"I tak jsem si ale zápas nesmírně užíval. Je to něco jiného, když se člověk vrátí po takové době a ještě se mu navíc trochu daří," vykládal jeden z nejlepších českých univerzálů přelomu tisíciletí, který měl v útoku vysokou úspěšnost 62 %.
Vzpomenete si ještě na svůj poslední duel v extralize?
Bylo to ve Zlíně proti Příbrami a hrál jsem na bloku.
Plánoval jste, že nastoupíte?
Neměl jsem být svlečený do dresu, jenže náhle onemocněl Kamler, tak jsem se zapsal na soupisku.
Co vás přimělo k tomu, že jste ve druhém setu vystřídal Patáka?
Cítil jsem, že je na hřišti mrtvo. Kluci byli zablokovaní, nechtěli hrát. Nelíbil se mi jejich projev. Přitom první set vypadal dobře. Musel jsem něco udělat a snadnější to bylo ze hřiště než z lavičky.
Vedli jste 2:1 na sety a v tie-breaku 10:9. Co chybělo k vítězství?
Chtělo to trošku rozvahy. Nehráli jsme s klidnou hlavou a co umíme. Začali jsme panikařit a nasekali zbytečně moc chyb. Ústí je soupeř na naší úrovni a doma bychom ho měli porážet.
Neměl jste nutkání nastoupit už v předchozích kolech?
Některé zápasy mě štvaly, nebyly podle mého gusta, takže mě to tam nutilo. Ale nešlo to, nebyl jsem na soupisce.
Máte za sebou tři a půl setu. Jak se cítíte?
Teď dobře, uvidíme ale den po zápase.
Ještě se udržujete v kondici?
Občas se zapojuji do tréninků. Ale to je problém, protože když jsem na hřišti, jde trénink dolů. Není nikdo venku, kdo by ho koordinoval.
Nastoupíte i do dalších duelů?
Asi zase dlouho ne. Jsem třináctý hráč. Ale třeba se někdy naskytne příležitost.
