Říkají mu „kanadský ventilový král“. Ostravský rodák (narodil se 8. února 1918) dnes patří mezi 100 nejznámějších Kanaďanů, ale v jeho rodné zemi se o něm téměř nic neví. Karel Velan je přitom velmi pozoruhodná osobnost, mimo jiné i proto, že jako astrofyzik-amatér přišel se zcela ojedinělou teorií vzniku vesmíru, o které napsal v roce 1992 knihu The Multi-Universe Cosmos, The First Complete Story of the Origin of the Universe (Multivesmírný kosmos, první úplný příběh zrodu světa). Kvůli jeho teorii velkého třesku svolala dokonce univerzita v Oxfordu vědeckou konferenci.
Král ventilů Karel Velan
Karel Velan absolvoval Vysoké učení technické v Brně, obor strojírenství. Již na studiích byl velmi dobrým studentem – vymýšlel nové stroje a zdokonaloval existující. Po válce spoluzaložil firmu Velbo a poté v Brně další firmu na výrobu textilních strojů, o které byl zájem ve Švýcarsku, Francii i Belgii.
Jenže podnikatelským plánům stál v cestě nástup komunistů v únoru 1948. Mladý talentovaný inženýr raději v roce 1948 emigroval se svojí ženou a dvěma syny nejprve do Švýcarska, v roce 1949 odjeli do Kanady. Od Tomáše Bati si pronajal výrobní prostory a vyrazil na propagační cestu po USA s letákem „Velan Universal Steam Trap – America’s favourite“ (Velanova univerzální parní klapka – nejlepší v Americe).
Během tří týdnů najezdil třicet tisíc kilometrů a získal 42 tisíc objednávek, každou za 35 dolarů. V Montrealu založil továrnu na ventily: Compagnie VELAN Inc. a mezi jejími prvními zákazníky bylo i americké námořnictvo, kterému vybavil 850 plavidel včetně ponorek a letadlových lodí.
Společnost Velan je dodavatel nejrůznějších typů ventilů pro všechny americké jaderné ponorky a letadlové lodě. Tou zatím poslední je letadlová loď USS Gerald R. Ford.
Během několika desetiletí vybudoval jeden z nejvýznamnějších kanadských strojírenských podniků, který má dnes pobočky v Evropě i v Asii. Vyrábí ventily a armatury a jeho součástky jsou i v amerických raketoplánech. V Montrealu, přesněji ve Westmountu, žil do své smrti, dlouho byl prezidentem a výkonným ředitelem společnosti, i když firmu později fakticky vedli jeho tři synové.
Během usilovné práce však Karel Velan nezapomněl na svou lásku k astronomii. Navštěvoval přednášky na univerzitě v Cambridgi a v Torontu, kde hovořil o své teorii. Jako astronom-amatér pomohl založit astronomické muzeum Mount Megantic.
Karel Velan a jeho synové Tom a Ivan
Byl také jedním z tvůrců projektu „Grand cadran équatorial polaire“ vybudovaného pro Světovou výstavu EXPO 67 v Montrealu. Jsou to vlastně sluneční hodiny z plexiskla připomínající obrovský globus. V budově je dnes umístěna restaurace Hélene de Champlain. A po první knize, která vzbudila velký ohlas, vydal později Birth And History Of The Cosmos (Zrození a dějiny vesmíru).
Zleva: kniha o počátcích vesmíru od Karla Velana a jeden z prvních katalogů firmy Velan
Karel a Olga Velanovi podporovali činnost krajanských organizací – oba byli členy Sokola a Českého a slovenského sdružení v Kanadě. Jako donátoři byli rovněž u vzniku Výboru dobré vůle Olgy Havlové a přispívali i na další humanitární aktivity v České republice – zaměřili se hlavně na vzdělávací projekty pro děti a mladé lidi.
Kupříkladu v roce 1991 byli spoluzakladateli Nadace Antonína Dvořáka, jež pomáhá organizovat soutěže mladých kanadských interpretů české hudby. V roce 1998 získali manželé Velanovi cenu Gratias agit za šíření dobrého jména České republiky v zahraničí.
Podporu humanitárních i kulturních projektů považoval Karel Velan za důležitou součást svého života: „Mě vždy v životě těšilo víc dávat než dostávat. Já jsem svým synům předal akcie svých podniků, už když jim bylo šestnáct a osmnáct let. Když platíme dividendy, tak je dostávají moji synové. A vždycky se mne ptají: táto, chceš nějaké peníze? A já říkám, že ne, když tak kdybyste dali na Nadaci Velan. Dvě stě, tři sta tisíc každý…“
Dobročinnost manželů Velanových se přitom neomezovala jen na krajany. V Montrealu pomohli mj. založit tři útulky pro ženy a děti bez přístřeší, v Indii financovali nemocnici a Karel Velan byl jmenován čestným náčelníkem kmene Mohawků za to, že financoval výstavbu společenského domu a rozhlasové stanice v rezervaci Oka.
Budova prvního sídla a hlavního výrobního závodu firmy Velan, r. 1956
V devadesátých letech stál Karel Velan u zrodu několika sdružení podnikatelů. Byl členem například Kanadské obchodní komory v Quebecu, stal se prezidentem Česko-kanadské obchodní komory a v roce 1998 ve Washingtonu založil i Česko-severoamerickou komoru. A v roce 2005 mu byla udělena výroční cena Etického fóra.
Kanadský velvyslanec v Praze Bruce Jutzi při této příležitosti prohlásil: „Pan Velan v posledních desetiletích velmi významně přispěl k hospodářskému růstu Kanady, co je ovšem dnes důležitější – je také symbolem silných vazeb mezi Kanadou a Českou republikou.“
On sám své české kořeny v Kanadě vždy připomínal. V roce 2003 uvedl: „Nedávno jsme s podporou CzechTrade a CzechInvest založili chicagskou odbočku naší organizace a při té oslavě promluvila ministryně financí státu Illinois Judy Baar Topinka. Mluvila česky, přestože se narodila v USA a je už z třetí generace krajanů. Při tom proslovu řekla, že Chicago není slavné jenom tím, že tam byl Al Capone a první atomový reaktor, ale ve třicátých letech tam byl starosta Čermák, který se narodil v Náchodě a který zachránil život prezidentu Rooseveltovi.“
Karel Velan zdůrazňoval, že svou vlast nikdy neopustil, to jen komunisté mu nedovolili se do ní vrátit. Nechtěl se zříci československého občanství. Do rodné země se před listopadem 1989 mohl podívat pouze párkrát jako člen oficiální kanadské delegace. Zemřel 29. září 2017 v kanadském Montrealu.
Článek je převzatý z československého knižního projektu Dějiny sebevědomí a byl redakčně upraven.
