Není tomu ani měsíc zpátky, kdy déšť vyhnal aktéry turnaje Rieter Open ještě před finále do sucha. Ke smůle pořadatelů se nedávná historie do puntíku opakovala i při druhém vrcholu na dvorcích LTC Pardubice.
Zatímco celý týden na areál „pražilo“ slunce, od pátečního rána bylo patrné, že se hřiště s nápory vody jen tak nevypořádá. Pro finalistky i posléze finalisty deblu nic příjemného.
„Když řekli, že jdeme hrát do haly, přechodu jsem se bála,“ neskrývala vítězka 90. ročníku a nejvýše nasazená Johana Marková.
Jakmile se letošní šampionka ráno probudila, dávala si naději, že se počasí umoudří a začátek zápasu se jen posune na pozdější čas.
„Když jsem v deset přišla z hotelu, sdělili mi, že jdeme v jedenáct hrát do haly. Byla jsem z toho v šoku. Všechno se seběhlo hrozně rychle. Ani jsem se skoro nemohla nasnídat, jak jsem byla nervózní, ale naštěstí jsem to zvládla,“ líčila hráčka I. ČLTK Praha. Náhlé změně povrchu se přizpůsobila a svoji finálovou soupeřku Adélu Dörreovou porazila dvakrát 6:4.
„Bylo to vyrovnané, ale zápas rozhodl servis, ve kterém jsem excelovala. Šel mi po celý turnaj. Samotná hra nebyla optimální, ale podání mě podrželo,“ těšilo Markovou, která soupeřce mladší téměř o dva a půl roku nasázela sedm es. Že byl její první servis oporou, o tom svědčí i 81procentní úspěšnost získaných „fiftýnů“ po podání.
Marková se na rozdíl od Antonína Štěpánka mezi juniory popasovala s rolí hlavní favoritky.
„Nebylo to snadné. Už loni jsem byla první nasazená, ale letos jsem se s tím vyrovnala mnohem lépe. Lidi mi lidi říkali, že bych měla vyhrát a že tady nemám soupeřku. Jenže v ženském tenise nikdy nevíte. Všechny zápasy byly těžké a mohla jsem je prohrát. Naštěstí jsem je zvládla,“ uvedla Marková.
Svoji finálovou soupeřku před turnajem vůbec neznala. „Viděla jsem ji poprvé v životě. Překvapila mě, jak hrála dobře. Když bude dál makat, mohla by to tady vyhrát,“ dodala vítězka.
Stejně jako ona, tak nadšený z prvenství byl nejlepší junior Marek Dubský, který porazil Michala Lušovského ve třech setech.
„Nemám slov, vůbec jsem nevěřil, že bych mohl turnaj vyhrát. Byl jsem rád za každé uhrané kolo,“ řekla nasazená dvojka.
Dubský přitom ve finále znovu ztratil úvodní sadu, ale následný obrat zvládl. „Už mě to nebaví pořád prohrávat první sety a rád bych ho rád někdy vyhrál. Ale Michal hrál neskutečně, dobře švihal. Oba jsme si drželi servis a rozhodlo jen štěstí. Nic víc,“ řekl Dubský.
Ani on nejásal, když se dozvěděl o přesunu do haly. „Věděl jsem, že si budu dlouho zvykat. Víc by mi vyhovovala antuka, ale naštěstí to bylo v pohodě,“ dodal Dubský.
