Přímo z prvního nástupiště vstupujeme do jedněch dveří, kterých je po celé délce perónu několik. Po schodišti, které vypadá jako z činžovního domu z konce 19. století, pak stoupáme do druhého patra. Na konci chodby pak vcházíme do seriózně se tvářících dřevěných dveří s prosklenou horní polovinou a nápisem Dopravní kancelář.
Krátce po desáté dopoledne je na hlavním nádraží v Praze nejmenší provoz.
Vstup do Dopravní kanceláře na hlavním nádraží v Praze je z prvního nástupiště.
Před námi se otevírá místnost, které vévodí velkoplošná obrazovka, před níž jsou dva výpravčí a za nimi stupňovitě další pracovníci.
Odsud se řídí kompletní provoz nádraží a přilehlých tratí. Právě z této místnosti je možné vyhlásit tzv. generální stop, kdy se kompletně zastaví provoz na trati.
Stanoviště výpravčího na hlavním nádraží. Bílý telefon má dvě červená tlačítka pro zastavení provozu.
"V řádech minut jsme pak schopni jednotlivým vlakům znovu umožnit jízdu," sděluje nám výpravčí Jan Birger, který má dnešní směnu na starosti. Jak se dozvídáme, zdejší pracovníci se střídají po dvanácti hodinách a během dne jim "rukama projde" v průměru 800 - 900 vlaků.
Zajímala nás hlavní tabule ukazující stav nádraží a přilehlých tratí. Její kopii mají oba výpravčí před sebou na monitorech spolu s obrazem z kamer, které sledují provoz na nádraží.
Displej pak u jednotlivých úseků ukazuje jejich stav pomocí barev. Šedá barva značí kolej. Zelený úsek zobrazuje postavenou jízdní cestu pro vlak. Červená barva pak signalizuje aktuální postavení vlaku, a tím pádem obsazenou kolej. Zároveň se zobrazuje označení konkrétního vlaku.
Malý displej vedle tabule pak ovládá osvětlení stanice a elektrické vyhřívání výhybek.
Povinností výpravčího je sledovat a řídit provoz a řešit případné nenadálé události, kterými mohou být například chyba strojvůdce, pád osoby do kolejiště či výpadek elektrické energie.
Vlaky z tunelů dostaneme
K hlavnímu nádraží vedou kvůli záloze tři zdroje elektrické energie, hlavní je od Žižkova, ale využít lze 6kW ve směru od Národního divadla. Pokud ani jeden z nich není k dispozici, pak jsou zapojeny akumulátory, které udrží stanici v provozu po přibližně 30 minut. To proto, aby se například podařilo dostat ven vlaky uvázlé v tunelu.
Telefon poslední záchrany. V případě kompletního výpadku elektrické energie je možně tímto telefonem s kličkou na výrobu elektřiny dát z hlavního nádraží vědět sousedním stanicím.
Spíše jako historická relikvie pak je na jednom ze stolů dvojice telefonů s kličkou na výrobu elektrické energie. I v dnešní době mobilních telefonů a levných vysílaček je lze využít.
"Dokážeme se s ním v případě kompletního výpadku proudu spojit se sousedními stanicemi a na návěstidla, která jsou před stanicemi," řekl výpravčí Jan Birger.
Vše bude řízeno centrálně
Patrně i řízení vlaků na hlavním nádraží čekají změny. Počet výpravčích a dalších zaměstnanců, pečujících o provoz na české železnici, totiž v příštích letech klesne. Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) chce provoz na tuzemských tratích čím dál více řídit centrálně ze dvou míst, z Prahy a Přerova. Od prosince totiž startuje projekt Centralizace dispečerských pracovišť, který bude do roku 2020 znamenat konec výpravčích na většině nádraží na hlavních tratích.
