Jde o systém, na kterém běží 92 % nejrychlejších superpočítačů a zároveň se instaluje na nejlevnější netbooky a chytré telefony. Systém, kolem kterého panují vášně, mýty i nebývalé nadšení. Systém, který je zdarma pro všechny, pracují na něm tisíce vývojářů a počítají s ním největší technologické firmy.
To vše odstartoval před 20 lety Linus Torvalds, tehdy jednadvacetiletý student, kterého zrovna omrzela počítačová hra Prince of Persia a rozhodl se, že si trochu pohraje s tehdy populárním operačním systémem Minix. Jeho příspěvek na diskusní skupinu comp.os.minix odstartoval historii Linuxu:
Freax, Lignus, GNU/LinuxKolem jména operačního systému Linux se strhla řada menších i větších sporů. Freax - Linus Torvalds původně pojmenoval svůj systém "Freax", sloučením free + freak + UNIX. Jenže když nahrál složku "freax" na FTP svojí univerzity v září 1991, správci se název nezamlouval a změnil jej na Linux (Linus + UNIX). Linus původně nechtěl nazývat systém tak sebestředně, nakonec ale ustoupil. Lignux - Linux by se nemohl tak rychle rozvíjet, nebýt podpory GNU projektu a GNU softwaru. Richart Stallman v roce 1996 navrhl název Lignux, aby se tak GNU stalo součástí názvu. GNU/Linux - spolu se samotným "Linux" jde o nejpoužívanější variantu názvu. Zastánci obou variant se dlouhodobě dohadují, která lépe vystihuje spolupráci obou projektů. Linux - čti "linuks" nebo "linyks". Více přímo u Linuse. |
"Ahoj všichni uživatelé minixu,
pracuju na (svobodném) operačním systému (je to jen koníček, nebude to nic velkého a profesionálního, jako GNU) pro 386(486) AT architekturu. Pracuji na tom od dubna, a začíná se to rýsovat. Budu rád za připomínky a návrhy toho, co se vám líbí/nelíbí na minixu, jelikož můj operační systém se mu celkem podobá... Zatím jsem portoval bash a gcc a vypadá to funkčně. To znamená, že za pár měsíců by z toho mohlo být něco použitelného, a já bych rád věděl, co byste uvítali za funkce. Vítám připomínky, i když implementaci slibovat nebudu :-)
Linus (torvalds@kruuna.helsinki.fi)
P.S. Ano, žádný zdrojový kód z minixu tam není, a je podporován vícevláknový souborový systém. NENÍ portovatelný (používá task switching z 386 atd.) a nejspíš nebude nikdy podporovat nic jiného než pevné disky AT, protože to je všechno, co mám."
Na serverech i v mobilech
Navzdory skromným Torvaldsovým předpovědím dnes Linux najdeme na širokém spektru zařízení. Největší úspěch má na serverech, kde jednoznačně dominuje nad systémy BSD i Windows. Také mainframy a superpočítače běží na některé ze speciálních distribucí Linuxu častěji než na jakémkoli jiném operačním systému.
Linus Torvalds - finský programátor švédského původu, zakladatel a správce vývoje linuxového jádra
Nově vstoupil Linux také na mobilní zařízení, a to především díky společnosti Google. Ta na linuxovém jádru postavila svůj opensourcový operační systém Android. Přestože vstupovaly smartphony s Androidem na zdánlivě přeplněný trh, který se v roce 2007 dělil mezi iPhone, BlackBerry, Symbian a Microsoft, vyšvihl se během dvou let na první příčku prodejnosti. Podle Googlu je dnes aktivováno neuvěřitelných půl milionu instalací Androidu denně.
Na Linuxu běží velká filmová studia (Pixar, Dreamworks) rendrující 3D animace a také velké serverové farmy a datacentra. Velké firmy, jako je IBM, Amazon nebo Facebook na linuxová řešení spoléhají nejen ve svých superpočítačích. Velké firmy také nyní přispívají většinu zdrojového kódu do opensourcově vyvíjeného, Linusem Torvaldsem spravovaného linuxového kernelu.
Historie operačního systému GNU/LinuxDvacet let vývoje open-source systému navázal na systémy UNIX, BSD a Minix, otevřel se ale programátorům z celého světa a nezavřel si dveře před komerčním využitím. Dnes patří velké firmy mezi hlavní vývojáře svobodného operačního systému GNU/Linux. 1970 - Ken Thompson a Dennis Ritchie vyvinuli a implementovali systém UNIX, který se stal základem mnoha moderních operačních systémů 1983 - Richard Stallman zakládá GNU Project, organizaci podporující svobodný software a hromadnou spolupráci vývojářů 1987 - holandský profesor Andrew Tanenbaum vydává operační systém MINIX založený na UNIXu, zamýšlený pro akademické použití 1991 - finský student Linus Torvalds zveřejňuje na diskuzní skupině comp.os.minix legendární příspěvek "Hello everybody out there...": 1992 - První linuxová distribuce (Softlanding Linux System) zahrnovala i podporu TCP/IP a okenního prostředí X Window System.  20 let Linuxu podle The Linux Foundation 1993 - První komerční linuxová distribuce Slackware Linux je nejstarší dodnes vyvíjenou distribucí. 1994 - Linus Torvalds uvolnil Linux 1.0, zdrojový kód měl 176 250 řádků. 1996 - Linuse Torvaldse pokousal v Austrálii tučňák. Krátce na to vybere tučňáka Tuxe jako maskota pro operační systém. 1998 - Microsoft použil krabičku s Red Hat Linuxem jako důkaz toho, že nemá na trhu operačních systémů monopol. 1999 - VA Systems spustila portál SourceForge, který je dodnes předním depozitářem open-source projektů. 2003 - V legendární superbowlové reklamě s učenlivým dítětem se společnost IBM "přihlásila" k otevřenému operačnímu systému Linux. 2004 - Canonical uvádí Ubuntu 4.1, které se svým půlročním cyklem uvádění nových verzí a důrazem na potřeby běžného uživatele postupně proměňuje vnímání Linuxu masovými uživateli. 2007 - Linux míří na mobilní telefony, nejprve skrze LiMo Foundation, později díky operačnímu systému Android, podporovaném firmou Google. 2010 - Na Linuxu založený Android v prodejnosti poráží ostatní mobilní platformy a jeho hvězda stoupá. 2011 - Linux slaví 20 let, oblibě se těší především na serverech a mobilních telefonech. |
Na desktopech pořád underground
Serverové a mobilní využití ale systému velkou reklamu nedělá, neboť je zde tučňákovské jádro běžnému uživateli skryto. Nemaskovaný Linux, běžící jako desktopový operační systém, si zatím našel cestu jen k jednomu až pěti procentům uživatelů. Pro mnoho laiků znamená Linux pořád ještě "ten zvláštní systém pro programátory, kde se všechno dělá přes příkazovou řádku a pořád se tam musí kompilovat jádro či co."
To už ale dávno není pravda. Existuje celá řada linuxových distribucí, a zatímco některé jsou skutečně zaměřené na programátory a počítačové mágy, jiné (Ubuntu, Mint...) může užívat doslova každý. Pokud chcete Linux vyzkoušet, nechte si poradit na českých stránkách nebo v našem starším článku. Podíl Linuxu na desktopech sice zůstává pod procentem či v jednotkách procent (odhady mluví o 1 - 5 %), ale i díky uživatelsky přívětivým distribucím lze očekávat vzrůstající trend.
Ubuntu ve virtuálním počítači VMware Player
Linux jako lego"Linux je jako lego: můžete z něj postavit cokoli chcete." "Velká část uživatelů Linuxu si jej oblíbila nikoli navzdory jeho univerzálnosti, ale právě pro jeho univerzálnost." (Dominic Humphries, 2006) |
V době, kdy uživatel většinu času tráví v prohlížeči, už rozdíly mezi desktopovými operačními systémy nejsou tak významné, jako tomu bylo dříve. Více než kdykoli předtím platí, že uživatel může používat to, co je mu pohodlné a příjemné. Pro uživatele, ve více jak 85% většině zvyklé na operační systémy od Microsoftu, ale Windows nad Linuxem vítězí právě povědomostí, uživatelskými návyky a dostupností. Což je, při nulové ceně Linuxu, paradoxní.
Dominic Humphies napsal legendární článek, přirovnávající Linux k motorce a Windows k autu. Přestože dnes je situace jiná, stále zde zůstává důležitý fakt: Linux není jen operační systém, Linux je komunita uživatelů kolem GNU i Linuxu, kteří tento ekosystém vytvářejí. I proto bude nejspíš vždy užitečnější pro ty, kdo si chce s počítačem trochu pohrát.
