Stoupající počty nakažených nemocí covid-19 ve světě i v Česku vedou k hledání nových cest, jak šíření infekce zpomalit a přitom nezavádět ochromující plošná opatření. Jednu z takových cest nabízí britsko-americký tým ve studii, která vyšla koncem srpna v prestižním vědeckém časopise BMJ. Jejich závěry prezentujeme v následující interaktivní grafice.
Interaktivní nástroj pro odhad relativního rizika nákazy:
Podívejte se, jaké faktory ovlivňují šíření viru covid-19 v různých prostředích. Graf je interaktivní a přetahováním posuvníků můžete snadno zjistit, co má na šíření menší nebo větší vliv.
Následující interaktivní nástroj je pouze ilustrační.
- Vychází z dat studie Jones et al., BMJ 2020
- Nejde o lékařské doporučení
- Pokud máte dotazy ohledně svého zdraví nebo rizik týkajících se konkrétně vás a vaší rodiny, kontaktujte svého lékaře
Cílem grafu je ukázat relativní míru rizika. Popsané aktivity jsou zvoleny typově, konkrétní okolnosti mohou možnost šíření viru výrazně zvýšit nebo snížit.
Vědci si dali si za cíl vyvrátit častý omyl, že virus se šíří jen na takovou vzdálenost, na jakou dolétnou kapénky.
Odstup dvou metrů nemusí sám o sobě stačit
„Malé kapénky – též známé jako aerosoly – se vypaří dříve, než dopadnou na zem,“ upozorňují. „Při zpívání nebo křiku mohou zase kapénky během několika sekund doputovat na vzdálenost sedmi až osmi metrů.“
„Na nebezpečí nákazy má vliv více faktorů, které se vzájemně kombinují,“ píší lékaři a výzkumníci. Jak velké riziko podstupujete ve chvíli, kdy jste ve skupině lidí a nikdo nevykazuje symptomy onemocnění? „Záleží na prostředí, na tom, zda lidé mají nasazené roušky, na ventilaci, koncentraci lidí, hlasitosti komunikace a jejím trvání,“ vyjmenovávají vědci základní faktory.
Studie vědců, publikovaná v BMJ, si i díky barevné tabulce získala značnou pozornost. Připravili jsme pro vás její český překlad (ke stažení v PDF).
Vědci u své tabulky zdůrazňují, že jde relativní odhad, nikoli absolutní čísla: „Ve faktorech není zahrnuta třeba přítomnost kašlajících a kýchajících lidí, která nebezpečí zvyšuje.“ Další proměnnou, která není do přehledu zanesena, je náchylnost konkrétních lidí k infekci, nebo „dávka“ viru v kapénkách šiřitele.
„Roli zřejmě hraje také vlhkost prostředí, ale to ještě nebylo průkazně dokázáno,“ poznamenali vědci. A konečně, rizikové jsou pouze ty situace, kde je přítomen někdo, kdo je virem nakažený. To však vzhledem k tomu, že virus může šířit i jedinec bez příznaků, nelze obvykle předem zjistit.
„Odstup lidí od sebe navzájem musí být součástí širší strategie,“ píší vědci na závěr studie. „Ta musí brát v potaz faktory jako počet lidí, proudění vzduchu, koncentraci lidí a osobní ochranné pomůcky, jako jsou roušky.“ Komplexnější chápání toho, jak se virus šíří a co zvyšuje riziko nákazy, podle vědců může vést „k eventuálnímu návratu k normálnímu společenskému a ekonomickému životu“.
Jak jsme sestavili kalkulačku rizikaVycházeli jsme z tabulky uvedené v článku BMJ. Rozhodli jsme se výsledky prezentovat interaktivně a odstupňovat různé kombinace rizik na škále barev. Znamenalo to nejprve spočítat původní kritéria, která vědci pro „váhu“ jednotlivých faktorů použili. Zpětnou analýzou výsledků pomocí metody „evolučních iterací“ v Excelu nám vyšly přibližně výsledky, které z více než 96 % odpovídaly výsledkům v původní tabulce. Největší váhu měla v tabulce otázka, zda mají lidé roušky, následovala přeplněnost místa, nejmenší vliv měla hlasitost komunikace. Jde však pouze o přibližné, relativní pojmy, nic z toho není kvantifikované. Cílem je tedy především ukázat na kumulativní charakter rizik. Následně jsme hodnoty převedli do skriptu a doplnili jsme schématickou ilustrační fotku ke každé situaci. Nakonec jsme poloautomaticky vygenerovali texty pro popis každé jednotlivé situace. Zobrazit více Sbalit |