„Když padne desetkrát za sebou červená, samozřejmě bych v dalším kole vsadil na černou. Vždyť šance, že padne červená jedenáctkrát, je mizivá. To ví každý!“
Ruleta ani mince nemají paměť. Předchozí výsledky nemají vliv na ty následující. Což také znamená, že když padne desetkrát panna, pojedenácté je to zase padesát na padesát. |
S tímto názorem jsme se v diskuzi pod minulým článkem o pravděpodobnosti setkali bezmála stokrát. A to i přesto, že právě v článku bylo jasné vysvětlení, proč tomu tak není. Ani desítky diskutujících, kteří princip nepodmíněné pravděpodobnosti pochopili, nedokázali zatvrzelé odpůrce přesvědčit, že „ruleta nemá paměť.“
Navíc se objevily i další mýty o ruletě, hazardu i statistice obecně. „Je to marný, je to marný, je to marný!“ vzdávali to někteří po celodenní osvětě v tisícové diskuzi. My to vzdát nechceme a pokusíme se to vysvětlit ještě jednou a podrobněji.
Řada červených nebo řada černých není výjimečná událost
- Mýtus: Když padne červená nebo černá vícekrát za sebou, je to neobvyklé až podezřelé. Pokud je ruleta férová, mají barvy tendenci se střídat.
- Realita: Ruleta nemá žádnou „povinnost“ střídat barvy. Sekvence stejné barvy není o nic pravděpodobnější než jakákoli jiná, stejně dlouhá sekvence.
Pravděpodobnost je zdánlivě jednoduchý koncept. Když je šance nějakého jevu - třeba toho, že na minci padne panna - 50 %, znamená to, že je to půl na půl. Pravděpodobnost panny i orla je stejná.
Ale pozor, neznamená to, že mince má nějakou povinnost střídat strany, tedy panna, orel, panna, orel. Pravděpodobnost neříká nic o tom, co se skutečně stane, ale popisuje, jak je na tom ten který výsledek v porovnání s ostatními výsledky.
Pro názornější vysvětlení jsme vytvořili toto ilustrační video:
Nenechte se podvést Řada stránek vás bude chtít přesvědčit, že existuje systém na přemožení rulety. Budou tvrdit, že na tom vydělali pohádkové jmění. Nevěřte jim, jsou to podvodníci. |
Když hodíme mincí dvakrát, mohou nastat přesně čtyři možnosti (čtyři uspořádané dvojice):
- dvakrát orel (OO)
- orel a panna (OP)
- panna a orel (PO)
- dvakrát panna (PP)
Každá z těchto variant má stejnou šanci nastat. Čtyři varianty, sto děleno čtyřmi, tedy pravděpodobnost každé jednotlivé varianty 25 %. Vidíme, že opakovaná panna má šanci stejně jako jakákoli jiná kombinace.
Podívejme se teď na čtyři hody mincí. Nastat mohou tyto varianty:
| OOOO | OOOP | OOPO | OOPP |
| OPOO | OPOP | OPPO | OPPP |
| POOO | POOP | POPO | POPP |
| PPOO | PPOP | PPPO | PPPP |
Šestnáct možností (spočítáme jako 24), tedy pravděpodobnost každé jednotlivé možnosti je 6,25 %. A tady má zřejmě kořeny onen omyl o výjimečnosti toho, že „padá stejná strana mince“. Protože pouze dvě varianty (OOOO a PPPP) jsou „nepřetržité řady“, získá pozorovatel snadno představu o tom, že nepřetržitá řada je cosi nepřirozeného, nepravděpodobného.
Variace se mezi sebou neliší, každá má stejnou pravděpodobnost Lidem ale řada OOOOO přijde zapamatovatelnější než PPOPO, proto jí dávají větší význam. |
Přitom ale pravděpodobnost případu PPPP je úplně stejná jako případu POPO nebo případu OPPO. Jenže pro naše vnímání, které je přizpůsobeno rozpoznávání vzorců a souvislostí, jsou řady POPO, PPOO a OPPO v podstatě podobné, nepřikládáme jim žádný význam. Časem se tedy učíme, že nepřerušená řada je výjimečný jev, zapomínáme ale, že stejně výjimečná je i jakákoli jiná kombinace.
Utahoval si z toho i slavný fyzik Richard Feynman: „Včera se mi stala neuvěřitelná věc. Na parkovišti jsem viděl auto s poznávací značkou ‚ARW 357‘. Dokážete si to představit? Miliony značek v celém státě a já viděl zrovna tuhle. Neuvěřitelné!“
Nenechte se ožebračit: Vyvracíme mýty a omyly o ruletěČlánek jsme rozdělili do pěti kapitol
|
