Podíváte se tu na nějaké zápasy?
Tolik času nemám. Ale určitě se kouknu v televizi.
S jakým pocitem?
Bez nostalgie, i když se mi současný tenis líbí. Už proto, že zřejmě sledujeme nejlepšího hráče všech dob, Rogera Federera. Djokovič bude velký soupeř, ale tak za dva roky.
Na co si jako první vzpomenete, když sem přijdete?
Na tři vítězství, nejvíc asi na to první v roce 1985 nad Johnem McEnroem. Jinak je tu všechno jiné, centrální kurt i zázemí. Je to dvacet let, všechno je větší a pohodlnější.
Jiný je i současný tenis. Někteří si stěžují, že ho hráči berou moc vážně a nebaví diváky tak, jak to dělali Leconte, McEnroe a další.
Ono je to trochu jinak. O každé době se říká, že v té předchozí bylo na kurtu víc legrace. I za nás se to říkalo, ale myslím, že to tak není.
Kdy jste naposledy držel raketu?
Nedávno, když jsem ji někomu podával. Nehraju vůbec.
I starší hráči než vy stále objíždějí veteránské turnaje.
Však jsem je tady viděl a nevypadají po těch zápasech zrovna nejlíp.
Petr Korda říká, že už se na mužský tenis nedívá. Co vy?
Dívám se na finále grandslamů, abych byl v obraze a věděl, co se děje. Moc rád se dívám na Federera. Když se mi nebude líbit on, tak už se mi nebude líbit nikdo.
Říká se o něm, že má hned po vás nejlepší forhend.
Má ho o hodně lepší. Častěji používá horní rotaci a může ho zahrát do víc míst. Třeba hodně ven z kurtu, což je způsobeno změnou materiálů jak u raket, tak hlavně u strun.
Henri Leconte tvrdí, že kdyby potrénoval, uhrál by na Federera game.
Jen ať to zkusí, já bych to neudělal. Když vezmete výkony z plavání nebo atletiky před pětadvaceti lety a dnes, tak se to nedá srovnat. Nevím, proč by na tom tenis měl být jinak.
Sledujete i ženský tenis?
Vůbec ne.
A s některými hráči se vídáte?
Každý čtvrtek hrajeme na Floridě golf. Já, Jimmy Arias, Petr Korda a David Macpherson, který teď koučuje nejlepší deblisty světa, bratry Bryanovy. Nemám žádný handicap, ale pokaždé si dáme zápas a s Petrem jsme zatím neporažení.
Tolik času nemám. Ale určitě se kouknu v televizi.
S jakým pocitem?
Bez nostalgie, i když se mi současný tenis líbí. Už proto, že zřejmě sledujeme nejlepšího hráče všech dob, Rogera Federera. Djokovič bude velký soupeř, ale tak za dva roky.
Na co si jako první vzpomenete, když sem přijdete?
Na tři vítězství, nejvíc asi na to první v roce 1985 nad Johnem McEnroem. Jinak je tu všechno jiné, centrální kurt i zázemí. Je to dvacet let, všechno je větší a pohodlnější.
Jiný je i současný tenis. Někteří si stěžují, že ho hráči berou moc vážně a nebaví diváky tak, jak to dělali Leconte, McEnroe a další.
Ono je to trochu jinak. O každé době se říká, že v té předchozí bylo na kurtu víc legrace. I za nás se to říkalo, ale myslím, že to tak není.
Kdy jste naposledy držel raketu?
Nedávno, když jsem ji někomu podával. Nehraju vůbec.
I starší hráči než vy stále objíždějí veteránské turnaje.
Však jsem je tady viděl a nevypadají po těch zápasech zrovna nejlíp.
Petr Korda říká, že už se na mužský tenis nedívá. Co vy?
Dívám se na finále grandslamů, abych byl v obraze a věděl, co se děje. Moc rád se dívám na Federera. Když se mi nebude líbit on, tak už se mi nebude líbit nikdo.
Říká se o něm, že má hned po vás nejlepší forhend.
Má ho o hodně lepší. Častěji používá horní rotaci a může ho zahrát do víc míst. Třeba hodně ven z kurtu, což je způsobeno změnou materiálů jak u raket, tak hlavně u strun.
Henri Leconte tvrdí, že kdyby potrénoval, uhrál by na Federera game.
Jen ať to zkusí, já bych to neudělal. Když vezmete výkony z plavání nebo atletiky před pětadvaceti lety a dnes, tak se to nedá srovnat. Nevím, proč by na tom tenis měl být jinak.
Sledujete i ženský tenis?
Vůbec ne.
A s některými hráči se vídáte?
Každý čtvrtek hrajeme na Floridě golf. Já, Jimmy Arias, Petr Korda a David Macpherson, který teď koučuje nejlepší deblisty světa, bratry Bryanovy. Nemám žádný handicap, ale pokaždé si dáme zápas a s Petrem jsme zatím neporažení.
