MÁM SVALY I ČÁRY. Ondřej Boula během utkání s Makedonií nahrál dobře. Ale znovu...

MÁM SVALY I ČÁRY. Ondřej Boula během utkání s Makedonií nahrál dobře. Ale znovu je tu ten zamyšlený výraz trenéra Stewarta Bernarda. | foto: Jiří Seidl, MF DNES

Boulu udržela reprezentace u volejbalu. Pochvaluje si i vztahy v týmu

  • 0
Před půl rokem se zdálo, že šestatřicetiletý nahrávač Ondřej Boula ukončí volejbalovou kariéru. Nevyšlo mu další zahraniční angažmá. "A k tomu jsem dostal docela zajímavou pracovní nabídku," podotkl. Jenže všechno je jinak.

Přes léto se připravoval s národním týmem, s nímž byl i na zářijovém mistrovství Evropy. "Tam jsem si uvědomil, že mě volejbal pořád baví a že jsem stále schopný hrát i na takové úrovni. A tak jsme si řekl, že do toho ještě půjdu."

Trénoval v Příbrami a odehrál tři zápasy v první lize za Českou Lípu. Chystal se, že se bude připravovat s Ostravou, kterou vede reprezentační trenér Zdeněk Šmejkal. Leč přijal nabídku extraligového Brna. A dál je v reprezentaci.

Od té ho neodradilo ani to, že si moc neužil svátky. Už 25. prosince stejně jako na Nový rok musel být v Opavě. Tam se volejbalisté připravují na víkendovou kvalifikaci o postup na mistrovství světa.

"Nebyla to pro mě žádná velká změna," prohlásil Boula. "Minulých devět let jsem byl v zahraničí, takže za tu dobu jsem přes Vánoce snad ani jednou nebyl doma v Česku. Jsem na to zvyklý. Nijak mě to nevykolejilo."

Boula hrál sedm let nejvyšší francouzskou soutěž, působil i v Turecku a ruské Superlize. Svůj návrat do zahraničí stále řeší.

Takže jste vůbec neuvažoval, že byste kvůli nabitému programu na přelomu roku reprezentaci odmítl?
Vůbec jsem neváhal, to pro mě nebyla překážka.

Musel jste se hlídat, abyste se na Štědrý den nepřejedl?
Přejídám se pořád, vždyť je to na mně v tom dresu vidět.

Co říkáte tomu, že kvalifikaci hrajete v Opavě?
To je jen dobře, i když to mohlo být blíže od mého domova, od Příbrami... Ale vážně. Je to pro nás výhoda, zvyšuje to naše šance. Nikam necestujeme, v Opavě se připravujeme.

Má tým na to, aby postoupil?
Hratelná skupina to je. Bulhaři hráli výborně v září na mistrovství Evropy (skončili čtvrtí). Věděli jsme, že tam budou hrát slušně, ale překvapili mě obranou. Když nás odtlačili od sítě, tak to byl jeden dlouhý hráč vedle druhého. Připadali mi blokařsky ještě lepší než Rusové. S nimi to bude těžké, ale jsou to Bulhaři. Něco se jim nemusí povést, třeba je to rozhodí. Šance vyhrát i nad nimi je vždycky.

Český volejbal čeká náročný rok. Hned začátkem roku kvalifikace a pak od května budete hrát i Světovou ligu. Těšíte se už?
To je daleko. Ani nevím, jestli budu vůbec pozvaný, takže jsem to zatím nijak neřešil. Rozhodně to je plus pro český volejbal, že se dostane do takové společnosti.

Soupeři ale nejsou moc atraktivní - Portugalsko, Jižní Korea a znovu Nizozemsko.
Furt je to ale Světová liga. A jelikož soupeři nejsou tak atraktivní, může být naše družstvo pod lehkým tlakem, aby postoupilo dál. Rozhodně to bude obrovská zkušenost, i s tím cestováním. Hráči se otrkají, Světová liga simuluje náročné zápasy na nejdůležitějších soutěžích světa.

V národním týmu jste většinou patřil do širší reprezentace. Čím to, že až v minulých dvou letech jste se propracoval do užšího kádru?
Jednu dobu nebyly v národním týmu nejlepší vztahy mezi hráči, tak to chvilku bylo. I to mělo vliv na to, že jsem nebyl v nejužším výběru.

Teď už jsou vztahy lepší?
Už se vše vyčistilo, skupina reprezentantů je teď úplně jiná než dříve. A i to je jedna z věcí, které mě do národního týmu táhnou.

Pomůže reprezentaci odchod nizozemského kouče Stewarta Bernarda?
Je dobře, že odešel. Možná si naběhnu, ale říkám, že je to plus, nebyla to šťastná volba.

Proč?
Nechci to podrobně rozebírat. Myšlenka zahraničního trenéra byla možná dobrá, že by přinesl něco nového, ale ten trenér musí stát za to...


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž