Fotograf Martin Frouz loni v Národním muzeu, kde je královnina lebka uložena, pořídil 150 jejích snímků. Posléze se staly základem pro vytvoření podrobné digitální kopie lebky.
S tímto modelem pak pracoval brazilský 3D designér Cícero Moraes. Při práci použil dvě metody rekonstrukce obličeje. Anatomickou, která využívá toho, že lebka poskytuje jednoznačné informace o úponech jednotlivých svalů.
Druhá metoda využívá znalosti tloušťky měkkých tkání na předem definovaných místech na lebce. Výsledná podoba královny pak byla dotvořena nanesením textur, vlasů, což je už fáze do velké míry umělecká. Z výzkumu ani písemných pramenů totiž nejsou informace o Juditině barvě očí nebo barvě a délce vlasů.
Ostatky královny byly nalezeny v roce 1954 při archeologickém výzkumu bývalého kláštera benediktýnek v Teplicích, kde Judita jako vdova žila a zemřela.
Vědci v Peru zrekonstruovali obličej starobylé vládkyně. Pomohla jim mumie |
Expertizy nalezených ostatků ukázaly, že Judita měřila kolem 160 centimetrů, měla krevní skupinu B a zemřela na tehdejší dobu ve vysokém věku 75 až 80 let. O jejím skvělém zdravotním stavu svědčí i to, že měla všechny zuby bez jediného kazu.
Judita se narodila v roce 1135, vdala se ve 23 letech za druhého českého krále Vladislava I. Podle kronikářů byla Judita „ženou znamenité krásy, podnikavého ducha, mysli smělé, milovnice nauk a literatury, zběhlá v řeči latinské i ve věcech politických“.
V Praze iniciovala stavbu prvního kamenného mostu, na jeho místě je dnes Karlův most.
