Hned zkraje musíme upozornit, že tak, jak se na levitujícím prkně proháněl Marty McFly ve druhém díle Návratu do budoucnosti, tak se na létajícím prkně Hendo řádit nedá. Ze dvou důvodů. Zatím lze jen velmi omezeně měnit směr pohybu a především - funguje jen na kovové podlaze.
Novináři ze západního pobřeží USA si tak mohli vyzkoušet bezdotykové klouzání na rovné měděné ploše v sídle společnosti, ti odvážnější se pustili i na měděnou U-rampu. Samotný levitační „engine“ však mají vyvinutý i v aplikací řiditelné podobě a chtějí jej připravit jako montážní kit. Ten si zájemce namontuje tam, kde jeho funkce bude chtít využít.
Vznášení na magnetickém polštáři
Pro vývojářeArk Pax nabídne „Hendo engine“ jednak jako malý „developer board“ pro softwarový vývoj a jako výkonnější WhiteBox pro hardwarové realizace. Součástí WhiteBox + bude i aplikace (pro chytrý telefon) pro řízení směru a rychlosti zkompletovaného Whiteboxu. |
Levitující skateboard je ukázkou současného stavu vývoje takzvané „architektury magnetického pole“, na které Arx Pax pracuje. Jde o technologii usměrnění magnetického pole tak, aby nebylo rovnoměrné všemi směry, ale naopak aby vyzařovalo jen jedním přesně určeným směrem. Kombinací více zdrojů elektromagnetického pole se tyto síly vzájemně sčítají a doplňují a umožňují levitaci objektu nad kovovou podložkou.
Samotná technologie vznášení na magnetickém poli není ničím nová, vývoj magnetických vozidel probíhá od šedesátých let minulého století. První komerční trať s magnetickým vlakem byla zprovozněna v roce 1984, byla dlouhá 600 metrů a propojovala letiště a nádraží v Birminghamu. Dnes jsou v provozu magnetické vlaky na dvou tratích v Šanghaji a v Japonsku.
Nákres finální podoby létajícího prkna Hendo Hooverboard (pohled zespodu).
Vlakové systémy se však od představy o „létajícím skateboardu“ v jedné věci zásadně odlišují - potřebují vodicí dráhu, která drží a určuje směr pohybu levitujícího objektu.
Vývojáři z Arx Pax tak především vyvíjejí takovou stabilizaci a řízení magnetického toku, aby se mohl objekt volně pohybovat bez vodících drah. Pohyb levitujícího objektu musí být řízen obsluhou nebo řídícím systémem, nikoli statickou vodicí drahou.
Sedm minut vznášení na jedno nabití
Hendo Hooverboard není završením vývoje, ale spíše snahou o přivedení pozornosti médií a veřejnosti - což se prototypu vznášejícího prkna daří bezesporu lépe než kupříkladu animace futuristických vizí. Zakladatelé společnosti, manželé Hendersonovi, investovali do vývoje své životní úspory a nyní rozjíždějí na Kickstarteru kampaň, kterou chtějí získat prostředky na další vývoj.
Deset nejštědřejších investorů, kteří přispějí 10 000 dolary, dostanou takřka přesně za rok své vlastní vznášející se prkno. O kolik se bude lišit od současného prototypu, není zřejmé.
Funkční prototyp létacího prkna Hendo Hooverboard.
Současné Hendo Hooverboard pohánějí akumulátory, které v aktuální verzi prototypu vydrží na zhruba sedm minut provozu. Magnetický skateboard při povozu vyluzuje nepříjemné hlasité vrčení a dle tvrzení zúčastněných novinářů (například z The Verge) i mírné vibrace. To má být v dalším vývojem potlačeno.
Kam míří: start letadla, ochrana budov
Technologie řízené magnetické levitace bude mít podle představ ředitele Arx Pax mnoho praktických využití. Některé jsou představitelné snadněji, jiné hůře.
Uplatnění podle něj může nalézt například v letectví. Letadlo by startovalo z magnetického polštáře, čímž by se na energeticky nejnáročnější etapě letu ušetřila energie, respektive palivo.
Na levitujících základech by se také mohly stavět celé domy. Při zachycení prvních vln zemětřesení by se dům „vznesl“ nad zemský povrch a přežil bez úhony. Tedy pokud by přežila plocha, kam má zpět dosednout. Podobně by ochránil budovy před záplavami - prostě by je zvedl do bezpečné výšky.
Na tom, že jsou podobné představy stále pouze futuristickými vizemi, však levitující skateboard nic nemění. Že by se takto dopravoval materiál ve výrobních halách a skladech, to už si v horizontu několika málo příštích let představit dovedeme.
.
