Havelková se v těchto dnech připravuje s reprezentací v Brně na barážové duely s Rumunskem o postup na mistrovství Evropy. "Ještě není jasné, kam v příští sezoně zamířím. V Rusku už ale hrát nebudu," řekla Havelková. Do Krasnodaru šla za svým argentinským přítelem, jenž hrál volejbal rovněž v tamním klubu.
Po pěti letech strávených ve slunné Itálii vnímala Havelková přechod do Ruska jako velkou změnu. "Italové jsou společenský národ. V Rusku si každý většinou více hledí sám sebe. Díky příteli jsem naštěstí až tak sama nebyla," uvedla.
Ruštinu pochytila rychle, takže neměla problém zapadnout do týmu. "Nebylo to až tak složité, čekala jsem to těžší. Byla jsem v tomto směru spokojená," vrátila se Havelková k působení v Krasnodaru, kam nyní z Itálie přestoupil nejlepší český volejbalistka Jan Štokr.
Havelkovou překvapila kvalita ruské superligy. Před příchodem do Ruska přitom byla přesvědčená, že nejlepší úroveň má italská liga. "Rusky předvádějí výborné výkony. K tomu je potřeba připočítat dvě velmi dobře zaplacené zahraniční hráčky, jejichž výkonnost odpovídá vynaloženým financím. Úroveň ruské soutěže je skutečně výborná," poznamenala.
Vzhledem k poloze Krasnodaru na jihu Ruska si česká smečařka do sytosti užila létání. Každá cesta na zápas vedla přes moskevské letiště. První tři měsíce hrály volejbalistky Krasnodaru pouze v halách soupeřek, další čtvrtrok je naopak v odvetách hostily doma. V té době už ale tým pro změnu létal do Evropy na zápasy Vyzývacího poháru.
"Přežít první tři měsíce bylo problematické, protože jsme se domů vracely jen na dva nebo tři dny. Pořád jsme byly v letadle, kde jsme strávily více času než na tréninku. Bylo to hodně složité období," popsala Havelková.
Se svým přítelem se loni neviděla celé léto, které věnovala reprezentačním povinnostem. Po příletu do Ruska se těšila na společné bydlení, odloučení ale pokračovalo další tři měsíce. "Byla jsem z toho dost zaražená, naštěstí se od ledna situace zlepšila. Ovšem i přítel měl náročný volejbalový program," dodala volejbalistka.
Přesto neodmítla další pozvánku do reprezentace, kterou nyní čekají dva zápasy o postup na ME a v létě poprvé účast v prestižní světové Grand Prix. "Stále platí, že volejbal dělám pro radost. Ráda hraji, ráda trénuji a ráda se ještě učím. Jakmile jsem měsíc bez volejbalu, tak mi něco chybí. Volejbal je pro mě drogou," svěřila se Havelková.
Po maturitě zkoušela studovat dálkově na vysoké škole se zaměřením na marketing a jazyky. Svoji snahu ale po roce vzdala, neboť už hrála v Itálii a doma by musela oželet rodinu i kamarády a věnovat se studijním povinnostem. Zatím se spokojila s tím, že vedle angličtiny zvládá italštinu a ruštinu, kvůli příteli se zdokonaluje i ve španělštině.
