Vzápětí totiž její soupeřka Jelena Dementěvová zahrála dvojchybu. Kleinová porazila finalistku z Roland Garros! Usedla na židli a rozplakala se. Radostí. "Pár posledních měsíců jsem byla ve strašném stavu. Nemůžu uvěřit, že proti takové hráčce mé trápení skončilo," vyprávěla.
Sběrače, který se jí snažil odebrat erární ručník, přesvědčovala: "Neberte mi ho, je to můj šťastný ručník."“ Ve Wimbledonu už šestadvacetiletou Kleinovou vedli mezi negativními rekordmankami. Šestkrát vypadla v prvním kole, postoupila teprve teď. "Na stará kolena," smála se.
A také s bolavým kolenem. Po zápase na něj přikládala led, kulhala. "Asi je vyhozené, čéška není v pouzdře. Ve druhém setu začalo strašně bolet."
Za stavu 6:4, 0:3 požádala o pomoc fyzioterapeutku. "Hodně mi ho zpevnila, až jsem si myslela, že za chvíli zmodrá. Ale potom jsem si řekla: Radši si ho urvu, než abych tuhle šanci pustila."
Emoce naplnily kurt číslo osmnáct. "Nět, nět, nět," burácela při zápase Dementěvová. "Tenhle game nesmím podělat," křičela Kleinová. I na expresivní výrazy došlo. "Musím se sebou mluvit, napětí potřebuje ven," vysvětlovala Češka. "I když se občas stydím za to, co říkám."
Možná do Wimbledonu nikdy více nepřijede. „Jsem na okruhu moc dlouho, od sedmnácti let. Mívám tenisu plné zuby.“ Deprimují ji věčná zranění, záněty šlachy v patě a rameni, trable s kolenem. "Na konci sezony skončím," oznámila před časem otci, bývalému hudebníkovi skupiny Olympic.
"Ty jsi blázen," odvětil. Ladislav Klein doprovází dceru po světě, tentokrát však zůstal doma. Přesto zdůraznila: "Minimálně padesát procent z dnešního vítězství je jeho. Bez něj bych dávno nehrála." Dnes musí znovu na kurt, proti běhavé thajské trávařce Tanasugarnové.
Bude s bolestí vůbec schopná nastoupit? "Určitě!" okamžitě ujistila. "Po tolika letech čekání si tu druhé kolo vychutnám. I když asi dostanu za vyučenou."
 Česká tenistka Sandra Kleinová ve vítezném duelu s Ruskou Jelenou Dementěvovou. |
