Baví mě retro barvy. Jsou to uvěřitelné fotografie ze sedmdesátek.

To je tak, když fotoaparát dostanou do ruky diletanti.

A článek sepisuje někdo, kdo fotografování na film možná viděl sotva z rychlíku.

Každý trochu zkušený člověk, o profesionálech nemluvě, uměl s filmem pracovat a věděl jak dosahovat žádoucích výsledků. A to dokonce i když šlo o různé značky typu Agfa, Kodak, Fomachrom nebo nedejbože ORWO. O nějakém "Schrodingerově snímku" tak nemůže být ani řeči.

To bych spíše hovořil o "Schrodingerově článku" na Technetu.

Pokud jste chtěli mít výstup jak z digitálu nebo telefonu proč jste si brali foťák na film? ;-)

Co jste taky mohli čekat už s těmi kinofilmy? Když lamy už před 20 lety přešly na digitální fotografii, tak logicky výrobci běžných věrných barevných kinofilmů s nimi skončili, protože neměli odbyt.

Fotky jinak vyšly zřejmě dobře na to, že fotograf neuměl fotografovat s analogovým filmem. Kvalita fotoaparátu se využila jenom málo, protože fotograf fotil s dlouhými časy. S analogovým filmem se dá dobře fotit z ruky až nějak od šedesátiny sekundy a pokud má být fotka kvalitní, musí se fotit od 120cetiny sekundy výš. Při osvětlení, jaké tam zřejmě na té výstavě bylo by profesionální fotograf fotil ze stojanu drátovou spouští nebo časovou spouští a časem tak okolo desetiny sekundy +- . Nebo by si přinesl svá světla a expozici si nasvítil. Ostatně s takovými časy často fotí i mobil nebo digitál, jenomže tam je stabilizace obrazu, která takové focení umožňuje.

Použitý film měl zřejmě citlivost 400. To je na profesionální snímky tam, kde může fotit ze stojanu zbytečně moc. Vhodná citlivost byla tak 100 - 200 , 400 a víc je pro focení z ruky ve špatných podmínkách, kdy ale fotograf umí nastavit takové podmínky, že ta fotka vyjde dobře, kontrastní a ostrá.

Fotky pak může zkazit i vyvolání barevného filmu, protože jeho kvalita ve fotolabu může být často stářím lázní nastavena jenom na běžné fotky pohlednicového formátu a to dnes už nestačí.

Co se týká přílišných kontrastů, film je obvykle proti snímači v digitálu velmi pružný a ty detaily tam jsou, ale musí se vytáhnout buď při skenování nebo potom při zpracování fotky v počítači.

Odhadem bych řekl, že fotky v podobné kvalitě bych z velké části dokázal nafotit i Smenou, což byl primitivní ruský fotoaparát na kinofilm, který se ke konci socíku u nás prodával za 250 Kčs.

Jinak u takových fototaparátů ( a dneska levnějších digitálů) bylo vždycky dobré foťák nejdřív na méně důležitých fotkách a při dobrém světle v dostatečně malých časech vyzkoušet v celém rozsahu zoomu a clon, jak objektiv kreslí. Jednotliví výrobci v různých časech a s různým marketingem měli různou představu, co je ještě kvalitní a použitelné a co už ne. Nebo jinak, levnější fotoaparáty s jednoduchým objektivem měly kolikrát velmi kvalitní kresbu, ale jenom v jednom nejoptimálnějším bodu a jinde dost horší.

Na pohlednicovou papírovou fotku z fotolabu prakticky vždy stačil celý rozsah, ale na dnešní požadavky, kdy se políčko oskenuje a na dnešním monitoru prohlíží ve velikosti A4 nebo dokonce A3 se tyto věci projeví na první pohled.

Já to měl jako dítě a taky to tak bylo braný - jako foták pro děti.

Mel jsem tento fotak pred casem. Vyfotil jsem s nim asi 6-7 filmu a pak ho poslal do sveta za stejnou cenu, jako jsem ho koupil. Mel jsem ho chvili celkem rad. Zpetne ale asi hlavne kvuli tomu, ze je to pekny predmet. Jako fotak je to ale slabsi. Fotoaparat ma jen omezene moznosti nastaveni - nastavit lze pouze rychlost v rozsahu 1/500s-1/30s (+ "B"), coz podle meho nazoru dost omezuje pouziti. V interierech s umelym osvetlenim bych s nim nefotil. Dale, je potreba rict, ze tato Minolta, kdyz vysla, taky nebyla zadny high-end, cemuz odpovida i kresba objektivu. Pamatuji si rovnez, ze se s ni ostrilo vsechno jen ne dobre. Ne, neni dobry fotak, a to ani v porovnani se srovnatelnymi dalkomernymi pristroji (napr. Canonet).

Tak. Kdysi to byl takový Trabant mezi foťáky.

Asi jsem divnej, ale mě to na rychlé reportážní cvaky na výstavě bez uměleckých ambic připadá jako výsledek docela ok. Šum i barevná věrnost mi přijde, že odpovídá levnější nebo střední třídě mobilů, podobné určení jako tyhle mobilní foťáky mohl mít ve své době i ten použitý kinofilmový foťák. Občas špatné zaostření fotografem - to levnější fotomobily dneska umí taky.

Také bych řekla, že je to ok. Autoři jsou prostě už jen rozmazlený digitálem

Focení klasikou (zejména v barvě) musí člověk ovládat. Bývalo více renomovaných výrobců negativů i papírů, resp. diapozitivů, které měly věrné podání barev. Pravda, fotky se nesměly nechat stát roky na sluníčku (to nemohou ani ty z digitálu). To, že do historického foťáku nacpete nějakou marketingem podpořenou napdobeninu filmu (odpovídající výraz je za ban), je k ničemu.

A dát to do ruky "profíkovi" z iDnes ... No comment.

On by to i ten film dal dobře. Je to sice průměr, ale ten lepší. Problém bych viděl zejména v tom expozimetru a pak v tom, že autor to prostě cvakal bez rozmyslu nebo znalostí toho co se tam na pozadí skutečně děje.

I moderní přístroje, pokud jim nastavím měření expozice jako průměr celé scény, a bude tam výrazný rozdíl mezi světlem a stínem, tak to prostě vezmou blbě. Vlastně i na jiné nastavení to vezmou blbě, protože pokud je rozdíl větší než je rozsah citlivosti snímače, tak musí obětovat buď část světel nebo část stínů. A je na uživateli aby zvolil co chce. Na digitálu je ta výhoda, že nezkušený fotograf sice neví že to má špatně nastavené, ale jak to "cvakne" tak vidí výsledek a ví, že to je špatně a buď to tak nechá, protože si neumí poradit, nebo tuší co s tím a nějak to "pošteluje" (stačí změnit kompozici - přijít blíž, nebo popojít dál). U mobilů jsou dnes navíc do toho zapojeny různé "chytré" filtry a "pomocníci", kteří často umí zdetekovat obsah a odhadnout co je na obrázku a podle toho poladit expozici. Poznaji tak, že fotíte noční oblohu, ohňostroj, portrét nebo třeba západ slunce a podle toho upraví režim a tak rozhodnou jestli scénu spíše přeexponovat, nebo podexponovat. U starších digi přístrojů na to byli různé režimy a konec konců i u "devadesátkových kompaktů" na film už se něco podobného dalo najít.

Mne by spíš zajímalo, co nám tím chtěl autor říci, když srovnával nesrovnatelné? Já osobně fotil na klasiku a nyní na digi zrcadlovku. A mohu říci, že největší chybu jsem udělal, když jsem prodal klasiku Pentax Z1P. Samozřejmě větší formáty jsou jiný kalibr, ale tahej se s tím.

No a navíc sehnat perforovanou sedmdesátku do Hasselblada prakticky nelze. A degradovat ho focením na kinofilm také není to pravé ořechové.

Moc hezké fotky, tytulek asi akční, aby se každý koukl

Ale