Před 100 lety
Sledovat další díly na iDNES.tvAleksandar Stambolijski zastával post bulharského ministerského předsedy v letech 1919–1923. Jeho země se složitě vyrovnávala s územními ztrátami, které způsobilo zejména spojenectví s Německem a Rakousko-Uherskem v první světové válce.
Stambolijski nesouhlasil s tímto spojenectvím a kvůli svým postojům byl během války odsouzen k doživotnímu trestu ve vězení. Sám byl zastáncem myšlenky „balkánské federace“, nepovažoval se za Bulhara ale Jihoslovana.
Po první světové válce abdikoval bulharský car Ferdinand ve prospěch svého syna Borise III., který Stambolijského omilostnil. Následně uspěl v parlamentních volbách a sestavil reformní vládu, která měla zemi vyvést z ekonomické krize.
Podporovali ho zejména zemědělci, venkovské obyvatelstvo. Naopak nepřátelské postoje vůči jeho administrativě zastávala střední třída a hlavně armáda. 9. června 1923 se uskutečnil puč, který premiérův kabinet sesadil. Stambolijski byl armádou zajat, mučen a nakonec i popraven.