Článek se týká téměř výlučně obrazu Zdeňka Buriana, ale přesto je z původního článku převzata jako příloha zcela jiná kresba. Proč?

Na seznamu byl stejný článek , se správnou kra

Hroši nesouhlasí ...

Hrochům je to fuk, protože mají úplně jinou stavbu těla.

Tak nevím. Proč mám předpokládat, že když se mýlili vědci v první polovině 20. století, tak se nemohou mýlit v první polovině 21. století? Lze najít řadu videí i fotek, kdy stojí žirafa ve vodě a čouhá jí jen hlava. Nebo brodících se slonů, kterým z vody kouká jen chobot, kterým dýchají. Žirafa se neudusí, slon se neudusí, ale ještěři ano?

Vědci se pletou pořád, bude zajímavé, v čem se pletou dnes, ačkoliv za ti dostávají tituly a granty. Určitě se pletou ve vesmíru, v principu života, fyzice.

Berte to tak, že jsou mnohem chytřejší než Vy a mýlí se mnohem míň než Vy

Nemohli by pod vodou dýchat.. To je zase kolosální pitomina. Prostá fyzika - objem a povrch tělesa. Příklad krychle o hraně 1 metr = objem 1m3 a povrch 6m2. Poměr 1:6. - Dále 2m = 8 a 24. To je poměr 1:3. - Dále 3m = 27 a 54. Poměr 1:2. - Dále 4m = 64 a 96. Poměr 1:1,5. - Dále 5 m = 125 a 150. Poměr 1:1,2. - Dále 6m = 216 a 216. A je poměr 1:1. - Dále zkusíme 10m stranu = 1000 a 600 Vychází poměr 1 : 0,6.

Z toho vyplývá, že se poměr objemu těla zvětšuje na rozdíl od plochy povrchu těla, takže poměrný tlak u velkého zvířete vychází lépe než u malého. Proto jsou sloni v pohodě, když přecházejí řeku a jen choboty mají nad vodou. A velryby - speciálně vorvaň se potápějí až do kilometrových hloubek, kde žijí kalmaři, které loví. V kilometru hloubky máte už hydrostatický tlak 100 kg na cm2, to je 10 tun na dm2 plochy. A vorvaň jde běžně až do 2 km hloubky. Jak se vyrovná s kesonovou nemocí při vynořování to neřeknu. Nevím.

Jenomže velryby pod vodou nedýchají. Při hlubokém ponoru jim (cíleně) zkolabují plíce.

A že velryby dýchat mohou, jak je to možné? A jsou celé ponořené včetně hlavy, jen vystrčí nad hladinu dýchací otvor umístěný na vrcholu hlavy a v pohodě se nadechnou. A jsou větší než největší dinosauři.

Muzes to zkusit. vem si 5m zahradni hadici, ponor se do 5m pod vodu a zkus dychat.

To je přece jasný. Všichni přece ví, že v juře byl obsah CO2 v atmosféře velmi vysoký. Globální oteplování, jako prase. Teda jako dinosaurus.

To znamená výrazně vyšší teploty, než dnes. A výrazně vyšší teplota znamená výrazně nižší tlak a tudíž výrazně menší hustotu vody.

Dinďa tedy mohl v pohodě zvládnout dýchání i v tak velké hloubce.

Děkuji, nobelovku mi můžete poslat, ať se nemusím trmácet až do Švédska..

"A výrazně vyšší teplota znamená výrazně nižší tlak a tudíž výrazně menší hustotu vody."

Myslíte u vařící vody?