"Bude to zvláštní... Budu muset zapomenout, že mám narozeniny," směje se vytáhlá blondýna. "Oslavovat prostě půjdu až v neděli po zápasech," tvrdí.
Prorazila jsem rychleji, ale...
V patnácti letech patří k největším talentům současného ženského tenisu. Ačkoli má kvůli nízkému věku limitovaný počet turnajů, na kterých může startovat, už v pondělí ji registroval počítač na 34. místě světového žebříčku. "Člověk musí hrát kvalitně, pak mu ten limit nevadí," je přesvědčena Vaidišová.
Sestry Williamsovy nebo dvojice úspěšných Belgičanek Clijstersová a Heninová-Hardenneová si však o podobném postavení v žebříčku v jejím věku mohly nechat zdát. "Prostě jsem prorazila rychleji než ony," nehledá žádná velká vysvětlení česká tenistka. "Je hezké slyšet, že je na tom člověk lépe, ale ještě to nic neznamená. Stále musím trénovat, hrát."
Trénuje na Floridě pod vedením otce Aleše Kodata, po večerech na turnajích studuje. Na Obchodní akademii v Praze má individuální studijní plán, na zkoušky přichází několikrát ročně. Na fedcupový týden si naplánovala dvě - v pondělí zvládla ekonomiku. "Za jedna. A bez protekce!" směje se tenisová studentka. Ve středu si návštěvu školy zopakuje - tentokrát ji budou zkoušet z češtiny. "Ve škole asi někdo tenis sleduje, ale většina asi netuší, kdo jsem," myslí si.
Škoda, že ji spolužáci neznají. Vždyť její jméno už je v tenisovém světě ceněnou značkou. Aby ne, vždyť v loni vyhrála turnaje ve Vancouveru a Taškentu. Letos se dostala do semifinále v Memphisu a na třech největších turnajích - grandslamovém Australian open, v Indian Wells a v Miami - se probojovala do třetího kola.
V Hobartu a v Charlestonu se dostala do čtvrtfinále. A právě Charleston si Vaidišová zcela jistě zapíše do tenisové biografie. Poprvé v kariéře tam zdolala hráčku první světové desítky - ve druhém kole porazila Rusku Anastasii Myskinovou. "Je to dobré vítězství, ale teprve se ukáže, jestli to byl průlom," nepouští se do žádných velkých slov vytáhlá slečna.
Jednička přináší zodpovědnost
Za první čtyři měsíce se v žebříčku WTA posunula o 43 míst, sezonu začínala jako sedmasedmdesátá. Vyrovnanost na kurtu ji těší. "Neměla jsem žádné výkyvy, takže jsem docela spokojená. I když spokojený nemůže být člověk nikdy."
Ale ještě zdaleka nesplnila tajný cíl, který si před začátkem roku dala. "To rozhodně ne! Jak mě znáte, to nejsou moje cíle posunout se o pár míst," směje se. Netají ambici stát se jednou světovou jedničkou.
I proto dává při omezeném počtu turnajů přednost těm větším. "Člověk nemůže hrát jen na malých turnajích, musí se porovnávat s těmi nejlepšími, s hráčkami z první desítky a dvacítky," vysvětluje svoje představy.
Několik hráček absolutní špičky už za krátký čas, co se pohybuje na profesionálním okruhu, zdolala. "Ale ještě se musím naučit hrát proti těm zkušenějším" zdůrazňuje česká ženská jednička.
O víkendu ji čeká velká premiéra. Za předpokladu, že od kapitána Tomáše Petera dostane důvěru, nastoupí na antukový dvorec pražského ČEZ Kolosea na Štvanici ve fedcupovém utkání proti Japonsku v den svých šestnáctých narozenin. Před zraky rodičů a přátel, kteří ji v průběhu roku moc nevidí.
Loni sice byla členkou týmu pro utkání v Itálii, jenže do zápasu nezasáhla. Teď to bude něco jiného... "Budu mít větší zodpovědnost," je si vědoma mladá tenistka. "Máme totiž reálné šance vyhrát," zdůrazňuje.
Se žádnou s japonských tenistek se zatím na kurtu nepotkala, ale v Charlestonu zdolala ve třetím kole jejich krajanku Asagoeovou. "Takže by se měly bát. Vlastně by se měly bát celého týmu," směje se Nicol Vaidišová.
