Jak donutit dítě sníst špenát nebo celer tak, aby si to užilo? Vytiskněte mu špenátového dinosaura nebo celerová autíčka s mrkvovými koly a bramborovými okénky. Mnohdy neoblíbenou zeleninu pak sní s nadšením. Alespoň tak prý reagují první „betatestéři“, malé děti zakladatelky společnosti Natural Machines. Tou je Lynette Kucsma, která na konferenci WebSummit v Dublinu sama představila prototyp potravinové tiskárny Foodini.
Do běžného prodeje by se měla Foodini dostat v druhé polovině příštího roku, cena je stanovena na 1000 eur. Což je sice hodně, avšak tak už to u novinek pro „early adopters“ bývá. Kolik budou stát připravené náplně s „tiskovými“ směsmi a jak ochotně je potravinové řetězce zařadí do sortimentu, je zatím otázkou.
Vrstva po vrstvě
Tiskárna se principiálně příliš neliší od klasické 3D tiskárny, jen místo roztaveného plastu tryska vytlačuje a po vrstvách nanáší potravinu v kašovité podobě. V představě tvůrců může být sladká i slaná a hlavně ze skutečných surovin, nikoli umělých náhražek.
Jak to bude fungovat? Představte si, že se rozhodnete večer doma uvařit ravioli. Místo jejich pracné ruční výroby a plnění jen vložíte nádobky s ingrediencemi do tiskárny (těsto, náplň), na dotykovém displeji nebo v aplikaci chytrého telefonu vyberete příslušný „recept“ a spustíte tisk. Během několika minut máte připravenou první várku na sesypání do hrnce s vroucí vodou.
Tiskárna jídlo neuvaří a neupeče, pouze jej „sestaví“ do finálního složení, kompozice a podoby.
Tisk probíhá vždy jen z jedné směsi, Foodini však může zcela samostatně měnit nádoby s různými směsmi ze zásobníku a při jednom „tisku“ tak připravit i komplikovanější objekty, jako kupříkladu vícepatrové dortíky. Čištění by mělo být jednoduché, potravina přijde do kontaktu jen se zásobníkem, nástavcem a skleněným podkladem, na který je nanášena.
Tiskárnu si lze představit při tisku vánočního cukroví, kdy ušetří čas s vykrajováním, tvarováním a zdobením. Tedy pokud to, jako autor článku, nepovažujete za příjemnou součást vánočních příprav.
Tiskárnu na jídlo
Náklady na cestu hradila společnost Enterprise Ireland.