Po minulém zápase jste moc emoce neukazovala. Co teď?
Jsem dojatá a těžko se mi hledají slova. Asi ten rozhovor dnes se mnou bude těžší... Nehrála jsem zrovna nejlíp. Ale o to víc mě postup těší: že dokážu vyhrát, i když mi něco nejde. Dnes to byl servis.
Při kterém z těch pěti mečbolů vám bylo nejhůř?
Bylo jich pět? Pokaždé jsem se snažila jen vrátit míč do kurtu, protože jsem věděla, že soupeřka je trochu psychicky labilní a že může kdykoliv cokoliv zkazit. To se potvrdilo.
Po druhém setu to vypadalo, že byste mohla mít navrch. Ale rychle jste prohrávala 0:4. Co se stalo?
Ten tie-break byl tak vypjatý, že jsem začátek třetího setu nezvládla. Do stavu 0:4 mi nebylo do smíchu, byla jsem vyflusnutá psychicky i fyzicky. Ale věděla jsem, že hraju o semifinále. Když jsem jí poprvé prorazila servis, začala jsem si zase věřit.
Byl to váš životní zápas?
Jak se to vezme. Podle toho, jak jsem hrála, tak určitě ne. To radši nebudu komentovat... Ale na druhou stranu jsem v semifinále, takže podle důležitosti ano.
Hrálo se vám dobře na velkém kurtu? Před jedenácti tisíci diváky?
Mám velké kurty ráda. A strašně mě potěšilo, že jsem slyšela české fanoušky. Slyšela jsem i trenéra, který seděl v lóži a snažil se mě vyburcovat, i když mi to zrovna nešlo. Jsem ráda, že ho mám.
Co vám řekla Martina Navrátlilová?
Že je to skvělé. Že mi moc gratuluje a že mám jít dál. Takže se pokusím...
A rodiče?
Taťka volal a byl hrozně dojatý. Pozvala jsem je oba na semifinále. Taťka mě vypiplal do šestnácti let, takže si zaslouží u toho být.
Co přichystáte do semifinále na Serenu Williamsovou?
Jestli budu servírovat jako dneska, tak si můžu začít hledat letenku domů. Na tom ještě musím zapracovat. Ale určitě se pokusím se s ní poprat.
Může pro vás být inspirací, že Bulharka Pironkovová vyřadila druhou Williamsovou?
Ten zápas jsem viděla, než jsem šla hrát. Ale Serena hraje líp než Venus. Letí jí to, nemusí ani běhat. Udělá krok a zabije vám míč odkudkoliv. Takže to bude těžké.
Skoro to vypadá, že jste specialistka na odvracení mečbolů. Dnes, loni na US Open proti Safinové, letos v Memphisu znovu proti Kanepiové...
Sama to nechápu, ale na mečbol vždycky hraju líp. Strašně moc zápasů jsem takhle otočila, a to i na menších turnajích. Dodává mi to sebedůvěru.
Máte na to nějakou taktiku?
Sama nevím, co se mi v hlavě děje. Snažím se hrát perfektně a jít do toho ještě víc než v jiných výměnách. Naburcuje mě to a běhám líp než v celém zápase.
Dnes jste byla pár milimetrů od vyřazení. Na mečbol vaše druhé podání škrtlo o pásku. To vám asi nebylo dobře.
Dobře mi nebylo, navíc lidi začali vzdychat. Už jsem takhle pár dvojchyb při mečbolu dala. To se musí odstranit, servis je bohužel někdy dole a někdy nahoře. Musím ho zlepšit.
30. června 2010 0:11
