Radek Štěpánek, Petra Černošková a Miroslav Černošek sledují utkání českých tenistek ve Fed Cupu - ilustrační foto.

Radek Štěpánek, Petra Černošková a Miroslav Černošek sledují utkání českých tenistek ve Fed Cupu - ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Černošková: Nadal házel z okna jogurty, Djokovič kopal do reklam

  • 45
Od roku 1999 je Petra Černošková ředitelkou finálového turnaje mistrovství světa družstev do 14 let a se svým týmem se bude starat o nastupující generaci pojednadvacáté. Díky tomu si uvědomuje, jak se mění tenisové prostředí i celý svět kolem.

„Přiznejme si, nové tisíciletí je mnohem složitější, nabízí více lákadel, žije se jinak. Svět se změnil a tenisové mládí také. Už je prostě jiné než při prvních ročnících, kdy byly chodby hotelu plné dovádivých mladých tenistů, kteří se smáli, mnohdy byli hlučnější, než bylo třeba, ale bavili se spolu a nedívali se bezduše do svých mobilů,“ říká Černošková.

V Prostějově hrají tenisové naděje o světové tituly

Již po jedenadvacáté od pondělí do 10. srpna hostí prostějovské kurty finálový turnaj světového šampionátu tenisových družstev do 14 let. Prestižní soutěže se zúčastnilo 177 družstev z 97 zemí, které bojovaly v kvalifikacích na pěti kontinentech. Nejlepších šestnáct chlapeckých a šestnáct dívčích družstev postoupilo do Prostějova, kde zastupují celkem 25 národů.

„Týmový šampionát do 14 let je první větší bránou do velkého tenisu a díky více než dvacetiletému pořadatelství měl mladý český tenis každoročně šanci změřit síly s největšími talenty z celého světa,“ říká Ivo Kaderka, prezident Českého tenisového svazu. Oba domácí výběry v minulém ročníku získaly stříbrné medaile, tituly vybojovaly dívky Ruska a chlapci Spojených států amerických. Vstup je volný.

Zasáhly změny životního stylu i mladé tenisové naděje, které přijíždějí do Prostějova?
Pochopitelně, žijí v jiné době. Před lety nechodily děti na dvorce s mobily a ipady, neměly v uších sluchátka a nebyly skoro pořád ponořeny do svých vzdálených virtuálních světů. Sociální sítě je uchopily a jen přetěžko z nich hledají cestu zpátky. Svět je surově jinačí, prochází se ledabyle na Facebooku a Twitteru. Mám pocit, že se děti už i jinak radují, na Facebooku sdělují všem kolem, že vyhrály, či smutně oznamují porážku, ze které si mnohdy skoro nic nedělají. Pro novodobé mladé šampiony je vše složitější a jen málokdo má sílu vymanit se ze svazujících sociálních sítí.

Neškodí to talentům při snaze dosáhnout na velké úspěchy v seniorských kategoriích?
Hodně záleží, v jakém prostředí se mladí tenisté pohybují, jaké mají kolem sebe lidi, jak ti svého svěřence vedou, jak má využitý volný čas. Kdo chce vůbec pomyslet na úspěch, musí tenisu obětovat úplně všechno. Ne každý to dokáže.

Existuje recept na hledání budoucích šampionů?
V rostoucí konkurenci, kdy je vše kolem nás rychlejší a náročnější, se zavedený recept na úspěch těžko hledá a myslím si, že se ani najít nedá. A když se otáčím o dvacet let zpátky, tak dnešní děti jsou přece jen odpovědnější a zkušenější než ty, které u nás hrály před lety. Mezi současnými mladými reprezentanty by se přetěžko hledal Rafael Nadal z roku 2000, jak hází z hotelového pokoje jogurty a má rozpustilou radost, když se mu podařilo polít vodou kapitána. Dnes je večer na chodbách, až na malé výjimky, ticho. Řada mladých má první manažery, velké ambice. Ale podle toho nejde zjistit, kam to dotáhnou.

Nedalo se to odhadnout ani u Novaka Djokoviče, který v roce 2001 získal s Jugoslávií stříbro?
Myslím, že nikoho nenapadlo, že do reklam u kurtu vztekle kope budoucí mnohonásobný grandslamový vítěz. Tehdy se do finále dostala Jugoslávie a Německo a Novak nestačil na Němce Aljoschu Throna. Vítěz utkání se později vytratil z tenisového dění a Djokovič za sedm let vyhrál Australian Open a za další tři roky se stal světovou jedničkou. Obecně platí, že na nejtalentovanější děti se dá už ve čtrnácti ukázat, ale všechny čeká ještě hodně dlouhá a mnohdy zrádná cesta.

Mladí tenisté mají velké sebevědomí. Není někdy přehnané?
Když se na některé mladé reprezentanty dívám, tak si říkám, že jim někdo změnil v pase datum narození, jsou vyspělejší než ostatní, od prvního dne z nich vyzařuje přesvědčení, že si k nám přijeli pro zlaté medaile. Sebevědomí jim často vydrží do prvních prohraných fiftýnů.

Souvisí to i s tím, že tenis je individuální sport a je třeba soupeřům ukázat svoji sílu a převahu?
Nedělám si o vztazích ve velkém tenise žádné iluze, byla jsem dlouho na okruhu a dobře vím, že je to stále složitější. V té konkurenci to snad někdy není ani možné. Ale záleží na lidech, na povaze. Dvacet let v juniorském šampionátu mě mockrát přesvědčilo, že vztahy mezi mladými hráči v této věkové kategorii jsou dobré, fandí si navzájem. Říkám už dlouho, že na našem mistrovství je pěkné i to, že jde ještě o kamarádství, i když už jde o velké tituly.


Tenis v roce 2024

15. - 28. 1. Australian Open, Melbourne
26. 5. - 8. 6. Roland Garros, Paříž
1. - 14. 7. Wimbledon
26. 8. - 8. 9. US Open, New York
12. - 17. 11. Finálový turnaj B. J. Cupu, Sevilla
19. - 24. Finálový turnaj Davisova poháru, Malaga