Letošní Ligový pohár ve Francii byl hodně výjimečný. Vítězný tým poprvé získal i právo účasti v Lize mistrů pro příští sezonu. Prestiž soutěže tím stoupla, už minule jsem psal, že náš klub dokonce obětoval přípravě na pohár i šanci prosadit se v letošním ročníku Ligy mistrů.
Změnil se už samotný systém kvalifikace do závěrečného turnaje Ligového poháru a další novinky jsou nachystány i na příští rok. V základních kolech by se mělo hrát systémem odvet, nikoliv jako nyní jen na jeden zápas, kde pořadatele určoval los.
Závěrečného turnaje se potom bude stejně jako v letošním modelu účastnit osm týmů rozdělených do dvou skupin. V semifinále pak na sebe narazí týmy křížem, tj. první z jedné skupiny s druhým ze skupiny druhé a naopak.
Pořadatelství bylo v letošním roce svěřeno Mont d´ Marsan, nevelkému městečku na jihozápadě Francie. V této oblasti je velice populární fotbal a ragby, a tak se ligový výbor rozhodl v rámci propagace volejbalu uspořádat finálový turnaj právě tady.
Město má krásnou moderní halu, jenže halové sporty se zde podle místních lidí vůbec nehrají. Přednost mají koncerty a různé mítinky. Kvůli finálovému turnaji tady byl položen Gerflor, nový povrch pro volejbalová utkání, a vyrostla tu i dodatečná tribuna pro zvýšení kapacity na asi 2800 diváků.
Drobnou nevýhodou byly pouze časné začátky prvních dvou utkání v úvodní den turnaje, na kterých v podstatě žádní diváci nebyli, ale jinak návštěva byla velmi slušná.
Do turnaje postoupili dva zástupci nižší soutěže, Asniéres a St. Quentin, ale oba vypadli již ve čtvrtfinálových bojích. Šest klubů bylo z první ligy, a to Ajaccio, Montpellier, Séte, Poitiers, Tourcoing a Paříž.
Semifinálové zápasy byly oba velmi kvalitní a v žádném ohledu si nezadaly se zápasy ligovými.
V prvním semifinále střetnutí na sebe narazily dva týmy z jihu Francie, Montpellier a Séte. Každé jejich střetnutí má punc derby (města jsou od sebe vzdálena asi třicet kilometrů v regionu Herault) a oba týmy v poslední době předvádějí kvalitní a pohledný volejbal. Takže se bylo na co dívat. Diváci to po zásluze odměnili potleskem po každé delší výměně, kterých bylo nespočet. Po boji zvítězilo Séte poměrem 3:1 na sety a jako první se kvalifikovalo do finále.
Na řadě byl souboj Paříže s Tourcoingem, tedy týmů, jež se pravidelně utkávají v soubojích o příčky nejvyšší. Nebylo tomu jinak ani tentokrát, v zápase nejvyšší úrovně, dramatického průběhu s naprosto vyrovnaným počtem bodů na jeho konci jsme zvítězili 3:2 na sety a stali se druhými finalisty.
Finálový zápas mezi Séte a Paříží se hrál v sobotním podvečeru před zaplněnými tribunami a za asistence televizních kamer. Náš pařížský tým projevil větší vůli po vítězství a vytoužené kvalifikaci do Ligy mistrů, zvítězil 3:1 a po třech letech se stal vítězem Ligového poháru.
