Nejdřív ale dovolte zmínku o Berdychově příběhu.
Největší vrcholy jeho reprezentační kariéry v podobě titulů z Davis Cupu z let 2012 a 2013 netřeba dlouze rozebírat, neboť se nesmazatelně zapsaly do české sportovní historie.
Ale vzpomenete si, kdy a kde čahoun z Valašského Meziříčí v národním týmu debutoval?
První z celkem 44 dvouher podstoupil v září roku 2003 v baráži o setrvání v elitní skupině v Thajsku. Už za rozhodnutého stavu 3:1 pro Česko, na němž se předtím podílel výhrou ve čtyřhře, se střetl s Danaiem Udomčokem.
Jen pár dní po 18. narozeninách coby 105. tenista světového žebříčku slavil proti tehdejšímu číslu 187 vítězství 7:6 a 6:3.
„A jak potom český tým v Davis Cupu táhnul. Taky dostal šanci brzo a byl oporou,“ vzpomíná kapitán Jaroslav Navrátil.
Na chvíli se odmlčí a dodá: „Nechci s ním Kubu srovnávat, ale i on je určitě příslibem do budoucna.“
Protože nelehký debut zvládl úctyhodně.
Přesně dvacet let po Berdychovi, v září roku 2023, se ve Valencii postavil proti o 15 let staršímu Dušanu Lajovičovi ze Srbska, který v žebříčku ATP zaujímá 52. pozici.
Výsledek?
Menšík triumfoval 6:3 a 6:2 za neuvěřitelných 53 minut.
„Podal opravdu fantastický výkon, Lajovičovi od prvního gamu nedal prakticky žádnou šanci,“ vyzdvihl svěřence Navrátil.
„Ještě před půl rokem jsme ho brali do Portugalska, aby si daviscupový tým vyzkoušel, dneska je jeho platným členem a už i boduje. Premiér jsem viděl hodně, hlavně premiér, kdy skoro o nic nešlo, a kluci stejně byli nervózní. Hrát na turnaji sám za sebe, nebo za Českou republiku a celý tým, je strašný rozdíl. A Kuba to zvládl ne na sto, ale na sto dvacet procent.“
Kanón Menšík po snové premiéře: Soupeře jsem zdeptal, zkoušel nesmysly |
Jak říká i zkušený kapitán, je třeba zdůraznit, že 151. tenista světového pořadí Menšík nastoupil do ostrého klání. V předcházejících dnech se sice otrkal ve dvou deblech, pro singl však nedostal žádné ulehčení, že by jeho zápas jen upravil skóre a na celkovém vítězi nic nezměnil.
Ano, Češi i Srbové už měli jistý postup do vyřazovací fáze, ale pořád bojovali o první místo ve skupině. Před velmi slušně zaplněnou halou. Menšík a Lajovič celou sobotní partii odstartovali, ze srbské lavičky jejich snažení přihlížel i Djokovič, který následně zasáhl do čtyřhry. Ani on však neodvrátil debakl svého družstva 0:3.
A jelikož majitel 24 grandslamů shodou okolností s mladým Čechem kamarádí a dvakrát si ho pozval k sobě na tréninkový kemp, ve Valencii ho pochválil.
„Předvedl působivý tenis, neskutečně podával. Hodně se zlepšil, na US Open postoupil z kvalifikace do třetího kola. Ukazuje, že se vyvíjí správným směrem. Stoupá v žebříčku, blíží se první stovce. Je určitě jedním z největších talentů světového tenisu. Loni, když mu bylo 16, hrál finále juniorů na Australian Open a už tehdy jsem viděl, že má velký potenciál. Jsem rád, že se mu takto daří.“
Sám Menšík sice na kurtu vyzařoval obvyklý klid, nicméně po galapředstavení přiznal, že se i k němu hlavně ze začátku nervozita přikradla. „Když jsem se chystal servírovat, tak jsem si říkal: Jo, je to tady, hraju svůj první zápas za Česko, jdeme na to.“
Uvědomil si, že je součástí reprezentace, ke které dříve vzhlížel. „Na Davis Cup jsem se jako malý díval v televizi, pak jsme byli i na zápase v Ostravě proti Kazachstánu, když hráli Tomáš Berdych a Radek Štěpánek. Pro tenistu není nic lepšího než reprezentovat svou zem.“
Vzhledem k vynikajícímu debutu už má prakticky jisté, že národní dres oblékne i v dalších měsících a letech. Třeba už na konci listopadu v Málaze, kam se sjede osm nejlepších výběrů letošního ročníku prestižní týmové soutěže. Češi mezi ně dorazí jako vítězové skupiny C, v níž Španělsko, Koreu i Srbsko porazili 3:0.
Češi v Davis Cupu zaskočili i Srby. Na Djokoviče vyzráli v deblu, zazářil Menšík |
„V týmu teď panuje velice dobrá atmosféra. I plno soupeřů z nás bude mít větší respekt,“ těší jedničku Navrátilovy družiny Jiřího Lehečku.
I on uznal, že Menšíkovi se debut vydařil náramně.
„Předvedl světový tenis, myslím, že za mnou do stovky brzy přiskočí. Taky je dobrý parťák a nezkazí žádnou srandu. Je super článkem týmu.“
Sám si ještě čerstvě pamatuje svou singlovou premiéru v Davis Cupu: v únoru 2019, když mu bylo pouhých 17 a ještě ani nefiguroval v dospělém žebříčku, v Ostravě statečně vzdoroval Nizozemci Haasovi, tehdy 54. tenistovi pořadí ATP.
„To je jedna z věcí, na kterou určitě nezapomenu,“ ohlíží se za bitvou, v níž padl 4:6, 6:2 a 3:6. „Pro každého kluka, který v Davis Cupu chtěl hrát a sledoval ho, je to velký zážitek. Měl jsem velké štěstí, že se mi to povedlo před domácím publikem. Byla to jedna z věcí, která mě motivovala tyhle momenty zažívat znova a být oporou týmu.“
O čtyři roky později se smí chlubit sérií sedmi reprezentačních výher v řadě, propracoval se na 30. místo světového žebříčku, na Australian Open hrál čtvrtfinále, na Wimbledonu osmifinále.
K výšinám se odrazil i díky poznatkům ze startů v Davis Cupu. V trenérském štábu mu nyní radami přispívá i Berdych, jehož těší, že český mužský tenis po hluchém období opět produkuje talenty a nárokuje si místo mezi elitou.
A zdá se, že někdejší světové čtyřce rostou hned dva zdatní nástupci. Jedenadvacetiletý Lehečka a o tři roky mladší Menšík. Hned si všimnete, že oba, stejně jako kdysi Berdych, spoléhají na podání.
Třeba Menšík v sobotu proti Lajovičovi nasázel jedenáct es, v celém duelu ztratil po servisu pouhých pět míčů.
„Je obdivuhodné, s jakým sebevědomím podává, dává rychlosti kolem 210 kilometrů za hodinu,“ smeká Navrátil. „Myslím, že i v budoucnu se bude o servis hodně opírat. Hraje i rychle odzadu, má nádherný bekhend a hodně zlepšil forhend. A když zapracuje ještě na přechodu na síť, posune se dopředu. Myslím, že by brzy mohl být v nejlepší stovce.“
A v ní nehodlá jen přežívat. Má potenciál i touhu přiřadit ke svému jménu jedno z nejmenších čísel, které je ve světovém žebříčku k mání.