Při premiéře v roli šéfa daviscupového týmu před devíti lety vydřel Navrátil v baráži proti Nizozemsku návrat do Světové skupiny, o rok později Češi slavně porazili v O2 areně Švýcarsko s Rogerem Federerem a před čtyřmi lety se díky dvojici Tomáš Berdych, Radek Štěpánek zachránili.
Suma sumárum - Navrátil hrál třikrát baráž, třikrát úspěšně. Letos v září jej čeká čtvrtý pokus. Bude to další vítězství?
„Musíme se na to pečlivě připravit,“ řekne český kapitán a zaťuká do stolu, aby snad novinářský dotaz na jeho stoprocentní bilanci nezahnal štěstí. „Bude nejdůležitější, aby se vrátily obě opory.“
Bude pro vás letošní baráž psychicky náročnější, protože přichází po dvou triumfech a loňském semifinále?
Jednoduché to určitě není. Všichni jsme si zvykli na obrovské úspěchy. Ale pak když přijde porážka, tak s tím na druhou stranu musíme počítat. Bez prvních dvou hráčů je to těžké, soupeři jsou v elitní skupině lepší. V hokeji i ve fotbale, když chybějí dva klíčoví hráči, tak je to také těžké, ale v tenise, pokud chybí ze čtyř hráčů dva, je situace opravdu složitá.
Co tedy od baráže očekáváte?
Baráž bude nepříjemná, hrozí nepříjemní soupeři. Záleží na tom, jestli budeme hrát doma, ale můžeme taky jet do Jižní Ameriky na antuku. Bude to i o štěstí, ale pro mě je důležité, aby hrála naše jednička, aby se dal dohromady Radek. S Tomášem budu mluvit, ale máme na to čas. Počkáme, až budeme vědět soupeře. Je to až za půl roku.
Jak hodnotíte uplynulý víkend v Ostravě?
Jsem zklamaný. Myslím, že i v sestavě bez prvních dvou hráčů jsme určitě měli na to, abychom Austrálii porazili. Škoda, že lídr týmu Lukáš Rosol bojoval, nechal tam duši, dělal, co mohl, ale čekal jsem od něj alespoň jeden bod. Kdyby to tak bylo, ještě to mohlo být otevřené. Jsem zklamaný i z toho důvodu, že bychom hráli druhé kolo s Berdychem doma proti Kazachstánu, tak bychom se poučili z té porážky v roce 2011 a mohli jsme opět být v semifinále.
Navrátil o Adamu PavláskoviPerspektivu v něm stoprocentně vidím. Každopádně k tomu talentu, předvídavosti a šikovnosti musí něco přidat. Je to pro mě zatím takový horší Radek Štěpánek. On má všechno, ale potřebuje to prodat daleko víc v tréninku. Být zarputilejší, přidat i v kondici. Zlepšil se hodně díky přístupu, ale ještě si pořád vidím, že to dělá jenom na osmdesát procent. Kondice není ideální. Myslím, že na elitní stovku určitě má, musí také zůstat zdravý. Když bude cílevědomě pracovat, tak se úspěch dostaví. |
U Rosola byl problém v psychickém rozpoložení, že?
Nebylo to určitě o forhendu, bekhendu, servisu. Bylo to o sebevědomí. Jeho hru všichni dobře známe, ale víme, že není v psychické pohodě. Nechytil začátek roku. Bylo to vidět v koncovkách setů v pátek proti Kokkinakisovi, v tie-breacích Tomic jenom čekal a Lukáš dělal nevynucené chyby. Bojoval, jak mohl, ale stejně to mohlo být o něco příjemnější.
K pohodě teď nutně potřeboval nějaké vítězství. Souhlasíte?
Samozřejmě. Poctivě se na to připravoval, trénoval, ale ty zápasy mu nevyšly. Je otázkou, jestli ho to srazí ještě níž. Nebo se zvedne. Je potřeba, aby rychle vyhrál zápas, měl třeba jednoduchý los. Pak ho to nakopne. Jako hráč na to má. Teď je jeho situace nepříjemná, ale za měsíc se to může otočit. Byl bych velice rád.
Že ho pošlete do nedělní dvouhry proti Tomicovi jste měl jasno hned?
Měl jsem úplně jasno. O Adamovi Pavláskovi jsem uvažoval jenom do závěrečného zápasu za rozhodnutého stavu, ale protože si lehce natáhl sval, šel tam Honza Mertl.
Minimálně jedno pozitivum bychom na prohře s Austrálií našli - Jiří Veselý s Pavláskem vyhráli čtyřhru a ukázali, že by mohli v budoucnu být lídry týmu. Nemyslíte?
Příslib do budoucna tam je. Doufám, že se kluci té šance, kterou dostali, chytí a potvrdí to také na turnajích. Ale potřebovali bychom ještě alespoň jednoho mladého, aby se dalo do budoucna na čem stavět. Momentálně je tam díra. Lukášovi je skoro třicet, Mertlovi 33, Honza Hernych má šestatřicet, Frantovi Čermákovi je 38. Jirka s Adamem mohou těžko odehrát celý daviscupový víkend jako Tomáš s Radkem. Situace pro nás do budoucna určitě není příznivá.
Nezávidíte v tomhle fedcupovému kapitánovi Petru Pálovi, který může z tenistek složit dva tři kvalitní týmy?
Na jednu stranu mu závidím, na druhou stranu zase musí řešit situace, které jsou pro hráčky nepříjemné. Proto každá chce v tom výběru být. Nezávidím tolik Fed Cupu, to je přece jen ženská soutěž, ale spíš Australanům. Jejich tým má velkou budoucnost.
