Service Pack 2 pro Windows XP přišel ve chvíli, kdy se na Microsoft valil jeden bezpečnostní problém za druhým. I proto přináší balíček v tomto ohledu několik novinek. Již dříve byla oznámena tzv. NX ochrana proti útokům zneužívajícím buffer overflow, na které spolupracuje Microsoft přímo s výrobci procesorů. V balíčku mají být také záplatované verze těch nejděravějších aplikací, hlavně e-mailového klienta a webového prohlížeče. Prohlížeč by měl nově obsahovat funkce umožňující např. automatické zavírání různých vyskakujících oken.
Do Windows XP SP2 bude kromě toho zabudován firewall dodávaný přímo Microsoftem, navíc s "paranoidním" základním nastavením. Přidání antiviru se naproti tomu prozatím neplánuje. Spolu s Windows 2003 Serverem Microsoft v rámci speciální akce dodává antivirové řešení eTrust od Computer Associates. Microsoft přitom uvádí, že celosvětově toto řešení používá i v rámci své vlastní infrastruktury.
| Klíče k úspěchu |
| Analytici i komentátoři se shodují, že pro úspěch Windows XP Service Pack 2 bude klíčové, zda se nyní zlepší situace v oblasti bezpečnosti. Neméně zásadní otázkou však je ale i funkčnost stávajících aplikací po upgradu systému. |
Také hlavní softwarový architekt Microsoftu Bill Gates potvrdil pro americký Computerworld, důraz, který dnes firma klade na bezpečnost. Microsoft by podle Gatese rád uživatelům a administrátorům především usnadnil aktualizace systému (podobně jako se automaticky aktualizují databáze antivirů). Gates také zmínil, že by se Microsoft měl více angažovat v podpoře bezpečnostních mechanismů zajišťovaných chytrými kartami či biometrickými technologiemi. Co se týče dalších nových trendů, aplikace MS Office by měly umět pracovat s daty získávanými ze systémů RFID - to je však záležitost delšího výhledu, než XP SP2.
Nejen bezpečnost
Důraz na bezpečnost není jedinou novinkou v novém servisním balíčku. Podle Microsoftu jsou jeho součástí např. také nové ovladače pro WiFi nebo Bluetooth. Ve chvíli uzávěrky tohoto CW začíná být Windows XP nabízen ke stažení na internetu prostřednictvím služby Windows Update. Kromě toho bude k dispozici i verze na CD-ROM a software samozřejmě míří také k dodavatelům osobních počítačů. V polovině září má být Windows XP SP 2 dostupný i v lokalizované verzi. Předpokládáme, že CD bude také součástí listopadového čísla našeho sesterského časopisu PC World.
Zápas s časem
| Jak s výzkumem? |
|
Microsoft se snaží zvýšit popularitu softwarového inženýrství mezi americkými studenty. Firma chystá speciální programy, které chce finančně dotovat z vlastních grantů. Bill Gates uvedl, i přes řadu nových odvětví (biotechnologie apod.) je softwarové inženýrství stále klíčové pro ekonomickou prosperitu. Na okraj: Část ze svých vlastních vědeckých pracovníků Microsoft nyní údajně převádí k vývoji Longhornu. |
| Nejistota pro MS CRM |
|
Microsoft oficiálně oznámil, že jeho vlastní aplikace MS CRM se nemusí dobře snášet s posledním rozšířením Windows XP. Uživatelé Microsoft CRM Serveru ve verzi 1.2 potřebují zřejmě speciální patch pro server i pro Outlook (který zde hraje roli klienta). Verze CRM 1.0 pak pravděpodobně s balíčkem SP2 nebude fungovat vůbec. |
Kam s penězi?
Druhým aspektem současné situace je pak fakt, že očividně bohatý Microsoft je lákavým cílem mnoha žalob a firma se přitom ve snaze o zamezení negativní publicity odhodlává řadu těchto kauz řešit mimosoudním vyrovnáním. Společnost aktuálně např. platí na základě obvinění, že předražovala své produkty ve státě Nové Mexiko, což ji stojí 31,5 milionu dolarů - právě v novém Mexiku byla přitom mimochodem v roce 1976 zaregistrována obchodní značka Microsoft. Podobné procesy dále běží ve státech Iowa a Wisconsin.
Ochota firmy přistupovat na mimosoudní vyrovnání navíc láká k dalším žalobám. Jen pro srovnání, společnost Be dodávající stejnojmenný operační systém tak od Microsoftu dostala 23 milionů dolarů, více, než vydělala za celou svoji historii. Také spor Microsoft versus Lindows skončil mimosoudním vyrovnáním, při kterém, ač bylo některými analytiky hodnoceno jako vítězství Microsoftu, peníze odtékaly z Redmondu. Na obzoru je pokračování procesu MS vs. Evropská komise, definitivně zažehnána není ani žaloba Kalifornské univerzity, podle které má Internet Explorer porušovat její patent - a ve hře je přitom rovnou miliarda dolarů.
CEO Microsoftu Steve Ballmer zašel dokonce tak daleko, že zaměstnancům firmy rozeslal e-mail, ve kterém vysvětluje nutnost úspor (až 1 miliardy dolarů). A pak zde zůstává ještě jeden problém. Microsoft je stále firmou disponující velkou finanční hotovostí. Jak s ní naložit? Protože další expanze třeba formou akvizic je problematická (firma by doslova klopýtala o antimonopolní instituce), nabízela by se např. možnost přeměny původně technologické společnosti v investiční fond. To je ovšem řešení poněkud krkolomné a Microsoft se podle všeho rozhodne pro logičtější cestu - výplatu obrovské dividendy svým akcionářům. V příštích 4 letech by takto mohlo dojít k přesunu až 45 miliard dolarů a dalších 30 miliard padne na zpětný odkup akcií. Firma tak ale současně dává najevo, že období expanzivního růstu nemusí trvat věčně.
Dozvuky války prohlížečů
| Mnichovské přemety |
|
na Linux byl vydáván za jeden z velkých úspěchů open source technologií a jakousi téměř generální bitvu mezi Microsoftem a jeho konkurenty. Kauza byla spojena přímo s ponížením CEO Microsoftu Stevena Ballmera, který Mnichov dokonce osobně navštívil, leč neuspěl.
Mnichovský příběh, jehož konec dnes stále neznáme, se však mezitím stihl poměrně zamotat. Už v době rozhodnutí místní radnice zvolit Linux byla finanční nabídka IBM a SuSE postavena výše než Microsoftu (který však cenu snižoval až dodatečně). V průběhu příprav na vlastní migraci se pak objevily problémy s řadou aplikací, stejně tak jako informace, že nejen dodávka, ale i náklady na vlastnictví/správu linuxového řešení budou vyšší než v případě použití Windows.
Vlastní přechod byl odkládán a začalo se spekulovat, zda k němu vůbec dojde. Nyní byla migrace oficiálně pozastavena - údajně na základě analýzy, podle které linuxové jádro porušuje celou řadu softwarových patentů (např. patentová jednička IBM ovšem veřejně deklarovala, že své patenty proti Linuxu nepoužije).
Tak to alespoň oznámil místní CIO Wihelm Hoegner, který se přitom odvolal na analýzu organizace Open Source Risk Management. Nelze se však ubránit dojmu, že patentová otázka mohla být záminkou, jak z problematického projektu vycouvat, nebo je to celé snad i prostředkem politického boje o patenty jako takové. Celá záležitost má samozřejmě potenciálně politické pozadí i z řady dalších důvodů. Objevily se např. dokonce podezření, že při výběru došlo ke zvýhodnění domácího dodavatele - "německá" SuSE tehdy ještě nebyla koupena Novellem.
Z Mnichova už v minulosti každopádně přicházely vzájemně si odporující zprávy, a konec celé kauzy lze proto dnes těžko odhadnout. |
- Internet Explorer stále drtivě dominuje a sotva je klíčové, zda ho používá 93 nebo 92 % uživatelů.
- "Válka prohlížečů" už dnes není příliš zajímavá, a to ani mediálně. Poněkud paradoxně působí, když se v tomto případě mluví o podílu na trhu - prakticky všechno programy jsou přitom zdarma (výjimkou je Opera, však i ta nabízí verzi zadarmo jako adware), takže de facto žádný trh ani neexistuje.
- Webový prohlížeč se v rozporu s některými vizemi nestal univerzální aplikací, která nahradí celý desktop - třeba kancelářské balíky řešené přes webový prohlížeč se neprosadily. Pro dodavatele webových služeb a dalších aplikací je finančně zajímavá strana serveru. Těžko ale říct, že by majorita nějakého prohlížeče dnes představovala pro jeho dodavatele klíč k ovládnutí serverové oblasti.
- I Microsoft sám si nejspíš uvědomuje, že browser dnes není zdaleka tak zásadní aplikací, jak to vypadalo třeba v roce 1997. Internet Explorer z hlediska funkčnosti už několik let de facto stojí (ono také - vlastně vylepšovat na prohlížeči?), firma dokonce úplně zastavila vývoj verze pro Mac OS a ani příští verze (7 a vyšší) pro Windows už zřejmě nebudou samostatně ke stažení, ale budou se dodávat pouze jako součást budoucích OS. Představa, že by se nějak snažila portovat tento svůj program na Linux, dnes působí spíše směšně. Prohlížeč se dnes ukazuje být opět spíše jednoúčelovou aplikací a jako takový nepředstavuje pro Microsoft žádnou zvláštní hrozbu (asi jako Redmondu nemusí přidělávat vrásky třeba obliba WinZipu). Nicméně pokles podílu uživatelů Internet Exploreru má přece jen svůj význam. Ukázalo se, že série bezpečnostních problémů nezůstala úplně bez dopadu a uživatelé jako první měnili tu aplikaci, kde je migrace nejjednodušší, u toho by však nemuselo zůstat.
K výměně prohlížeče radily dokonce i některé renomované a konzervativní konzultační firmy; současně se však objevilo několik bezpečnostních děr i v Mozille (řešit by je měly aktualizované verze Firefox 0.9.3, Thunderbird 0.7.3 a Mozilla 1.7.2.) a celá kauza se tím na chvíli ocitla na mrtvém bodě (viz také vložený text).
Nadace stojící za vývoje Mozilly dokonce začala nabízet finanční odměnu za odhalování bezpečnostních děr, finance má přitom poskytnout především společnost Linspire (dříve Lindows). Mozilla si připsala i další úspěch - FireFox (samostatný prohlížeč dříve označovaný jako FireBird) byl na právě proběhlé výstavě LinuxWorldu oceněn jako nejlepší linuxový produkt vůbec. Další ceny z této akce pořádané společností IDG získal např. Novell NSure (v oblasti bezpečnosti) a migrační nástroje Sunu, které mají podnikovým uživatelům usnadnit přechod na StarOffice.
Autor: Pavel Houser, redaktor Computerworldu
Zveřejněno se souhlasem týdeníku Computerworld.
