Polední slunce v provincii Chu-pej pálilo vskutku nemilosrdně, však Siniaková v každé pauze ráda využila ručník s ledem. A nakonec to byla právě ona, kdo „uškvařila“ soupeřku. Francouzka Kristina Mladenovičová se mohla uvztekat, když ztratila vedení 5:1.
„Trápila jsem se na servisu, podání mě hodně mrzelo. Ale pořád jsem bojovala. Jsem moc ráda, že jsem to takhle otočila,“ radovala se Siniaková po triumfu 7:6, 6:2, jímž vítězně vstoupila do hlavní soutěže turnaje ve Wu-chanu.
V banku je tu 900 bodů pro vítězku a skoro dva a půl milionu dolarů na odměnách. Což přináší úskalí i pro tenistku s ambicemi a umem Siniakové. Do kvalifikace půjdeš!
„Tyhle turnaje jsou opravdu silné,“ hodnotí Češka akci Masters Premium 5. „Ale mně se na americké šňůře zadařilo až v New Yorku, neměla jsem moc zápasů. Tak jsem to brala, že se rozehraju a bude to spíš výhoda. Sice hraju tři dny za sebou, ale mám tři duely k dobru. Cítím se dobře.“
Čtyřhra s Bárou? Potkáme se až v SingapuruPořád je to bodově nejlepší deblový pár současnosti. Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková se ale spolu příště představí až na Turnaji mistryň v Singapuru, kam se kvalifikovaly jako vůbec první ze všech. „S Bárou jsme se domluvily, že trochu chceme zapracovat na singlu. Pojede si svůj program doma,“ vysvětlila v Číně Siniaková, která ve Wu-chanu nastoupí s Aleksandrou Kruničovou ze Srbska. „Jelikož stejně hraju i příští týden v Pekingu, domluvila jsem se se Sašou. Pořád ještě zbývá dost turnajů, ale do Singapuru se těším. Až to přijde, bude to moc hezké.“ |
V pátek udolala Švýcarku Teichmannovou, v sobotu ve 2. kole kvalifikace smetla krajanku Vondroušovou, hlavní soutěž začala v neděli dobře proti Mladenovičové. A teď ji čeká další Francouzka Caroline Garciaová, světová čtyřka a ve Wu-chanu obhájkyně titulu.
Siniaková se ovšem netřese, je ve svých metách smělá. I Garciaovou už dvakrát porazila, jen jí chybí větší konzistence výkonů. „Na začátku roku jsem si dala cíl být v Top 30. Ještě mám co dělat, ale snad by to mohlo vyjít,“ říká. „Tenis je hodně vyrovnaný, i já můžu dojít daleko. Myslím, že na to mám. Do konce roku zbývá už jen pár turnajů a dám do toho všechno.“
Její asijská šňůra obnáší místní dvojboj, z centrální Číny posléze zamíří do Pekingu. Tam loni stihla v rámci turnajových služeb navštívit i Velkou čínskou zeď či Zakázané město.
Zpravodajstvíturnaj ve Wu-chanu, triumf Plíškové v Tokiu, ... |
„Opravdu se o nás starají výborně,“ hodnotí tenisové zázemí v nejlidnatější zemi planety. „Dneska třeba nabízeli kreslení v písku, z loňska mám z Wu-chanu svůj portrét vystříhaný z papíru. Je to hezké zpestření, když máme čas. Podmínky nám vytvářejí co nejlepší.“
Jen s jednou výhradou, která ale se sportem nesouvisí. „Já nemám ráda asijskou kuchyni, ani sushi nejím. Takže pro mě složité,“ usmívá se Siniaková; vyrazit za místní gastronomií do ulic, patrně by skončila s kručícím žaludkem. „Naštěstí je bufet na kurtech výborný. Těstoviny, rýže, zelenina, klasika. Tady jsem spokojená.“
V jídle i v tenisu. Česká naděje působí opravdu hladově – ale po vítězstvích.
