Kdybyste mohla, co byste udělala jinak?
Za stavu pět tři v první sadě bych hrála stejně jako předtím. To se mi bohužel nepovedlo.
V sázce byl nejen postup, ale i atraktivní čtvrtfinále proti Šarapovové. Lákalo vás poměřit síly právě s ní?
Na tom mi nezáleželo. Prostě jsem chtěla postoupit a bylo mi jedno, jestli mě čeká zrovna Šarapovová. Ve čtvrtfinále grandslamu už s každým hrajete dobrý zápas. A každý se dá porazit.
Agentura Reuters psala, že jste "temperamentní Češka". Souhlasíte?
Určitě. Vystihli moji povahu.
Zlobila jste se na sebe na kurtu?
No, v klidu jsem nebyla. Ale to výsledek neovlivnilo.
Stále platí, že US Open je vaším nejoblíbenějším grandslamem?
Vždycky bude. I kdybych tu prohrála 0:6, 0:6 v prvním kole.
Proč?
Miluju zdejší atmosféru. A taky New York. Je mým nejoblíbenějším městem.
Už jste si prohlédla Manhattan?
Zrovna se s rodiči chystáme. Něco už znám, třeba sochu Svobody jsme zvládli loni.
Na žebříčku se přiblížíte k první dvacítce. Máte plán, kde chcete být na konci sezony?
Mám. A neřeknu. Novináři se mě ptali asi třicetkrát, jenže já si své plány nechávám pro sebe.
Vycházejí vám?
Zatím jo. Každý rok.
Ve Wimbledonu jste přečetla Vzkříšení od Tolstého. Jaká knížka to byla tentokrát?
Žádná. Jen křížovky a časopisy.
Křížovky v češtině?
Jo. Zkouším i ty anglické, ale jdou mi hůř.
Čím ze sebe teď spláchnete vyřazení. Máte recept?
Pořádně se vyspat a zapomenout.
Jak jste tedy spala?
Dobře. Neprobouzela jsem se ani se mi nezdálo o tenise.
Co podniknete s týdnem volna, bez turnajů?
Doma v Bradentonu budu trénovat. Je tam sice vedro, 35 stupňů, ale já jsem zvyklá.
A potom? Nejbližší akce?
Asijská šňůra: Tokio, Soul, Bangkok. Těším se, byla jsem předtím jen v Tokiu. Zase poznám něco nového.
