Internet v současnosti po celém světě využívá 4,1 miliardy lidí, tedy více než polovina světové populace. Vyplývá to z nejnovějších údajů Mezinárodní telekomunikační unie (ITU). Bez přístupu k internetu nicméně stále zůstává kolem 3,6 miliardy lidí, zejména v méně vyspělých zemích.
Podíl uživatelů internetu na světové populaci v letošním roce podle ITU dosahuje 53,6 procenta, zatímco v roce 2005 to bylo pouze 16,8 procenta. Počet uživatelů internetu se v letech 2005 až 2019 zvyšoval v průměru o deset procent ročně, v posledních letech nicméně tempo růstu zpomaluje, píše unie ve své zprávě.
Podíl uživatelek je menší
ITU rovněž upozorňuje, že ženy ve využívání internetu nadále zaostávají za muži, zejména v méně vyspělých zemích. Podíl uživatelů internetu v mužské populací činí celosvětově 58 procent, zatímco v ženské populaci dosahuje pouze 48 procent.
„To má závažné důsledky,“ uvedla podle agentury DPA Susan Teltscherová z ITU. „Ženy jsou odstřižené od čím dál více digitalizovaného světa. Nemohou používat řadu aplikací, které by jim mohly usnadnit život,“ dodala.
Připojení vládnou telefony
ITU odhaduje, že na konci letošního roku bude mít 57 procent domácností připojení k internetu přímo ve svém domově. Podíl domácností s počítačem by přitom měl činit pouze 49,7 procenta. Někteří lidé se totiž k internetu připojují pouze prostřednictvím chytrých telefonů.
Z analýzy vyplývá, že 82 procent světové populace žije v dosahu signálu LTE nebo vyššího mobilního širokopásmového připojení a dalších 11 procent má přístup k síti 3G.
V podstatě to znamená, že 93 procent světové populace žije v dosahu mobilní širokopásmové (nebo internetové) služby, ale internet používá jen něco málo přes 53 %.
Údaje ITU také ukázaly, že 97 procent světové populace žije v dosahu signálu pro mobilní telefony.
Roste kapacita i rychlost
ITU zaznamenala i nárůst využití připojení.
Mezi roky 2015 a 2019 se tak zvýšilo využití internetu v průměru meziročně o 33,4 %. Regiony Asie a Tichomoří představují více než 40 procent celosvětového využití, následuje Evropa (25 procent) a Amerika (21 procent). Zbylé tři regiony (arabský, postsovětský – především Společenství nezávislých států – a africký) dohromady představují pouze 11 procent celkového objemu.
Na druhou stranu Evropa vede v rychlosti připojení. Pokud tedy počítáme podle využití rychlosti na uživatele, pak má Evropa zdaleka nejvyšší hodnotu s 211 kilobity za sekundu na uživatele. Je následována čtyřmi regiony s podobným využitím šířky pásma (mezi 100 a 300 kb/s). Afrika zaostává s 31 kb/s na uživatele internetu.