Celoruské demonstrace proti Putinovi a jeho suitě ukazují jeden zajímavý fakt. Počet účastníků demonstrací se liší podle toho, kdo o něm informuje. A to nikoliv o pár, ale rovnou o stovky procent. Je zřejmé, že v tomto případě jsou výsledky minimálně z jedné strany účelově zkreslovány (více zde). Je však vůbec možné v praxi sečíst dav, který se sejde například na Václavském náměstí? A jak přesně a rychle?
Přesně a v reálném čase to jde velmi obtížně. Příkladem budiž inaugurace prezidenta Obamy, kde se odhady počtu účastníků pohybují v rozmezí 800 tisíc až tři miliony. Steve Doig, specialista na počítání davů a profesor z Arizonské státní univerzity, říká, že existuje jen jedna přesná metoda. Rozdat všem lístky.
Spočítáme se: prvý, druhý, prvý, druhý... Tak, a víme zase prd
Pokud lidé procházejí přes pomyslnou hranici, je možné je počítat ručně za daný časový okamžik. Pokud je pak průvod homogenní a pohybuje se konstantní rychlostí, je možné odhadnout celkové množství prošlých osob. Tento způsob lze uplatnit například na pochodující průvod demonstrantů ulicí.
Další možností je umístění kamery nad dav a využití softwaru pro detekci osob, respektive jejich obličejů. Jak to funguje, se podívejte na tomto krátkém videu. Problém však nastane, když lidé přicházejí ze všech stran, neorganizovaně a po delší dobu. Tady je software bezmocný, protože některé obličeje jednoduše neuvidí, a tedy ani nezapočítá.
I v tomto případě je stále možné počítat ručně. Příkladem jsou průzkumy realizované na Times Square (více viz reportáž NY Times s názvem Rusové počítají davy). Tam, kde technika selhala, protože množství lidí bylo takové, že ji zahltilo, nastoupilo ruční počítadlo. Za osm dolarů na hodinu ruští imigranti klikali a klikali, až zjistili, že za den proteče náměstím přes půl milionu lidí, z čehož je 356 tisíc chodců, 15 tisíc cestujících v autobuse a dalších 128 tisíc v jiných dopravních prostředcích. Přesnost dobrá, pracnost extrémní.
Lidé jako kachny
Technika nabízí například využít odhadů maximální teoretické obsazenosti ulic se znalostí povrchu a teoretického záboru místa jednou osobou. Příkladem je inaugurace Baracka Obamy v centru Washingtonu D.C.
Nigel Hawkes, ředitel organizace Straight Statistics (která například uvádí na pravou míru údaje s nepřesně použitými statistickými výsledky), pro BBC odpověděl, že v principu existuje jednoduchá metoda. Na fotku davu stačí položit mřížku, spočítat počet lidí v jednom políčku a násobit ho počtem polí, která se kryjí s davem.
Stejným způsobem se počítají i obtížněji počítatelné položky než lidé, například hejna ptáků v zimovišti. "Okamžitý odhad se udělá spočítáním počtu jedinců v daném zorném poli a následným vynásobením výsledku podle stanovené velikosti zimoviště," vysvětluje Martin Konvička, vedoucí laboratoře temperátní biodiverzity na Entomologickém ústavu Akademie věd.
"Výsledky se upřesní následně z pořízených fotografií. Stanoví se průměr a směrodatná odchylka, jíž je potom výsledek zatížen. Dílčí počty se také musí určit v různých částech hejna, případně demonstrace. Pod pódiem totiž bude jiná hustota davu než na krajích," dodává Konvička.
Využívá se metody subsamplingu neboli vzorkování. Fotografie davu (stáda, hejna atd.) se rozdělí na několik stejných polí. Z nich se několik vybere (uprostřed, u pódia, na kraji atd.) a v nich se provedou výpočty. Výsledky se potom přepočítají na celek.
Letecký snímek inaugurace Baracka Obamy. Způsob rozdělení na jednotlivé sektory při odhadování počtu Autor: Stanford Humanity Labs
Díky takto provedeným analýzám se Steve Doig kloní k tomu, že Obamu sledovalo pouze 800 tisíc diváků a nikoliv často zmiňovaný milion a půl, nebo dokonce tři miliony. Metodu si můžete vyzkoušet přímo na snímcích pořízených komerčním satelitem GeoEye.
Sám Doig ovšem uvádí, že i když jde na první pohled o velmi jednoduchou matematiku, vstupuje do ní faktor komprese. Tedy jak jsou lidé na sebe natlačeni. Pokud je to velmi těsný dav, přirovnávaný k namačkanému výtahu, může jedna osoba zabírat pouze 0,2 čtverečního metru. Satelitní snímky GeoEye již dodatečnou analýzu neumožní, mají totiž rozlišení jen 41 centimetrů na pixel. Za vhodné se považuje rozlišení 30 cm na pixel.
Jak počítat demonstrantyNávod odborníků ze Stanford Humanity Labs: 1. Proletět nad demonstrací a snímkovat v době maximální účasti letadlem, nikoliv vrtulníkem (autoři tvrdí, že fotky z vrtulníků jsou obecně nekvalitní, neostré a jejich analýza zabere více času). Ideální výška pro snímkování necelý kilometr. Nedoporučují ani satelitní snímání, protože to může z provozu vyřadit počasí. Stačí, když budou v době vrcholící demonstrace mraky. 2. Fotografování celé oblasti musí probíhat s šedesátiprocentním přesahem jednotlivých snímků. Rozlišení obrázků by mělo být alespoň 30 centimetrů na pixel. 3. Načtení fotografií do programu a propojení snímků s existujícími mapami oblasti 4. Spojení obrázků 5. Vytvoření mřížky 6. Označení osob 7. Počítání osob v různě obsazených oblastech 8. Výpočet hustoty osob na čtvereční metr 9. Extrapolace údajů a výpočet chyby |
Z fotografií s dostatečným rozlišením, které lze pořídit například z policejního vrtulníku, je možné počet účastníků spočítat poměrně přesně. "U mnohatisícového hejna ptáků, například v přímořském zimovišti, lze považovat za kvalitní odhad s odchylkou plus minus dvacet procent," popisuje Konvička. Při počítání účastníků protiputinovské demonstrace se však zřejmě nikdo nezabýval přesností metody odhadování. Rozdíl v uváděných číslech je totiž až 400 %.
Problém je, že policejní vrtulník se k počítání demonstrantů alespoň v Česku nepoužívá. Podle mluvčí pražské policie Andrey Zoulové se počet účastníků akce určuje odhadem zkušeného policisty. "Počet účastníků pro policii není v tomto smyslu směrodatný. Rizikovost vyhodnocujeme podle dalších faktorů, jako je charakter akce, osoba svolavatele, účel demonstrace atd. Počet lidí je pouze jedním z faktorů."
Crowd counting je umění
Curt Westergard, prezident společnosti Digital Design and Imaging Service, uvedl v rozhovoru pro uznávaný server CNET, že crowd counting neboli počítání davu je umění. Otázkou je, zda to nebylo myšleno ironicky, protože pokud je vědní obor označen za umění, může to také podtrhovat jeho subjektivní a nevědecké aspekty.
Zatímco politici ani svolavatelé demonstrací přesná čísla nepotřebují, vědci nebo například lékaři ano. Počty pohyblivých tvorů (a tedy i lidí) se sčítají (přesněji řečeno odhadují) absolutní metodou pomocí takzvaných zpětných odchytů. Metodu lze použít, pokud chceme zjistit, kolik je v rybníku ryb, motýlů na louce nebo třeba kolik je ve městě drogově závislých. "Velmi zjednodušeně řečeno, nachytáme co nejvíce ryb. Spočítáme je a označíme. Po čase výlov opakujeme. Zjištěné procento chycených neoznačených ryb při druhém výlovu nám dá vodítko, kolik je ryb celkem," vysvětluje Konvička.
Stejné metody používají epidemiologové při zjišťování počtu nakažených (za označení jedince se považuje příchod k lékaři) nebo specialisté při již zmíněném odhadování počtu drogově závislých.
Existují i komerční softwarová řešení pro počítání davů. Produkt IQ120 od společnosti Omniscient je podle výrobce schopen analyzovat kamerové záznamy a pracovat s přesností na 98 procent. Stejný software může být využit i k počítání automobilů na daném místě. Existuje i řešení využívající kamery pracující v infračerveném spektru, umožňující počítání lidí v nedostatečných světelných podmínkách.
"Problému počítání lidí v hustém davu je věnována v oblasti počítačového vidění pozornost, zejména ve výzkumných skupinách, které se zabývají dohledovými (surveillance) systémy," říká profesor Jiří Matas z katedry kybernetiky ČVUT FEL v Praze s odkazem na jeden z příkladů. "Že se jedná o standardní úlohu, dokazuje i to, že pro tento problém existují veřejná data a vyhodnocovací protokoly."
Mnohdy je však důležitější znát přírůstek nebo úbytek než absolutní počet. Zoologové například využívají takzvané transektové metody pro zjišťování stavu počtu zvířat. "Entomolog prochází loukou a počítá motýly v přesně daném zorném poli. Za rok tu samou činnost opakuje. Zjištěný rozdíl dá procentuální nárůst nebo úbytek motýlí populace na louce," vysvětluje Martin Konvička. Stejným způsobem se kontroluje stav počtu slonů v Africe (pochopitelně nikoliv pěšky) nebo třeba počet lidí na ulici v závislosti na denní době a dnu v týdnu.
Až tedy budete příště číst či poslouchat čísla o počtu demonstrujících, berte je s rezervou. Ne všechny zpravodajské agentury si mohou dovolit výše uvedené (a ne právě jednoduché a rychlé) metody použít. Některé údaje, ať už z jakýchkoliv demonstrací, jsou pak evidentně stanovovány spíše vykloněním z okna a nasliněním prstu.
