Sto let firmy IBMOd děrných štítků a speciálních počítačů pro sčítání obyvatel přes sálové počítače a mikroprocesory až po umělou inteligenci. Přečtěte si, jakými revolucemi prošla nejstarší IT firma, která zaměstnává přes 434 tisíc lidí po celém světě. |
Během padesáti let mainframe počítače pronikly doslova všude: do továren, bank i do vesmíru. Půl století staré programy přitom prý stále fungují.
V informačních technologiích je za "starou" považována i platforma představená před pár lety. Stoletá společnost IBM ale má několik stálic. Jednou z nich je platforma "mainframe" - jde o označení ohromných a výkonných počítačových systémů pro firmy, banky nebo vládní instituce.
Ač se to zdá neuvěřitelné, na dnešním nástupci této mainframe platformy - IBM System z - stále může firma provozovat původní software, který po padesáti letech bude fungovat. "Je samozřejmě potřeba několika menších úprav, ale dá se říci, že programy napsané v roce 1964 fungují na této platformě i dnes," uvedl pro Technet ředitel IBM System z, Patrick Toole.
Podle něj to u podobných modulárních platforem ani jinak nejde. Do mainframového řešení investují firmy řádově desítky, většinou spíše stovky milionů korun. Platformu využívají instituce, které musí garantovat neustálou přístupnost služeb. Na platformách IBM Mainframe běží třeba 96 ze stovky největších bank na světě.
Podívejte se na historii 360 |
Přestože se za svou padesátiletou existenci dostaly mainframe počítače IBM do velkých firem i institucí po celém světě, nejslavnějším uplatněním stále zůstává nasazení počítačů System/360 při přistání člověka na Měsíci. Pět superpočítačů IBM System/360 (Model 75) tehdy v Houstonu monitorovalo v reálném čase všechny proměnné přicházející z Apollo 11. Přestože se pro jistotu důležité propočty dělaly i ručně, právě výkonný počítač umožnil například až 400krát přepočítat dráhu pro vstup návratového modulu do atmosféry.
Historie revolučního systému: IBM vsadila všechno
A čím že byl IBM System/360 tak revoluční? "To je dobrá otázka, a je na ni více odpovědí," míní Patrick Toole. "Podle mého to byla především modularita. IBM vyslyšela stížnosti svých velkých klientů, kteří měli tehdy starost o to, zda je práce s počítačem dlouhodobě udržitelná. Sálové počítače jim totiž zabíraly celá patra a čím více dat na nich zpracovávali, tím méně stabilní takové řešení bylo. Modulární architektura systému 360 ale umožnila trvalou rozšiřitelnost a dlouhodobou výdrž. Dnes víme, že to bylo správné rozhodnutí, princip této platformy je používán dodnes."
IBM System/360 umožnil univerzální a flexibilní nasazení díky možnosti rozšiřovat počítačový systém o další moduly, například úložiště dat, klávesnicové terminály nebo tiskárny.
IBM System/360 - hlavní ovládací panel modulárního systému
To ale počátkem 60. let minulého století nebylo vůbec jasné. Softwarový architekt IBM - Fred Brooks - navrhoval v roce 1961 úpravu dosavadní architektury a většina inženýrů z IBM se s ním shodovala. Ředitel Thomas Watson Jr. dal ale přednost radikální, riskantní a revoluční cestě mladého inženýra Boba Evanse. "Šest měsíců jsme se hádali," vzpomíná Brooks. "Já navrhoval něco, co můžeme udělat hned. Evans prosazoval počítač, který by byl hotový až za několik let. Nakonec se firma vydala jeho cestou a ukázalo se to být správným rozhodnutím. K mému nesmírnému úžasu mne Bob Evans požádal, abych novou produktovou řadu řídil. Byl to velký muž," dodal Brooks.
IBM utratila za vývoj nové platformy IBM System 360 pět miliard dolarů (v přepočtu na dnešní peníze je to ještě asi sedmkrát více, tedy přibližne 737 miliard korun). "Doslova tehdy firma vsadila všechny svoje peníze na tento nový systém," zdůrazňuje Toole.
Výsledek překonal očekávání. V následujících letech se, i díky další miniaturizaci, dostaly počítače IBM do tisíců podniků po celém světě. Nastoupily osobní počítače a dokonce první přenosné počítače (i když z dnešního pohledu se 22kg notebook za přenosný považovat asi nedá). Odhady mluví o de facto monopolu firmy IBM v oblasti počítačových řešení. Společnost i díky tomuto odvážnému kroku nabobtnala do současné velikosti (434 tisíc zaměstnanců po celém světě), podílela se na výzkumech v oblasti fyziky i informatiky, stála u zrodu Internetu.
