba byla až 24 dní. (Údaj nehraje roli v případě, že jsou lidé v karanténě před propuštěním otestováni, jak tomu bylo například v ČR.)
Asi tedy není překvapivé, že se najdou i odborníci, kteří stále předpokládají, že se virus zastavit nepodaří. Například slavný vědecký časopis Nature citoval v posledním čísle japonského epidemiologa Hirošiho Nišiuru z Hokaidské univerzity v Sapporu, podle kterého epidemie skončí až někdy mezi březnem a květnem. Uvolnění karanténních opatření ve zbytku Číny podle jeho názoru umožní viru šířit se dále. V jeho modelu epidemie dosáhne vrcholu ve chvíli, kdy onemocní více než dva miliony lidí denně a celkový počet nemocných dosáhne zhruba kolem půl miliardy. (Model v době přípravy článku nebyl dostupný online, za což může dost možná i fakt, že preprintový server pro biologické vědy biorxiv.org je zavalený příspěvky týkajícími se viru COVID-19.)
Počet nakažených a zemřelých na COVID-19 (data: WHO, 18. února 2020)
Co zatím nevíme
Jak jsou takové nesrovnatelnosti možné? Problém je v tom, že v tuto chvíli není jasné, jakými parametry mají odborníci své modely „nakrmit“. Například model Nišiury a jeho kolegů předpokládá, že příznaky jsou viditelné zhruba u poloviny nakažených. To má samozřejmě výrazný vliv na šíření nemoci (takoví lidé uniknou karanténě a chovají se jako by virus v těle neměli).
Ovšem jde pouze o odhad, protože prostě nejsou k dispozici potvrzené informace. Nemocnice ošetřují jen ty nejvážnější případy a laboratorní potvrzení přítomnosti viru se provádí nejspíše jen u velmi malé části nemocných. Takže jak velká část lidí vystavených viru onemocní a jak vážně, stále není jasné.
Nevíme tedy ani, kolik lidí by v případě velké pandemie mohlo na virus zemřít. To by záleželo na jiných faktorech. Jak jsme uváděli výše, ve Wu-chanu je alespoň zatím úmrtnost výrazně vyšší než ve zbytku Číny (2,9 proti 0,4 procent). Může to být dáno jen tím, že ve Wu-chanu je epidemie plně rozběhnutá, jinde teprve nabíhá.
V nejpostiženější oblasti také může být příliš mnoho pacientů najednou. Pandemické scénáře obecně varují, že pokud se nemoc šíří velmi rychle, nápor pacientů nakonec zdravotnictví zahltí a lidé začnou ve stále větší míře umírat kvůli nedostatečné péči.
Srovnání šíření virů COVID-19 (2019) a SARS (2003). Data WHO ke dni 19. února 2020
Není jasné ani to, jak virus přečká oteplení počasí. V případě SARS počet nakažených s růstem teplot rychle klesal a vysoké teploty spolu s karanténními opatřeními virus nakonec zcela zastavily. Chřipkový virus je na teploty také citlivý (za vyšších teplot velmi rychle vysychá, a tedy „hyne“), ale každou zimu se vrací. I přesto, že věda stále neví, kde vlastně chřipka „tráví“ léto. Jak se zachová COVID-19? V tuto chvíli to nedokáže nikdo říci s jistotou.
Co naopak víme, je, že COVID-19 se geneticky od začátku epidemie příliš nezměnil. Nemutuje rychle. Což podle odborníků není dobrá, ale ani špatná zpráva. Na virus totiž působí protichůdné tlaky: na jednu stranu by pro něj bylo evolučně výhodné, aby zabíjel méně nakažených, a jeho nositelé se tedy mohli déle pohybovat mezi ostatními a virus šířit. Na druhou stranu je na něj vyvíjen evoluční tlak kvůli udržení mutací, které zlepšují schopnost přenosu.
Stále tak není jasné, zda se Světové zdravotnické organizaci podaří zabránit rozšíření COVID-19 do celého světa. Klesající počty nakažených mimo epicentrum Wu-chan jsou povzbudivé. Bez znalosti přesných čísel jsou ale zatím modely příliš nespolehlivé. Rozdíly mezi optimistickým a pesimistickým scénářem jsou tak obrovské. WHO proto nyní pracuje na sběru přesnějších čísel (inkubační doba, smrtnost, nakažlivost...) pro lepší modelování. Právě na základě modelů zavedla Čína omezení cestování. „Samotná omezení pohybu ale nestačí, je nutno spojit je s dalšími kroky, jako je důsledná a včasná izolace jednotlivých nakažených a další změny ve veřejném chování na populační úrovni,“ uvádí WHO.
Hlavní poučení WHO, které si mohou vzít k srdci všichni, je důkladná hygiena rukou. Ta se totiž hodí nejen při obraně před novým koronavirem, ale i před bakteriemi a viry, které už se do světa rozšířily a nyní jsou ve „stálé nabídce“.
Aktualizace: Do článku jsme doplnili aktuální data.
5. února 2020 |
