Zkušený potápěč a instruktor potápění Petr Slezák si obléká "zimní" neopren, který používá i při potápěčských výpravách za polární kruh. Dnes však bude ve velmi kalných vodách ledové Vltavy pátrat po zbytcích legendárního Juditina mostu. Mostu, který sloužil Pražanům dávno předtím, než byl postaven most Karlův.
Karlův most - pohled z místa, kde býval Juditin most. Autor: Petr Slezák, archiv Kapr Divers
Do dnešních dnů se z Juditina mostu dochoval poslední staroměstský oblouk, který je ukrytý ve vodním podzemí kláštera křižovníků a pod Křižovnickým náměstím. Loni však potápěči poříční policie objevili i další zbytky prvního kamenného mostu v Praze. Více v článku: Potápěči objevili ve Vltavě pilíř, který zřejmě patřil k Juditinu mostu.
Nalezené zbytky mostu mají být postupně zakresleny do plánu a výzkumy odebraných vzorků a fotografií mají dát odborníkům odpověď na to, kdy, z čeho a jakou technologií byl most postaven.
Juditin most - torzo základového roštu jednoho z pilířů. Autor: Petr Slezák, archiv Kapr Divers
"Podvodní snímky využijeme pro identifikaci základů pilířů Juditina mostu, přímo v řečišti Vltavy by jich mělo být 12," říká iniciátor výzkumu Ondřej Šefců."V první řadě snímky slouží pro zjištění, co vlastně na dně řeky je a co má smysl zkoumat dál. Případně, co by se ze zbytků mělo chránit," dodává Šefců.
Dřevěný rošt vydržel ve vodě přes 800 let
Na objeveném pilíři se dochoval dokonce i dřevěný rošt (ten rozkládal hmotnost mostu, aby se nepropadal). Kmeny pro něj použité byly podle posledních
DendrochronologieŘekne vám, kdy strom pokáceli Dendrochronologie je vědecká metoda datování založená na analyzování letokruhů dřeva. Umožňuje určit stáří dřeva s přesností na kalendářní rok. Nejdelší známá souvislá řada jde asi 11 000 let do minulosti. Zdroj: Wikipedia.cz |
Minulý týden se potápěči k pilíři vydali znovu, aby pořídili jeho první fotografie.
V zimě jsou pro fotografování pod říční hladinou ideální podmínky. Voda totiž není tak kalná jako v jiných ročních obdobích. "Když teplota klesne hluboko pod bod mrazu, minimalizuje se tím vtékání z jiných vodních zdrojů do řeky a tím i tvorba zakalení," vysvětluje ředitel Muzea Karlova mostu Zdeněk Bergman.
"Na Vltavu je viditelnost 1,5 metru skvělá. Pro focení nebo filmování je to však noční můra," popisuje situaci pod hladinou potápěč a podvodní fotograf Petr Slezák.
"Záblesková zařízení jsou velká a proud vody silný, neustále tedy musíte klečet nebo ležet na dně, aby vás to neodneslo," vysvětluje úskalí podvodního snímkování.
I kvůli bezpečnosti se proto pod vodu vydávají vždy dva potápěči. Zatímco jeden fotografuje nebo filmuje, druhý hlídá orientaci a polohu. Při fotografování v kalné vodě je navíc potřeba osvětlovač, který fotografovi scénu zasvítí, aby vůbec bylo možné zaostřit. Expozice pak již probíhá pomocí blesků, nikoliv pomocného světla. Petr Slezák používá při focení autofocus a manuální nastavení clony a času. Na kameře má nastaveno ruční ostření.
Kamenné bloky jednoho z pilířů Juditina mostu. Autor: Petr Slezák, archiv Kapr Divers
Před samotným ponorem je však potřeba nejprve dané místo najít a označit. Archeologům s tím zcela nezištně pomohli pražští potápěči z poříční policie. Místo pro ponor označili bójkou a s potápěčem- fotografem dohodli přesnou polohu pilíře.
Pod vodu vždy ve dvou
"Ve vodě, kde místy nevidíte ani nataženou paži, se musíte orientovat pomocí kompasu. Je samozřejmě potřeba neustále brát v úvahu proud a podle toho pohyb a směr ve vodě koordinovat," vysvětluje Petr Slezák. "Poprvé jsme kvůli špatné viditelnosti i těžko rozeznávali, co jsou obyčejné kameny a co opracované zbytky mostu," dodává.
Jeden z kamenných bloků, který byl pravděpodobně součástí pilíře Juditina mostu. Autor: Petr Slezák, archiv Kapr Divers
"Ztratit se v takové tmě je docela jednoduché. Stačí se zamyslet nad nastavením fotoaparátu a proud vás odnese úplně jinam. Právě proto jsme pod vodou dva," dodává zkušený potápěč.
Mince pro štěstí
Ačkoliv není pod vodou příliš času ani světla na rozhlížení, nelze si prý nevšimnout stovek poházených mincí nejrůznějších měn, které lidé z Karlova mostu házejí do Vltavy pro štěstí.
"Žádný poklad jsme tam neobjevili. Jsou tam jen lešenářské trubky, boty a spousty jiného harampádí," odpovídá Petr Slezák na dotaz, zda se jim nepodařilo pod vodou objevit ještě něco jiného.
Juditin most - dokumentování rozměrů základového roštu jednoho z pilířů Juditina mostu Autor: Petr Slezák, archiv Kapr Divers
Juditin most opevnila svatá Anežka Česká
Juditin most vedl poblíž dnešního Karlova mostu. A původně neměl žádné opevnění. Ani brány nebo věže. "Až v polovině třináctého století svatá Anežka Česká založila řád křižovníků s červenou hvězdou a postavila jejich klášter přímo u paty Juditina mostu," říká Zdeněk Bergman z Muzea Karlova mostu. Součástí opevnění byl kostel, špitál a věž.
Než byl přes Vltavu vybudován první most, jehož pravděpodobné dřevěné zbytky se našly při rekonstrukci Karlova mostu, používali Pražané brod. Ten vedl mezi Klárovem a Ungeltem. Po tomto dřevěném mostě bylo neseno i tělo svatého Václava. Kudy přesně most vedl, není známo.
"Konkrétních informací o provozu mostu je minimum. Známe jeho rozměry, zdící kámen i druh dlažby, víme, že na koncích měl věže, mýto se na něm zcela jistě vybíralo, podobně jako na Karlově mostě," říká památkář Ondřej Šefců.
Po povodni v roce 1342 byl most vyspraven dřevěnými lávkami a sloužil lidem až do roku 1407, kdy byl dokončen Karlův most.
Když se Juditin most v roce 1342 zřítil do Vltavy, dobový kronikář kanovník František napsal: Jako by se zřítila Koruna království.
Juditin most - teplota vody 2 ° C, Autor: Petr Slezák, archiv Kapr Divers
Juditin most se jmenuje po králově ženěrozhovor s ředitelem Muzea Karlova mostu Zdeňkem Bergmanem a architektem a památkářem Ondřejem Šefců, iniciátorem výzkumu Juditina mostu Jak moc byl Juditin most pro Pražany důležitý? Jakým způsobem řeku překonávali před tím, než byl tento první kamenný most postaven? Asi nejstarším způsobem přepravy přes řeku byl brod, který vedl mezi levým břehem rybářskou osadou Klárov a pravým břehem Starého Města směrem k obchodní osadě Ungelt. V tomto prostoru řeky byla mělčina, kterou vytvářel tzv. skalní říční práh, což by mohl být podle legendy původ názvu města Prahy. Zároveň se v tomto prostoru brodu, vlastně vodního prahu, voda rozlévala do pozvolně se zvedajících břehů mělké říční kinety, které do dnešní doby na levém břehu malostranském tvoří písečnou pláž. V prostoru brodu se později začaly pohybovat i přívozy, které pravděpodobně od devátého století pomáhaly při překonávání vodního toku a překonávají říční tok do současnosti poté, co byl v roce 1993 obnoven staroměstský přívoz. Víme, že podle zápisků židovského obchodníka v arabských službách Ibrahima Ibn Jakoba byl v roce 939 v Praze dřevěný most. Dále nás informuje o tom, že zde bylo také neseno tělo svatého Václava a že tento dřevěný most v té době byl poničen povodní. Je nám známo, že voda dosahovala výšky 12 loktů nad úroveň vozovky mostu. Dřevěný most byl pravděpodobně, podle hypotézy M. Cihly, vědeckého pracovníka Muzea Karlova mostu, slovanské konstrukce. Jeho model mohou vidět návštěvníci Muzea Karlova mostu. Přesnou polohu tohoto mostu neznáme. Pouze se domníváme, že byl umístěn v blízkosti a směru Juditina nebo Karlova mostu a navazoval na některé komunikace Starého Města nebo Malé Strany. Při opravě pilířů Karlova mostu po povodni v roce 1890 stavební firma při kopání kesonů nových pilířů narazila nejenom na mělce založené gotické základy pilířů Karlova mostu, ale i v hloubce pod nimi v úrovni nad nepropustným podložím na dva dřevěné kůly, které by mohly být i zbytkem toho původního dřevěného mostu. 
Juditin most - Autor podvodních snímků Petr Slezák, Autor: Jaroslav Kašpar, archiv Kapr Divers Ví se už, kdo most postavil? Potvrdil se předpoklad, že to byli stejní stavitelé jako v německém Řezně? Přispělo/přispěje nějak podvodní snímkování k objasnění této neznámé? Byly objeveny například nějaké značky cechů? Zdeněk Bergman: Juditin most byl dostaven mezi lety 1169 – 1172 a byl to pozdně románský most, který postavilo pravděpodobně některé stavební bratrstvo z Itálie, které určitě mělo zkušenosti ze stavby mostů. Iniciátorem stavby prvního kamenného mostu v Čechách byl český král Vladislav I. Říká se, že záštitu nad stavbou tohoto mostu převzala jeho žena Judita Durinská, po níž byl most pojmenován. Most byl postaven v modulu římské stopy a měl tzv. římské dělení, to znamená, že oblouky se směrem do centra řeky rozšiřovaly. Původně most neměl opevnění, tj. brány či věže na žádné straně. Až v polovině 13. století svatá Anežka Česká založila řád křižovníků s červenou hvězdou a postavila jejich klášter přímo u paty Juditina mostu. Součástí tohoto staroměstského opevnění Juditina mostu byl velice zdařilý sálový kostel pravděpodobně Svatého Ducha, špitál a věž. Tato raně gotická budova byla postavena stavebním bratrstvem cisterciáků z Burgundska. 
Juditin most - Juditin most je zaznačen červenou barvou. Žlutě je zakreslen Karlův most. Autor: Ondřej Šefců Tématem Juditina mostu, jako celoživotním dílem, se zabývá PhDr. Zdeněk Dragoun, který zároveň při právě probíhající opravě Karlova mostu měl možnost pomocí kopaných archeologických sond upřesnit podobu a průběh Juditina mostu zejména na Malé Straně. Díky těmto novým průzkumným sondám Dragoun zjistil, že Juditin most pravděpodobně končil ještě před branami Malé Strany (někde v místech hotelu U tří pštrosů) a že do této doby je prezentována menší Malostranská mostecká věž Karlova mostu jako původní románská věž mostu Juditina. Tato domněnka se však díky posledním průzkumům doktora Dragouna nepotvrdila. Podle jedné z mnoha hypotéz by věž mohla být součástí opevnění tehdejšího Johanitského dvorce a branou do Malé Strany. Juditin most byl pravděpodobně prvním zaalpským mostem, protože byl zřejmě stavěn současně s mostem v Regensburgu neboli Řezně. Juditin most je z hlediska stavebně-architektonického více zdařilý. Rozhodně můžeme říct s čistým svědomím, že Juditin most byl klenotem románského stavitelství. Důležitost mostu byla bezesporu zejména v tom, že to byla jediná komunikace mezi pravým a levým břehem široko daleko. Určitě jeho význam nebyl pouze ryze praktický, komunikační nebo strategický, ale pro panovníka určitě znamenal prestiž a velikost významu moci. Jednotlivá stavební bratrstva a mostní cechy se významně lišily v použitých stavebních technologiích. Jak se potvrdilo při právě probíhajícím průzkumu, který provádí architekt Ondřej Šefců, pilíře Juditina mostu byly postavené na dřevěném roštu. Ondřej Šefců: O autorství Juditina mostu nevíme nic konkrétního, ale poslední úvahy směřují k tomu, že zde vůbec nemusela být souvislost s mostem v Řezně, ale mluví se např. o účasti strahovské kamenické hutě. Prováděný průzkum by v tomto poznání mohl pomoci, ale spíše je nutné být skeptický. Nález kamenických značek nelze vyloučit, ale úplně konkrétní identifikační údaj asi nenajdeme. 
Juditin most - Konzultace potápěčského týmu s památkářem Ondřejem Ševců a archeologem PhDr. Zdeňkem Dragounem z Národního památkového ústavu. Autor: Jaroslav Kašpar, archiv Kapr Divers Víme něco o tom, jaký byl na mostě život? Prodejci, mýtné atd... O provozu na mostě nemáme žádných doložených písemných svědectví. Původní pozdně románská dlažba Juditina mostu byla z pískovcových dlaždic. Když přišli křižovníci s červenou hvězdou k patě mostu, celou vozovku zvedli o půl metru, čímž ho rozšířili téměř o metr, neboť parapetní zítka zábradlí byla v celé délce uskočená. Příchodem křižovníků s červenou hvězdou k Juditinu mostu, započala nová epocha. Křižovníci měli povinnost se o most starat a spravovat jej. Vybírali mýto, starali se o pocestné, opravovali most. Do kompetencí mostního úřadu náležela i správa živností okolo řeky, např. rybářská nebo převoznická. K čemu archeologové podvodní snímky používají/použijí? Co vše z nich již vyčetli a co se z nich dá teoreticky zjistit? Ondřej Šefců: Z dochovaných konstrukcí základů se dá zjistit leccos. Naše úsilí bude především napřeno na pokus o dataci roštu pomocí tzv. dendrochronologie. To je exaktní vědecká metoda, při níž jsou porovnávány letokruhy na vzorky s letokruhy vzorových řad. Tímto způsobem jde určit datum, kdy byl strom pokácen. Za tímto účelem bude pod dohledem archeologů z NPÚ ve spolupráci s Poříčním oddílem Policie ČR odebrán vhodný vzorek dřeva. Při ohledání jednoho vzorku kůlu ze dna řeky v místě stávajícího průzkumu byl jeden prvek identifikován datem kácení 1190. Další zkoumání se zaměří na rozměry prvků, jejich vzájemné spojení, druh dřeva, stopy opracování kamene a další indicie. Cílem je zmapovat celou situaci základového roštu, datovat jej a popsat. Vůbec nezajímavějším zjištění je sám fakt, že dně Vltavy ten základový rošt (patrně ze 12. století) vůbec spočívá. Zdeněk Bergman: Samozřejmě pečlivý průzkum snímků pomůže v budoucnosti k odhalení přesnějšího určení původu mostního bratrstva. Rozbor nafoceného dřevěného roštu, ale i zbytky kamenných konstrukcí nám v detailu povrchu objasní a pomůžou pochopit středověký způsob opracování materiálu a tehdejší stavební technologii. Kolik toho do dnešních dnů z Juditina mostu zůstalo a bylo objeveno? Předpokládáte ještě nějaké nové objevy? Ondřej Šefců: Do dnešního dne jsou velmi dobře popsána a identifikována torza Juditina mostu na obou březích Vltavy (na pravém břehu je jeden celý oblouk volně přístupný nad vltavským ramenem, část vozovky a zábradlí je běžně k vidění v hotelu Lundberg na Malé Straně). Je zmapován a popsán zbytek pilíře v korytu Čertovky. Naopak o pilířích v řečišti se ví, že patrně existují, ale jediný novodobý doklad je nezřetelná fotografie z roku 1941 a neurčité zprávy některých potápěčů. Zdeněk Bergman: Z Juditina mostu se nám zachoval poslední staroměstský oblouk, který je ukrytý ve vodním podzemí kláštera křižovníků a pod Křižovnickým náměstím. Předpokládáme dendrologický průzkum dřevěného roštu, který nám pomůže upřesnit datum stavby mostu. Zaznamenali jste nějaké pokusy vykradačů památek, kteří by chtěli něco z Juditina mostu odnést? Zdeněk Bergman: Nálezy jsou cenné zejména pro přesné určení polohy a podoby mostu, nemají však naštěstí kromě vypovídající historické hodnoty hodnotu obchodní. Navíc místa nálezů jsou těžce dosažitelná. Ondřej Šefců: Najít pilíře ve Vltavě je poměrně obtížné i pro profesionálního potápěče s dobrým vybavením a potřebnými informacemi. Potápět se v daném místě nemá smysl v létě, kdy je zcela kalná voda a v dané hloubce není prakticky nic vidět. Z toho důvodu není vykrádání těchto nálezů v tuto chvíli aktuální. 
Juditin most - Příprava potápěčského týmu Autor: Jaroslav Kašpar, archiv Kapr Divers Víme něco o přestavbách Juditina mostu? Byl někdy Juditin nebo Karlův most tak masivně přestavován, jako je tomu v současnosti u Karlova mostu? Víme, proč nebyl Juditin most po povodni obnoven, ale byl místo něj postaven most Karlův? Víme pouze, že Juditin most byl často ničen a následně opravován po častých povodních. Osudná povodeň přišla v roce 1342. Nevíme však přesně, v jakém rozsahu byl most zničen. Ze znění historické zprávy nelze vyčíst, jestli byl most z jedné třetiny zničen nebo z jedné třetiny zůstal. To, co víme jistě, je, že po této povodni byl most vyspraven dřevěnými lávkami a sloužil jako komunikace přes řeku až do doby dostavby Karlova mostu v roce 1407. Podoba Juditina mostu v době stavby Karlova je velice dobře vidět v Muzeu Karlova mostu, kde jsou vyčerpávajícím způsobem popsány stavební technologie středověkého mostního stavitelství. Četnost a výše vltavských povodní v Praze vedla zajisté císaře Karla IV. k pohnutce vystavit mostní dílo, které by odolalo vodním živlům. Proto také zvolil magické symetrické datum 1357 9. 7. 5:31 pro výstavbu Karlova mostu. 
Dosavadní průzkum Juditina mostu probíhá díky příkladné spolupráci s Poříčním oddílem Police ČR, pod vedením ppor. Jindřicha Kmenta. Autor: Václav Nývlt, Technet.cz Co všechno mohou návštěvníci Muzea Karlova mostu vidět? V Muzeu Karlova mostu lze vidět původní vozovku Juditina mostu v úrovni tehdejšího Starého Města. Návštěvníci mohou imaginárně vstoupit původním raně gotickým opukovým portálem do kostela Sv. Ducha, který je umístěn hluboko v podzemí pod kostelem Sv. Františka z Assisi. Dále mohou pohlédnout na Vltavu z věže Juditina mostu v úrovni jeho vozovky, kde návštěvník muzea spatří největší model gotického mostu ve stavbě na světě. Celé muzeum si klade za cíl osvětově a vědecky přiblížit dílo našich předků a zejména císaře Karla IV. |
Prováděný podvodní průzkum základů Juditina mostu patří k velmi mimořádným akcím svého druhu, už z toho důvodu, že v podmínkách České republiky tyto průzkumy obvykle neprobíhají. Jde vlastně o první cílený, odborně vedený průzkum v tomto místě. Je nutno připomenout, že akce probíhá již od roku 2008 (podle přírodních podmínek – stav vody v řece). Jejími odbornými garanty jsou PhDr. Zdeněk Dragoun a ing. Arch. Ondřej Šefců z Národního památkového ústavu.
