Odpusťme si delší úvod a začněme suchým konstatováním, že fotovoltaická elektrárna je elektrickým zařízením, pracuje s vyšším napětím i proudy a je vystavena všem povětrnostním vlivům, a proto je z principu věci požárním rizikem. Jinými slovy: její zahoření není vyloučené.
Pokračujme však druhým suchým konstatováním: pokud je fotovoltaická elektrárna dobře navržená, sestavena z kvalitních komponentů a instalace byla provedena korektně a pečlivě, pak je požárním rizikem minimálním.
Ve spolupráci s Radkem Orságem, ředitelem společnosti SolSol, jednoho z největších distributorů fotovoltaických technologií v ČR, jsme sestavili čtvero zásad, které se při instalaci a provozu fotovoltaické elektrárny vyplatí dodržet, abyste se nesetkali s červeným kohoutem i na své střeše.
1 Pozor na amatéry a „šikuly“
Tento bod dáváme na první místo, protože během solárního boomu poptávka značně převažovala nabídku, a tak instalaci fotovoltaických elektráren začaly nabízet i firmy, které k tomu neměly ani dostatečné znalosti a zkušenosti, ale mnohdy ani vnitřní potřebu tu práci udělat správně.
Což může být velký problém. Největším rizikem fotovoltaických elektráren jsou totiž konektory, spoje a kabeláž. „Špatně dotažený či nalisovaný konektor, nebo nedotažené vybavení pole rozvaděče, může vést ke zkratu nebo přechodovým odporům, a tedy i zahoření,“ vyjmenovává nejčastější chyby v instalaci Radek Orság. Nesmí se také kombinovat konektory různých výrobců. To, že se „do sebe dají narvat a drží“, neznamená, že budou mnoho let bezpečně fungovat.
Příklad DC konektoru
Pamatovat je také nutné na to, že velká část instalace je vystavena povětrnostním vlivům a musí jim odolat dvě tři desítky let. „V instalaci by se mělo pamatovat na UV chráničky kabelů a konektorů, kabeláž by měla být zapravena v instalačních žlabech a srovnána,“ doplňuje Orság. UV záření totiž dokáže plastové části konektorů a pláště kabelů během několika let oslabit tak, že se rozpadnou a živé části přestanou být chráněné. Kabely nesmějí nikde viset v chumlech, neměly by být ani „zaplácnuty“ pod polystyrenovou izolaci a rozhodně by neměly vést přes ostré hrany, kde hrozí prodření izolace.
Háček v nedodržení těchto elementárních zásad spočívá i v tom, že elektrárna může několik měsíců i let korektně fungovat, než se problém projeví. A pak už je dost často pozdě.
Zákazník by takto provedenou instalaci neměl převzít, ale mnohdy se při předání na střechu nedostane, i proto, že by musel objednat příslušnou přístupovou techniku. Je však důležité, aby dílo před předáním zkontroloval někdo, kdo tomu rozumí.
A pokud už na střeše (a v technické místnosti) instalaci od nějaké rychlokvašené firmy máte, vyplatí se pozvat externího revizního technika na důkladnou kontrolu – tyto náklady budou řádově menší než následky případného selhání.
2 Přehnaně šetřit se nevyplatí
Snaha ušetřit je sice pochopitelná, ale je třeba mít na paměti, že sice se to „vždy dá udělat ještě levněji“, ale už to může být na úkor kvality a životnosti komponentů nebo (ne)přítomnosti komponentů, které sice nemají přímý vliv na to, že vám do zásuvek proudí z panelů elektřina, ale mají zásadní vliv na efektivitu systému či jeho bezpečnost.
Přehnaně šetřit se podle expertů rozhodně nevyplatí na FVE panelech.
„Samotný panel tvoří v dnešní době 10–20 % ceny systému a není dobré na něm šetřit. I za extra 5–10 tisíc korun na celé instalaci může klient získat zásadně lepší technologii, což se například v Německu již dlouhodobě ví. U nás však pořád letí na sociálních sítích tvrzení, že všechny panely jsou ze stejných čínských fabrik, a jsou proto stejné. Tak tomu samozřejmě není. Mezi panely je stejný rozdíl jako mezi jakýmkoliv jiným elektrozařízením a překvapuje mě, že u systému v ceně nového vozu střední třídy s životností 2–3 takových vozů si toto kontroluje minimum lidí,“ vysvětluje Orság.
Momentka z montáže solráních panelů
Panel musí být precizně vyroben, aby odolával nepřízni počasí a zachoval si všechny technické parametry po mnoho let. Ty nejlevnější panely však (pochopitelně) takto vyrobeny nejsou. Proto specialista doporučuje zejména oboustranně skleněné panely a dát si velký pozor na nové značky.
„Trendem posledního roku jsou takzvané glass/glass (tedy sklo/sklo – pozn. redakce) panely, pohlídal bych dlouhou záruku a ideálně zvolil produkt značky s alespoň desetiletou historií. V současnosti mnoho asijských výrobců recykluje své značky co dva tři roky a záruky se nelze třeba už po dvou letech kde dovolat,“ doplňuje Orság. Oboustranně skleněné panely jsou o trochu dražší a těžší (a tedy se s nimi hůře manipuluje při instalaci), proto se v Česku zatím neprosazují tak, jak by dávalo smysl.
Mají totiž spoustu výhod. Skleněný podklad lépe rozvádí teplo, a tak mohou mít dokonce větší zisk při stejném osvitu. Jsou robustnější a mechanicky odolnější. Sklo panelu výrazně snižuje i schopnost hoření. A na konci životnosti se dají lépe recyklovat než panely s plastovými kompozity.
Příklad konstrukce uchycení solárních panelů
Od ceny panelů se může odvíjet i délka záruky. Pamatujte na to, že důležitá není „záruka na výkon panelu“, ale záruka „na produkt“, a ta by měla být pro rezidenční instalace 20–25 let. Zárukou na výkon se nemá cenu příliš zabývat, protože je prakticky nevymahatelná a musíte prokázat, že panel má skutečně nižší výkon kvůli své vlastní chybě, což vyžaduje demontáž a transport panelu, měření ve specializované laboratoři, vytvoření protokolů... a zpravidla se to nevyplatí ani finančně.
Šetřit by se nemělo ani na instalačních prvcích. Ty musejí být vhodně vybrány podle materiálu, sklonu a dalších parametrů střechy, musejí panely bezpečně udržet i při silném větru nebo zatížení sněhem a instalace by také měla umožňovat i snadné revize a čištění panelů. Instalace všech prvků by měla být na nehořlavý podklad, aktivní prvky potřebují prostor pro ventilaci.
U střídačů je vhodné, když umožňují vzdálený monitoring provozu sítě, kde vás může na začínající problém upozornit.
3 Není to jen panel – kabel – střídač
Ačkoli to v titulku uvedené v podstatě stačí na to, aby vám do zásuvky běžela elektřina ze sluníčka, je chybou se snažit ušetřit tím, že se ostatní prvky vynechají jako nepotřebné. Protože nepotřebné nejsou.
Na mysli máme třeba optimizéry. Ty slouží pro ovládání každého jednotlivého panelu a výhodou po uživatele je třeba fakt, že pokud něco na střechu vrhne malý stín (třeba v určitý čas komín), nedojde k razantnímu poklesu výkonu celého stringu panelů, ale uživatel přijde jen o výkon pouze toho zastíněného panelu. Zároveň optimizéry pomáhají proti vzniku takzvaných hotspotů, tedy lokálních přehřátí panelu, které snižuje jeho životnost a v extrémním případě mohou vést i k poruše panelu.
Jednotka optimizéru
Je to také důležitá bezpečnostní komponenta pro případ požáru, respektive jeho hašení.
„U většiny systémů napětí při vypnutí AC na jističi nebo Central/Total stopem padá na 1 V na panel/optimizér. Ty se pak sčítají ve stringu, platí tedy, že 20 panelů = 20 optimizéru = 20 voltů, jsou tedy plně hasitelné standardními postupy. Nová legislativa zatím nařizuje použití těchto odpojovačů u výkonu 10–50 kWp. U větších se to pak řeší individuálně v projektu pro stavební povolení, kde se vyjadřuje i HZS a vytváří se plán zásahu. U elektráren pod 10kWp to zatím legislativa nevyžaduje, zde však bývá stejnosměrné napětí na stringu kolem 400 V,“ vysvětluje Orság.
Do napětí 400 V totiž lze elektrické systémy hasit vodou – při zachování specifických postupů a bezpečnostních opatření, například dostatečném tlaku vody a bezpečné vzdálenosti od hašené technologie (a platí to jen pro hasiče, hašení elektrických zařízení vodou svépomocí je nebezpečné a nepřípustné).
A zde se opět dostáváme k šetření na špatných místech.
„V případě 400–500Wp panelů má každý na výstupu v zatížení maximálně 40 V, takže u 10kWp máte 2 stringy po cca 400 V. Mnoho instalačních společností si práci ulehčuje, náklady snižuje a dává všech 20 panelů na jeden string – tedy pokud to zvolený střídač umožní, mnohé jsou limitovány na 600 V. V tu chvíli se napětí v kabeláži ke střídači může dostat i na 800 V,“ doplňuje Orság. Zařízení pod napětím vyšším než 400 V přitom vyžadují speciální hasivo, takže pokud taková elektrárna nejde vypnout (jak vysvětlujeme výše), je to pro práci hasičů komplikace.
4 Alespoň elementární znalost by měl mít každý člen domácnosti
Teď přeskočme k variantě, že zaznamenáte kouř nebo plameny. V tu chvíli se vyplatí na nic nečekat a okamžitě vytočit 150 nebo 112, prostě zavolat hasiče. Při popisu situace určitě nezamlčujte, že je na střeše fotovoltaická elektrárna – dáte hasičům možnost se na tuto situaci připravit, třeba tím, že rovnou vyšlou i výškovou techniku.
To nám potvrdila i tisková mluvčí generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR Martina Götzová: „Co platí při každém zásahu u požáru je, že čím dříve je požár zjištěn a nahlášen, tím menší jsou pak újmy na zdraví, majetku a životním prostředí. Veřejnosti obecně doporučujeme, pokud taková situace nastane, opusťte co nejrychleji prostor požáru a zavolejte na tísňovou linku 150 nebo 112.“
Je potřeba, aby měl každý člen domácnosti alespoň elementární znalosti instalovaného systému – panely jsou na té a té střeše, hlavní vypínač je tam a tam, rozvodná skříň je tam a tam, systém je nebo není doplněn akumulátorem a je nebo není připojen do rozvodné sítě. Není toho mnoho, ale hodně to pomůže. Pokud je k fotovoltaické elektrárně projektová dokumentace, je ideální ji předat veliteli zásahu.
Příklad instalací bateriového úložiště, střídače a rozvaděče v rodinných domech
Po internetu a v „hospodských“ diskusích kolují zvěsti, že hasiči nechávají raději domky se solárními panely na střeše shořet. Je to opakovaně dementovaný nesmysl. „To samozřejmě není pravda,“ stručně okomentovala „facebookové moudro“ Götzová.
Velitel hasičů má ze zákona možnost ukončit zásah, pokud tam je nepřiměřené riziko pro zasahující hasiče, ale to je obecné pravidlo a zpravidla se týká hořících nestabilních konstrukcí, destrukce objektu nebo extrémní teploty v objektu. Pak mohou hasiči přejít z požárního útoku (hasí daný objekt) na požární obranu (snaží se, aby se oheň nerozšířil na objekty jiné). Obecně to však nesouvisí s fotovoltaikou, ale především s fází požáru.
„Nezastíráme, že zásah v místě požáru nebo mimořádné události, jehož část je pod napětím, není jednoduchý. Jednotky požární ochrany jsou však v rámci odborné přípravy podrobně připravovány na jednotlivé druhy možných předvídatelných zásahů, kdy jsou vedeny jasným cílem. Tím je pro nás ochrana lidského života, zdraví obyvatel, životního prostředí, zvířat a majetku před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi. Při zásahu tak postupují jednotně a řídí se taktickými postupy. A to platí i pro zásahy při požáru FVS,“ vysvětluje Götzová.
Samotný požár fotovoltaického systému nebo budovy s fotovoltaickým systémem není pro hasiče žádná neobvyklá situace a postupují u ní standardně, jako u každého jiného požáru, a mají na to metodické listy: vyhodnotí situaci, udělají průzkum, velitel rozhodne, jaké hasivo a jaký postup se použije.
Je třeba mít na paměti, že informace o FVE hasiči potřebují i v případě, že nehoří prvky elektrárny, ale objekt, na kterém je montována. Na venkovní rozvaděč je také dobré nalepit samolepku indikující přítomnost FVE, případně FVE a bateriového úložiště. To pro případ, že by problém nastal, když nikdo není doma.
