Čtvrtek 27. ledna 2022, svátek má Ingrid
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 27. ledna 2022 Ingrid

Experiment: klidně poslechnete rozkaz a zabijete

Lidé jsou ochotni poslechnout asistenta v bílém plášti a "potrestat" jinou pokusnou osobu smrtelnou dávkou elektřiny. Dokázali to vědci, když zopakovali přes čtyřicet let starý Milgramův experiment.

Elektrické šoky o síle 450 voltů jsou zdraví i životu nebezpečné. Přesto je většina lidí bez váhání udělila zcela neznámým osobám... | foto: Profimedia.cz

Během pokusu musel dobrovolník klást dotazy pokusné osobě, která byla ve vedlejší místnosti. Za špatnou nebo žádnou odpověď ji potrestal elektrickým šokem. Pokaždé trochu vyšším. Po překročení napětí 100 voltů se už ozývaly jen bolestivé výkřiky, volání o pomoc nebo ticho...  

Výsledky opakovaných experimentů jsou děsivé. Při prvním z těchto experimentů se pouze jeden člověk ze čtyřiceti autoritě vzepřel. Jinými slovy, "nepotrestal" by špatnou odpověď smrtelnou dávkou proudu.

Milgramův experiment z roku 1961 (publikován byl o dva roky později) patří k nejkontroverznějším. Metodikou i výsledky. Testovaní byli vystaveni velkým traumatům, z etických důvodů byl proto experiment zakázán. Teprve loni ho zopakoval Jerry Burger z univerzity v Santa Claře.

Americká televize ABC odvysílala příslušný dokument loni a v lednu 2009 vyšla závěrečná studie v časopise American Psychologist. Výsledky jsou prakticky identické s těmi z roku 1979, kdy se pokus opakoval. Stejně přesvědčivé a hrozivé - 80 procent lidí je ochotno zabít neznámého člověka. Nenutí je k tomu nic kromě povzbuzování vědce, který experiment vede.

Průběh kontroverzního experimentu

Představte si, že se účastníte psychologického experimentu na renomované univerzitě. Čekáte s ostatními a s vidinou padesáti snadno vydělaných dolarů (které dostanete, i když experiment nedokončíte) přemýšlíte, co asi znamená "výzkum paměťových schopností".

Přijde pro vás asistent v bílém plášti a pozve vás spolu s dalším čekajícím dál. Hned na úvod si rozlosujete role: vy jste si vytáhli papírek s nápisem "učitel". Brzy za to poděkujete: asistent vás oba uvede do místnosti, kde přihlížíte, jak "žáka" poutají k elektrické židli.

"Možná bych měl zmínit, že mám menší srdeční vadu," osměluje se připoutaný k námitce, ale profesor ho (i vás) uklidňuje: "Nemusíte se bát. Elektrické šoky sice mohou být bolestivé, ale rozhodně nejsou zdraví nebezpečné."

Nebezpečí elektrického šoku

Experiment vyžaduje, abyste pokračoval

A vy už tušíte, co bude následovat. Ve vedlejší místnosti na vás čeká učitelské stanoviště: papíry se správnými odpověďmi, světelná signalizace se žákovými odpověďmi, mikrofon a reproduktory a dlouhá řada spínačů - od 5 V až po 450 V. Poslední je označený varovným nápisem.

"Posaďte se, prosím. Experiment vyžaduje, abyste každou špatnou odpověď potrestal elektrickým šokem, přičemž každá další chyba znamená stupňující se intenzitu šoku. Začneme," vybízí hlas nikterak odlišný od hlasu třeba vašeho lékaře. A vy jenom doufáte, že špatných odpovědi bude co nejméně.

Schéma klasického Milgramova experimentu

Jenže student se po dobrých začátcích začne plést stále častěji. Napětí stoupá a při každém dalším šoku raději zavíráte oči - protože zacpat si uši před děsivými výkřiky nemůžete. Pohledem hledáte pomoc u asistenta, který sedí nezúčastněně za vámi, ale ten vás vaší povinnosti nehodlá zbavit: "Vše je pod kontrolou. Experiment vyžaduje, abyste pokračoval."

U šoku nad sto voltů zažívá "žák" nesnesitelná muka. "Dost. Končím. S ničím takovým jsem nesouhlasil. Říkal jsem vám, že mám slabé srdce. Okamžitě s tím přestaňte, já končím!" Polknete a oddechnete si. Ale pohled na asistenta vás vrátí na zem: "Vše je pod kontrolou. Experiment vyžaduje, abyste pokračoval. Nemáte na výběr."

Jak byste se zachovali? Přerušili byste experiment, kterým přímo ohrožujete zdraví, nebo dokonce život druhého člověka, a odešli domů? Nebo byste napřed, navzdory úpěnlivým prosbám z vedlejší místnosti, pokračovali ve své "povinnosti", uložené neznámým asistentem?

Výsledek? Jen jeden člověk ze 40 se vzepřel včas

Připadá vám odpověď jasná? Kolegům profesora Stanleyho Milgrama ano: jejich průměrný odhad byl, že pouze mizivé procento lidí by bylo ochotno uštědřit osobě smrtelně nebezpečné šoky. Výsledná čísla jsou ohromující.

Milgramovy závěry šokovaly akademickou obec i veřejnost. Opakovaně potvrdil, že většina lidí pokračovala v experimentu, přestože byli přesvědčeni, že ohrožují na životě jiného člověka.

Pečlivý scénář zoufalých výkřiků

My samozřejmě víme, že žádné ohrožení nehrozilo. "Žák" připoutaný ve vedlejší místnosti byl do experimentu zasvěcen a žádné šoky nedostával. Losování bylo falešné, stejně jako byly hrané i srdceryvné výkřiky, nadávky a prosby, které testovaný "učitel" slyšel u přístrojové desky.

Kontrolní otázky ovšem ukázaly, že naprostá většina testovaných neměla o fingování ani ponětí. Byli přesvědčeni, že spínáním tlačítek způsobují skutečnou bolest a skutečné ohrožení skutečnému člověku.

Šokující čísla

Už při průběhu experimentu byli asistenti často sami šokováni, jaké množství lidí bylo ochotno stisknout i spínač s šokem 450 V. První experiment ukázal, že do 300 voltů pokračovalo celých 39 ze 40 účastníků. Do trojnásobného udělení šoku 450 V pak pokračovalo 65 procent "učitelů", ačkoli většina z nich prokazovala výrazné známky neklidu: nervózní smích, otáčení se na asistenta...

Nové výsledky z loňského opakování Jerryho Burgera jsou "statisticky totožné" s původními výsledky. Plných 80 procent testovaných došlo až k šoku 150 V, ignorovali tedy na pokyn autority stížnosti "žáka" na prudkou bolest a srdeční problémy. Do 450 V už tentokrát experimentátoři nikoho nenutili, aby nevystavovali osoby zbytečnému stresu. Burger porovnával nová čísla se srovnatelnými čísly z originálních experimentů z Yale.

Tabulka s výsledky Burgerova experimentu

Tabulka s výsledky Burgerova experimentu

Milgram samotný byl přesvědčivými výsledky pokusu zaskočen. Jeho výsledky mnohokrát ověřil, přičemž vždy některé parametry pozměnil, aby zajistil validitu (tedy aby experiment měřil to, co měřit má).

V dalších téměř dvaceti variantách postupně vyzkoušel různé modifikace původního experimentu. V některých nebyl asistent v místnosti přítomen a komunikoval s "učitelem" po telefonu. Jindy se testu účastnily pouze ženy. V zajímavé variantě se experimentu účastnilo více "učitelů" (fingovaných) a jeden z nich se vzbouřil, nebo naopak náruživě v experimentu pokračoval - testoval se tak i vliv konformity.

V jiné variantě zase Milgram pokus přesunul z univerzitní půdy do neznámé, pochybně vyhlížející laboratoře na předměstí. V této variantě klesla poslušnost mírně pod 50 %, stále ale byla mnohem vyšší, než se předpokládalo.

Ačkoli drobné odchylky byly zaznamenány (například nepřítomnost asistenta v místnosti zvýšila počet "učitelů", kteří experiment předčasně ukončili), původní výsledky se opakovaně potvrdily.

"Jen jsem plnil svoji povinnost"

Vědce teď čekala možná ještě obtížnější část - pokusit se vysvětlit, proč tomu tak je. Částečnou roli zde pravděpodobně hraje výchova. Jsme nabádáni k tomu, abychom poslouchali autority, i když jejich doporučení jdou proti našim instinktům. Vždyť jinak bychom si nenechali ani píchnout injekci u doktora. Roli jistě hrálo také ubezpečení, že účastníci experimentu nebudou zodpovědní za to, co se v jeho průběhu stalo.

Profesor, doktor v bílém plášti

Zajímavý postřeh přinesl psycholog Phillip Zimbardo (autor známého Stanfordského vězeňského experimentu, ve kterém si studenti zahráli na vězně a bachaře a který se hrozivě zvrhl). Všiml si, že nikdo z účastníků experimentu, dokonce ani ti, kteří experiment přerušili, se nepokusil zjistit, jak na tom člověk v druhé místnosti je.

A jak vzpomínají účastníci Burgerova opakování Milgramova experimentu na chvíle v učitelské židli?

"Nechápu, proč jsem ještě pokračoval. Proč jsem asistenta poslouchal."

"Dělal jsem jen svoji práci. Dělal jsem to, co jsem měl dělat."

Burger poznamenává, že bylo nemožné dopředu odhadnout, kdo bude v experimentu pokračovat a kdo jej přeruší. "Zkoušel jsem je odhadnout podle zevnějšku, řeči těla... Nešlo to. Myslím, že ta schopnost (slepě poslouchat autoritu) je v každém z nás..."

Milgram mluví o "agentickém stavu", kdy sami na sebe nahlížíme jako na nástroje, nikoli jako na lidi vybavené vůlí a možností něco změnit. Tato skepse a odevzdanost vede k tomu, že se dopouštíme skutků, které jdou proti našemu svědomí nebo přesvědčení.

Dalším pojmem, který se při pokusech o vysvětlení vyskytuje, je "naučená bezmoc". Lidé jsou zvyklí, že ať protestují nebo ne, nemá to vliv na výsledek, což je časem vede k tomu, že protesty stejně nemají význam, což spolu s konformismem vede k následování davu/autority.

Osmdesát čtyři procent účastníků původního Milgramova experimentu později vypovědělo, že přes veškerý stres, kterému byli vystaveni, byli nakonec rádi, že se experimentu zúčastnili. "Málokdo si uvědomuje, kdy jedná na základě své vůle a kdy jen poddajně poslouchá autoritu," uvedl jeden z "učitelů".


Upozornění redakce

Tento článek slouží pouze k přiblížení Milgramova experimentu. Popis experimentu je pro zjednodušení sestaven z více variant experimentu, které probíhaly. Pro přesné údaje silně doporučuji vycházet přímo z uvedených zdrojů.


Zdroje a další odkazy:

Autor:

CES 2022 - největší veletrh spotřební elektroniky

Veletrh CES je největší událost v oblasti spotřební elektroniky a IT každoročně pořádaný v lednu v Las Vegas.

Další témata: Koronavirus  Omikron  Sonda Parker Solar Probe Dalekohled Jamese Webba 

Témata: Psycholog, Srdce, zdraví
  • Nejčtenější

Prázdná letadla nad Evropou. Proč létají, i když na tom všichni tratí?

Tisíce poloprázdných nebo úplně prázdných letadel přeletěly v uplynulých měsících nad Evropou a svým způsobem zcela...

Geopolitické šachy: Německo potřebuje F-35 k nesení jaderných zbraní

V Německu se opět rozhořela debata o možném nákupu amerických víceúčelových nadzvukových taktických letadel páté...

Počítač vypnout, uspat nebo hibernovat? Poradíme, co, kdy a proč zvolit

Premium Tuto situaci zná asi každý. Pokud chci přestat používat počítač s operačním systémem Windows, je možné ho vypnout,...

Konec cesty. Nový vesmírný teleskop dosáhl mety 1,5 milionu kilometrů od Země

Cesta vesmírného teleskopu do místa svého operačního prostoru je u konce. Dosáhl pozice 1,5 milionu kilometrů od Země....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Nová baterie z Česka využívá vodu, zinek a grafit. Bude levná a nemá vybuchovat

Vědci z české Akademie věd si nechali patentovat nový druh vodné baterie, která nemůže z principu začít hořet, a tím...

Naši zemi by neubránila ani desetkrát větší armáda, říká armádní generál Opata

Premium Přes tři roky šéfuje armádě a nejvíc mu pije krev byrokracie. Když je nejhůř, oblékne maskáče a vyrazí z kanceláře...

Situace se obrací. Dřív byl vstřícný západ, dnes vyrazte s obytňákem na východ

Premium Nemám rád kempy s jejich davovou atmosférou, hlukem a stísněným prostorem a hotely jsou pro mě nenávratně statické,...

Recept na dlouhověkost? Chirurg Pafko vysvětluje, čím si zkracujeme život

Premium Profesor Pavel Pafko o tom, proč si u televize neotevře lahváč, o malém štěstí pro každý den a taky o poučném úrazu na...

  • Další z rubriky

Odvážlivci na křídle, srážka se sekačkou. Aero A.10 vzlétlo před 100 lety

První československé sériově vyráběné dopravní letadlo Aero A.10 se poprvé vzneslo 3. ledna 1922. Je pravda, že ve své...

Michelin na kolejích. Vozy na pneumatikách se zkoušely i na tratích ČSD

Premium V meziválečném období vyráběla firma Michelin ve Francii motorové vozy na pneumatikách. Netradiční kolejová vozidla si...

Queen Elizabeth sloužila vojákům i civilistům. Nakonec skončila v plamenech

Premium Před půl stoletím shořela a potopila se Queen Elizabeth. Slavnou loď provázel poněkud záhadný příběh: různým majitelům...

Čech, který zahnal kamikaze a sestrojil náš první číslicový počítač

Antonín Svoboda byl elektrotechnik, který se zapsal do dějin konstrukcí zaměřovačů protileteckých kanónů a spojovacího...

Mysleli, že mám miliony. A já žila na ubytovně, vzpomíná Nicol Lenertová

Premium Na biologického otce si Nicol Lenertová už nevzpomíná, jen říká, že byl pro ni i její mámu nebezpečný. Během dětství...

Survivor: Nahota i pomlouvání Pazderkové za jejími zády, že je labilní

Po odstoupení zpěváka Vojtěcha Drahokoupila kvůli psychickým potížím ze show Survivor se diváci dočkali i prvních...

Do Česka poprvé připlula loď naložená uhlím z Austrálie. Má pomoci Ostravsku

Do Děčína v sobotu ráno poprvé připlula po Labi loď naložená černým uhlím z Austrálie, informovala Česká televize a...

Devadesátky: Hlavně nehraj jako já, řekl Vetchý Bartošovi o společné postavě

Postavu Tomáše Kozáka v Případech 1. oddělení hraje Ondřej Vetchý. V mladší verzi policisty v Devadesátkách se proměnil...

Angelica: Mám ráda svoje prsa, i když ve 12 letech nebylo lehké se s nimi sžít

Burleska je vlastně teatrální striptýz, svlékání z krásných korzetových kostýmů. „Používáme spoustu peří, kostýmy jsou...