„Určitě jsem měl po zápase lepší pocit, než kdybych vyhrál finále grandslamu ve třech setech,“ usmíval se ruský tenista poté, co udolal Australana Alexeie Popyrina 7:6, 6:7 a 6:4.
Přímo na kurtu však Medveděvovi veselo nebylo.
Druhý hráč žebříčku ve druhém setu zahodil tři mečboly a nechal soupeře vrátit se do zápasu. V rozhodujícím dějství pak nezápolil jen s houževnatým sokem, ale především s vlastním tělem.
Po dvou hodinách skotačení na rozpáleném dvorci v teplotě téměř 30 stupňů mu dolní končetiny ochromily bolestivé křeče.
God this cramps!
Despite the pain, Daniil Medvedev managed to beat Alexei Popyrin 7-6 6-7 6-4, waow!
( @tennistv) https://t.co/jgyaCeqDYX
„Cítil jsem, že nohy už mě neposlouchají. Myslel jsem jen na to, abych neupadl, protože kdybych spadl na zem, nevím, jestli bych dokázal zase vstát,“ ohlížel se Rus po zápase.
Ve výměnách se jakž takž dokázal od neduhů oprostit, v přestávkách mezi fiftýny se však zmohl jen na mnohdy komické šourání občas proložené snahou o poskočení a rychlejší krůčky.
„V takových momentech ani nemyslíte na vítězství. Jen si říkáte, jak jen se můžu v zápase udržet?“ pokračoval Medveděv v líčení svého strádání.
„Na konci jsem téměř nemohl chodit. Nohy jsem nemohl ohnout nebo napnout, jen jsem musel držet tu stejnou pozici. Nemohl jsem udělat krok dále než deset centimetrů.“
Vyhrabat se z ošemetné situace mu pomohlo podání, po němž se snažil výměny co nejdříve ukončovat. „Servis mě zachránil, přitom byl během celého zápasu hrozný. Takže mu děkuji.“
 |
A jak viděl zápas tenista na druhé straně sítě?
„Měl jsem hrát podání ven z kurtu s rotací a pak ho rozběhnout do druhého koutu. To by stačilo,“ litoval 86. hráč světa Popyrin, že více nevyužil soupeřovy indispozice.
„Ale já se snažil spoléhat na servis, který mi celý zápas fungoval. Myslím, že v těchto momentech musím být trochu chytřejší a číst situaci. Ale to přijde se zkušenostmi.“
Pro nelehkou situaci 21letého Australana s ruskými kořeny, s nímž pravidelně trénuje a komunikuje v rodné řeči, měl pochopení i Medveděv: „Nebylo to pro něj snadné. Viděl, že se trápím a říkal si, dobře, jen vrátím pár míčů na druhou stranu. Jenže pak se vám začne třást ruka, uděláte nějaké chyby a zápas je můj.“
Nejvýše nasazený hráč turnaje v Miami pronášel tato slova dvě hodiny po utkání, kdy už stačil doplnit tekutiny a zrelaxovat. Mohl už tedy vyhlížet úterní osmifinálový duel s Američanem Tiafoem.
„Nohy jsou po samozřejmě kyselé, ale v pondělí mám den volna, takže si s tím nelámu hlavu. Bezpochyby budu stoprocentně připravený.“
