Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Lidé si myslí, že ateisté jsou méně morální, že nad sebou nemají nějakou morální autoritu, která by hlídala jejich činy a jejich chování ve společnosti. A kvůli tomu se jim nedostatečně důvěřuje a existují vůči nim předsudky,“ říká evoluční bioložka.
„Navíc panuje přesvědčení, že věřící nejsou jen morálnější, ale také šťastnější a méně se bojí smrti. Ale odborné studie ukazují, že to tak úplně nevychází. Dokazují jen to, že věřící se za morálnější pouze považují. Ale když se srovnávalo, jak moc se nevěřící a věřící vztahují k morálním pravidlům, ukázalo se, že k většině morálních pravidel se hlásí věřící úplně stejně jako ateisté.“
„Jediný rozdíl se projevil v pravidlech, která utužují kolektiv. V pravidlech, jež nutí všechny, aby táhli za stejný provaz. Tam jsou na tom ateisté hůře. Ale je otázka, jestli individuální svoboda není přece jenom trochu výš než kolektiv,“ zamýšlí se Jelena Lenka Příplatová.
Například ve Spojených státech amerických je podle ní předsudek vůči ateistům velmi častý. „Tam poměrně velká část lidí skutečně věří tomu, že svět byl stvořen před nějakými šesti tisíci lety během sedmi dní a evoluce v tom nehrála žádnou roli. V České republice jsou sice skupiny kreacionistů, ale příliš se nepohybují ve vysokoškolském prostředí.“
Čtyři jezdci nového ateismu
Občas je podle ní ateismus vnímán jako boj proti náboženství. „Ale to dělat nechceme. A vlastně ani nemůžeme. To nejde. To je osobní věc. I když i v rámci ateismu existují směry, které mají militantnější charakter.“
V posledních desetiletích se totiž vyvinul proud, který se nazývá „nový ateismus“, který tvrdí, že náboženství by se mělo kritizovat a mělo by se vystavovat racionálním argumentům.
Richard Dawkins je autorem slavné knihy Boží blud, ve které tvrdí, že náboženství by se mělo kritizovat a mělo by se vystavovat racionálním argumentům.
S tímto směrem přišli takzvaní „čtyři jezdci nového ateismu“, čímž ironicky narážejí na „čtyři jezdce apokalypsy“ ze Zjevení sv. Jana. Jsou jimi biolog Richard Dawkins, filosof Daniel Dennett, neurovědec Sam Harris a novinář Christopher Hitchens.
Dawkinsova kniha „Boží blud“ vyšla i v češtině a slavný vědec v ní tvrdí, že „hypotéza Boha“ je řádná vědecká hypotéza s projevy v hmotném světě a jako každá jiná hypotéza by měla být testována a nakonec i vyvrácena. „Oni zároveň tvrdí, že náboženství společnosti spíš škodí,“ vysvětluje Jelena Lenka Příplatová.
O evoluci není pochyb
A jak by členka spolku Ateisté ČR srozumitelně vysvětlila člověku, který si myslí, že je něco nad námi a stvořilo to svět, život i člověka, že to tak není? Jak by vysvětlila, že vše kolem nás vzniklo evolucí? Přirozenou cestou bez zásahu nadpřirozené síly?
„Takovému člověku bych doporučila, aby se podíval do skutečné odborné literatury. Prostě ať se nesnaží pochopit evoluční biologii na základě několika vět vytržených z kontextu. Evoluční biologie není jednoduchou větou, která nám popisuje celé stvoření světa. Do ní se všechny důkazy a teorie, které s tím souvisí, nevejdou,“ míní Jelena Lenka Příplatová.
„Samozřejmě, že tam máme svoje nejistoty, že nevíme, jak se udála nějaká konkrétní věc. Existují i zdánlivě protichůdné teorie. Ale tak je to v každé vědě. Třeba když se podíváme do medicíny, tak také nevíme, který receptor na povrchu buňky něco přesně dělá. Ale to neznamená, že tím odsoudíme celou medicínu,“ říká evoluční bioložka.
Ale o tom, že život, tak jak jej dnes známe, vznikl přirozeně, bez božího zásahu i záměru, z jednobuněčného organismu, není podle ní sebemenší pochybnost. „To, co řešíme teď, je to, jak přesně k tomu došlo. Protože samozřejmě nemáme úplně každý dílek skládačky, ale máme poměrně velkou představu o tom, jak to bylo.“
Replikace prebiotické polévky
V Rozstřelu evoluční bioložka podrobně hovořila o tom, jak mohl život vzniknout z pomyslné „prebiotické polévky“, kde se anorganické látky postupně transformovaly do složitějších systémů, z nichž se vyvinuly jednobuněčné organismy.
Podle ní už samotný vznik života dávno není pouze teoretickou vizí evolučních biologů. „Máme řadu experimentů, které se snažily některé části procesu replikovat v laboratorních podmínkách. Ale samozřejmě že nezreplikujeme celou naší historii, planetu či atmosféru.“
„Ale části těchto věcí můžeme skutečně zreplikovat v laboratoři a už máme dost jednotlivých kousků evidence, které se nám skládají dohromady a vysvětlují, jak to bylo. A je dobré si to poslechnout celé najednou. Protože pohádku o tom, jak něco vzniklo, vám může kdokoliv kdykoliv vymyslet. Ale bylo by hezké to slyšet vcelku i s tím, jaké pro to máme důkazy,“ konstatuje evoluční bioložka.
V této souvislosti se Jelena Lenka Příplatová zmínila i o českém vzdělávacím systému. Jak například ve škole přistupovat k rodičům, kteří své dítě vychovává ve víře, že Bůh stvořil člověka tak, jak to popisuje Bible, a kteří odmítají evoluci a kritizují například učitele za to, co jejich děti učí?
Bez kritického myšlení věříme bludům
Podle ní v tomto případě není třeba být militantní. „Víte, já si nemyslím, že můžeme nějakým způsobem ovlivňovat to, co rodiče dělají doma se svými dětmi. Samozřejmě do chvíle, kdy jim vyloženě ubližují, což už je problematika policie. Ale víte, že jsou rodiče, kteří učí děti, že existuje Santa Claus nebo Ježíšek. Nebo že děti nosí čáp. A také je za to nestíháme. Ale ovlivnit můžeme to, aby se děti pořádným způsobem vzdělávaly ve školách.“
A tady vidí evoluční bioložka rezervy. „Mám trochu problém s výukou evoluce ve školách. Vypadá to trochu jako soustava dogmat. Naučíme se fylogenetický strom rostlin a děti si myslí, že toto je ta evoluce. Ale tak to vůbec není!“
Evoluce na školách vypadá jako soustava dogmat, řekla v Rozstřelu Jelena Lenka Příplatová.
„A tady vidím problém, proč lidé nevěří evoluci. Mnohem více bychom měli ve školách učit vědeckou metodu, kritické myšlení a schopnost dohledávat a pracovat se zdroji, aby si každý mohl zkusit udělat vlastní rešerši,“ myslí si Příplatová.
„Jinak to dopadne tak, jak nám dokázali třeba někteří antivaxeři. Ti řeknou: tamhle jsem si přečetl jeden článek a ten říká, že očkovací látky mají nežádoucí účinky a je v nich rtuť, a proto odmítám veškeré očkování. To samozřejmě není způsob rešeršní práce, jaký bychom se měli učit,“ doplňuje evoluční bioložka.
Země je placatá?
Špatný systém vzdělávání může podle ní i za to, že lidé i na začátku 21. století stále věří na mnohokrát vyvrácené bludy. „Vždyť lidé stále věří tomu, že Země je placatá, že Američané nikdy nebyli na Měsíci. A věří také tomu, že covid-19 nebyl způsoben virem, ale zářením 5G, které nás všechny má za úkol ovládat a dělat z nás poslušné ovce.“
„A věří i protichůdným bludům. Že třeba princezna Diana byla zabita úmyslně královskou rodinou a zároveň že žije někde ve skrytu na nějakém ostrově, kde je uklizená před zraky novinářů,“ doplňuje Jelena Lenka Příplatová, jež mimo jiné působí také ve spolku Sysifos, který se vyvracením bludů a tmářství dlouhodobě zabývá.
O Češích se v minulosti hovořilo jako o jednom z „nejateističtějších“ států na světě. Platí to podle evoluční bioložky i dnes? „V Čechách je stále poměrně hodně ateistů. Když jsme dělali vlastní výzkumy na Přírodovědecké fakultě, tak se nám česká populace rozřadila do tří hlavních skupin.“
„Zhruba třetina byla katolického vyznání, zhruba třetina lidí byli ateisté a zhruba třetina byli agnostici, ‚něcisté‘, kteří věří v to, že něco nad námi zřejmě je,“ doplňuje Příplatová.
Ptáci by evolučně brzy dokázali trumfnout i opice, řekla v Rozstřelu evoluční bioložka.
Podle ní je důležité, aby si každý sám udělal vlastní názor na to, jak svět vznikl a jak funguje. Klíčové je ale používat kritické myšlení a pracovat s důkazy. „Víte, evoluce nemá záměry. A ještě jedna důležitá věc: my si myslíme, že rozum stojí v evolučním měřítku nejvýš a my jsme ti největší borci tady na planetě.“
„Ale bylo by dobré si uvědomit jednu věc,“ zdůrazňuje evoluční bioložka. „Od prvopočátku jsou všechny v současnosti žijící druhy organismů v evoluci stejně daleko. Všichni jsou stejně úspěšní, všichni jsou teď na vrcholu svých evolučních žebříčků. My jsme na tom možná nejlépe s inteligencí, ale zase neumíme létat. Ptáci, kteří zase mají malý mozek, létat umějí.“
„A navíc se jim vytvořila hustší síť neuronových buněk, takže jsou také poměrně chytří. A myslím si, že by docela brzy dokázali trumfnout například opice, kdyby se jim dala příležitost. Jiné organismy zase mají jiné specializované orgány, kterými trumfnou ty naše. Ale rozhodně bychom se neměli vnímat jako ti nejchytřejší a nejlepší. Koneckonců se také dokážeme zřejmě velice efektivně zničit, jak to v poslední době vypadá,“ uzavírá Jelena Lenka Příplatová.
