Kdyby zůstalo u původního názvu, studenti by si dnes nejspíš museli lámat jazyk při vyslovování jména slavné chemické sloučeniny. Naštěstí se chemik později při dolaďování názvu materiálu, "který je nerozpustný ve všech rozpouštědlech a neměkne působením tepla", nechal inspirovat svým jménem. Sláva bakelitu, potažmo celá éra umělých hmot, mohla začít.
Bakelit byl vůbec první průmyslově vyráběnou umělou hmotou. Objevil se v době, kdy svět hledal kvalitní a levný izolant pro elektrotechnický průmysl. Problém byl zejména s velkými elektrickými stroji, které pracovaly se silnými proudy. Se snadno tvarovatelným materiálem s vynikajícími izolačními vlastnostmi, schopným přestát i vysoké teploty a působení rozpouštědel, se ale brzy seznámily nejen tovární haly, ale i miliony běžných uživatelů prostřednictvím elektrických zástrček a vypínačů.
I to bylo pro bakelit málo. Lavina bakelitových výrobků se začala valit. Knoflík rychlostní páky luxusního automobilu Rolls-Royce z roku 1917 se stal symbolem pokroku. A pohled na předměty z domácností ve 30. letech jsou důkazem, že to byla přímo bakelitová éra. Nastala poté, co v roce 1926 vypršel základní Baekelandův patent.
Bakelitové popelníky, strojky na holení, vysoušeče vlasů, lampy, kryty rádií či telefonních přístrojů - to vše se stalo symbolem doby.
Materiálu pomohla i jeho hedvábně černá barva nabývající temně rudého nádechu, která byla tehdy považována za velmi elegantní. Předměty z umělé hmoty s hladkými a zaoblenými tvary nadchly designéry i zákazníky a v mnoha případech nahradily těžkopádné předměty pracně montované hlavně ze dřeva, skla a kovů.
Populární byly i bakelitové hračky či bižuterie. Když pak během druhé světové války uvažovaly americké úřady o tom, jak v mincích nahradit drahocennou měď, byl bakelit jedním z testovaných materiálů.
Pojem bakelit byl ještě v padesátých letech pro mnohé laiky synonymem slova plast. I proto se ikoně hospodářských úspěchů NDR, legendárnímu vozítku Trabant, říkalo "bakeliťák“.
Bakelit zároveň odstartoval vývoj v chemickém průmyslu, který ho postupně zatlačoval do zapomnění. Dobývat svět se vydaly další umělohmotné materiály jako polystyren, polyetylen a další. Přestože zlatou éru si bakelit už odbyl, je to materiál dodneška oblíbený, především pro svou vynikající tepelnou odolnost.
Dekorativní lamináty z této pryskyřice se v poslední době dokonce znovu stávají módním materiálem, i když se dá předpokládat, že Rolls-Royce už asi těžko někdy udělá rychlostní páku z bakelitu.
Ale důležitou roli v dějinách umělých hmot bakelitu nikdo nevezme. I proto americký časopis Time zařadil před časem Baekelanda mezi 100 nejvýznamnějších vědců a myslitelů 20. století.
