Pondělí 24. února 2020, svátek má Matěj
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 24. února 2020 Matěj

Kočky rozumí, když na ně voláme. Jen je to většinou nezajímá

  7:00aktualizováno  8:58
Kočičí inteligence je na rozdíl od té psí velmi málo prozkoumaná. Kočky totiž většinou odmítají s vědci spolupracovat. Nová studie japonských výzkumníků se přesto pokusila zjistit, zda kočky rozumí, když zvoláme jejich jméno. Zdá se, že rozumí, jen je jim naše snaha získat jejich pozornost ukradená.

Kočky vám rozumí, ale ignorují vás | foto: montáž: Pavel Kasík, Technet.czProfimedia.cz

Psi a kočky jsou s přehledem nejpopulárnější mazlíčci a obě zvířata existují v soužití s lidmi po tisíce let. Podoba jejich vztahu k člověku je ovšem markantně odlišná: zatímco u psa člověk čeká, že když zvolá jeho jméno, pes okamžitě zareaguje a přiběhne, u kočky se nic takového předpokládat nedá. Co je však příčinou toho, že jsou reakce obou mazlíčků tak odlišné; co stojí za častým nezájmem koček? Dokážou vůbec kočky rozeznat vlastní jméno od jiných slov? To dosud nebylo jasné.

Zde je další rozdíl mezi oběma živočichy: ohledně psů je vědeckých výzkumů celá řada, včetně těch o jejich komunikaci s lidmi a reakcích na různé hlasové podněty. U koček je výzkum o poznání chudší. Ačkoliv je pochopitelně o zkoumání kočičí inteligence zájem – kdyby už jenom kvůli tomu, aby konečně někdo rozsoudil, zda jsou chytřejší nebo hloupější než psi – veškeré snahy o proniknutí do kočičí mysli narážejí na značnou komplikaci.

Kočky nespolupracují, ale rozumí

Důvod nikoho nepřekvapí – kočky prostě o vědecké experimenty nejeví zájem a s vědci na rozdíl od snaživých psů vůbec nespolupracují. Když majitelé přinesou své mazlíčky do laboratoře, většina koček panikaří, a i ty, co jsou klidnější, se vůbec nesnaží: chodí na druhou stranu, než by měly atd. 

I v případě, že výzkumníci přišli za kočkami domů, nebyla spolupráce o mnoho lepší. Vědci se tak musí snažit na kočky vyzrát a jejich nespolupráci obcházet.

Pro zjištění toho, jestli kočky „rozumí“ svým jménům, proto zkusil japonský tým jiný přístup. Zkoumaným kočkám jejich majitel nebo výzkumník přehrál  ze skrytého reproduktoru postupně pět slov s patnáctisekundovými odstupy, přičemž až to poslední z nich bylo jméno cílené kočky. Zkoumáno přitom bylo, zda kočka na své jméno zareaguje jinak než na ta předchozí nesouvisející, která však měla stejnou délku a intonaci.

V každém případě byla slova nahrána na diktafon a vyslovena se stejnou dikcí, aby nemohlo dojít i k nevědomému zkreslení. Reakce koček byly nafilmovány, „zamíchány“ a poté popsány výzkumníky, kteří nevěděli, jaký zvuk je na daném videu kočce přehráván.

Větší množství slov bylo důležité, aby došlo k „habituaci“ (navyknutí) zvířete – na první slovo často zareaguje, protože je to nový podnět, u těch dalších ovšem dojde k vymizení reakce. Pokud se znovu objeví po závěrečném vyslovení jména, je zřejmé, že je pro kočku něčím významné či odlišné.

Výsledky přesně toto ukázaly (PDF), kočky opravdu na své jméno reagovaly, byť jen takovým typicky kočičím způsobem: letmým pohybem hlavy nebo uší. Důležité však je, že reakce byla přítomna, ať už jméno vyslovil majitel nebo kočce neznámý člověk.

Zřejmě tak šlo o vnímání slova jako takového, nikoliv o reakci na známý hlas nebo jiný neverbální či paraverbální aspekt. „Došli jsme k závěru, že kočky dovedou rozlišovat obsah lidských hlasových projevů na základě fonémických rozdílů,“ shrnují svůj výzkum vědci.

Svou práci publikovali vědci v časopise Nature Scientific Reports; tento open-access časopis si klade za cíl publikovat vědecké práce, které splňují vysoké nároky na vědeckou metodu, „ze všech oblastí přírodních a klinických věd“ bez ohledu na reálný dopad zkoumaného: „Editoři rozhodují, zda je studie vědecky validní, neříkají nic o tom, zda jde o významné nebo inovativní studiie.“

Proč se vůbec obtěžovat se jmény?

Jelikož se jednalo o sérii experimentů, je k dispozici i několik dalších upřesňujících zjištění. Například kočky v domácnostech, kde jich bylo více, dovedly své jméno rozlišit od jmen ostatních mazlíčků. Zajímavé je, že u koček z „kočičích kaváren“ tato rozlišovací schopnosti chyběla, od jiných jmen to své nerozeznaly, ale od nesouvisejících slov ano. Zde je možné, že za odlišnostmi stojí jiná interakce návštěvníků s kočkami, kteří mohou jména spíše poplést nebo jsou méně konzistentní s „odměňujícím chováním“ po jejich vyslovení.

To je totiž jedna z teorií, proč je vůbec jméno pro kočku důležité – často po jeho vyslovení následují pozitivní podněty jako krmení nebo hlazení. Autoři studie zde upozorňují, že z jejich výzkumu se nedá vyvodit, zda kočky vnímají jméno jako označení vlastní identity, nebo jen jako signál, že se blíží něco pro ně důležitého.

Ať už je to jakkoliv, zdá se, že kočky nám opravdu rozumí, když na ně voláme. To, že na to často nereagují, je zkrátka jen proto, že nemají zájem. Stejně jako zjevně nemají zájem pomáhat s výzkumem vlastní inteligence.

Aktualizace: Do článku jsme doplnili podrobnosti o metodice a informace o vědeckém časopise, kde byla studie publikována.

Autoři: ,

Přechod na DVB-T2

Od 27. 11. probíhá postupný přechod na vysílací standard DVB-T2. Proces by měl být dokončen do poloviny roku 2020. Diváci si tak musí pořídit televizi s podporou kódování H.265 (HEVC) nebo starší televizi doplnit vhodným set-top boxem.

Témata: Výzkum, kočka, vědec
  • Nejčtenější

Nový americký neviditelný bombardér B-21 Raider vzlétne v roce 2021

Společnost Northrop Grumman zveřejnila nové vizualizace vyvíjeného stealth bombardéru B-21 Raider. Dle zveřejněných...

Rolls-Royce chystá jadernou elektrárnu. S cenovou politikou Dacie

Britská společnost Rolls-Royce připravuje projekt menší jaderné elektrárny. Má vyřešit hlavní problém dnešního „jádra“:...

Kopírovat + Vložit. Zemřel vědec, kterému vděčíme za přátelský počítač

Většina dnešních uživatelů počítače zřejmě amerického programátora a matematika Larryho Teslera nezná. Výsledky jeho...

Tyto ženy jste neměli vidět. Na plátně se ukazovaly jen profesionálům

Tyto ženy se objevily na stříbrném plátně doslova v každém kině po celém světě. Přesto jste je pravděpodobně nikdy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Sovětské letectvo používalo i americké těžké bombardéry B-17 a B-24

Zařazení amerických bombardérů B-17 a B-24 do výzbroje sovětského letectva patří mezi méně známé kapitoly z jeho...

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

  • Další z rubriky

Čeští vědci upravili genom slepic Zora, aby odolaly nevyléčitelné nemoci

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd a společnosti Biopharm vytvořili geneticky upravené slepice odolné...

Jak moc páchl Tyrannosaurus rex? Nejspíše značně a sám to dobře cítil

Svět druhohorních pachů je nenávratně pryč. Ale něco o něm můžeme soudit na základě nepřímých důkazů. Ostatně fosilní...

Česká firma chce prorazit s přípravkem na posílení imunity

Česká firma Nexars přišla s vlastním přípravkem na posílení imunity. O tom, jak by měl fungovat, mluvil v Rozstřel...

Zasažený Měsíc sedmkrát jinak. Nezvyklý snímek vznikl i díky Čechům

Mimo jiné i práci dvou českých fotografů si vybrala NASA pro koláž, která zachycuje velmi nezvyklou událost z loňského...

Najdete na iDNES.cz