Historie amerického fotbalu v Česku je proti té hokejové extrémně krátká a hra se šišatým míčem tu stále teprve roste z plenek. Dundáček už si v ní však stihl vybudovat pověst legendy. „Věříme, že tahle česká superstar posune americký fotbal ve Znojmě o galaxii nejen herně, ale i trenérsky,“ nechal se unést Radim Pařízek, hlavní kouč zdejších Knights.
Ti už několikrát prokázali, že se nebojí kráčet nevyšlapanou cestou. Z českých soutěží se přesunuli do rakouské organizace, ze svých zápasů díky nemalým investicím vytvořili v našich končinách málo vídanou show. A teď zvládli přivést nejuznávanějšího českého hráče. „Je to obrovský přínos nejen po herní stránce, ale také co se týče jeho znalostí a marketingu,“ vyzdvihuje Pařízek.
Do minulého léta byl Dundáček hlavní tváří Prague Black Panthers, tedy suverénně nejúspěšnějšího týmu Česka. Sám byl šestkrát vyhlášen nejlepším hráčem tuzemské ligy a jednou dokonce největší útočnou zbraní té rakouské, která se nachází ještě o stupeň výš. Po posledním titulu se však ve dvaatřiceti letech rozhodl dát před fotbalem přednost rodině.
Nechtěli sahat do temných vod
„Bez fotbalu bych asi ještě zvládl chvíli vydržet, ale nechal jsem se přemluvit ve Znojmě. Mají super mančaft, dělají spoustu věcí správně a mají se kam posunout,“ vysvětluje Dundáček. „A hlavně mi to vyhovuje díky menší časové náročnosti.“
Protože spousta znojemských hráčů je rozeseta po celém Česku, schází se tým k tréninkům hlavně o víkendech, což (nejen) Dundáčkovi žijícímu v Praze umožní stíhat práci, rodinu i hraní. A také trenérské úkoly, což bude důležitá role nové posily. „Hledali jsme někoho, kdo by nám pomohl se v útoku dostat dál. Uvažovali jsme o nějakém americkém hráči, ale to bývá takové sáhnutí do temných vod. Může to stát hodně peněz a přinést málo užitku,“ popisuje Pařízek. „Honza je nejen skvělý hráč, ale i velice chytrý člověk, který přinese spoustu poznatků.“
S Dundáčkovým přispěním se nyní rodí zbrusu nový znojemský „playbook“ neboli kuchařka útočných akcí, kterých bude až 400. Tvorba ofenzivní strategie, často prováděné po nocích, zabere spoustu času. „Je to koníček. Kdyby mě to nebavilo, tak bych to nedělal,“ sděluje Dundáček, jenž zároveň komentuje přenosy ze zámořské NFL. „Rád poznávám různá herní schémata a sleduji, kdo využívá jaké akce. Vycházím z toho, co už jsem hrál, ale zároveň se pořád inspiruji.“
Aby ofenziva v americkém fotbale klapala, musí všichni na hřišti přesně vědět, co dělat. „Hodně dbám na detaily, jsem trošku puntičkář. Nejvíc mi vadí, když se hráči nenaučí, co mají umět. Když někdo nechytne balon nebo prohraje svůj souboj, tak na nikoho řvát nebudu. Ale když někdo běží na druhou stranu nebo blokuje špatného hráče, je to pro mě neomluvitelné a jsem pak protivný,“ říká Dundáček. „Ale jinak se snažím být pozitivní. Pro všechny z nás je to zábava, a když si uděláme dusno na tréninku a v zápasech, tak to k ničemu nepovede.“
Dva roky bez porážky
Stěžejní pro Znojmo pochopitelně bude i Dundáčkův herní um. V minulosti prošel několika pozicemi, zářil zejména jako příjemce přihrávek, ale v posledních letech se převtělil do role quarterbacka. Tedy klíčového muže, který rozehrává všechny útočné akce. „Má perfektní čtení hry, takže dokáže předvídat spoustu situací. Umí výborně běhat s balonem, ale zároveň jsou pro soupeře velkou hrozbou i jeho přihrávky,“ podotýká Pařízek.
Tomu se do řad Rytířů podařilo přilákat také další mimořádnou osobnost v podobě ofenzivního linemana Josefa Fuksy, který se pyšní tituly z Německa, Rakouska, Česka i mezinárodních soutěží. Fuksa už dříve pomáhal Knights trenérsky, teď si oblékne rovněž zápasovou zbroj. „Pepa s Honzou jsou pro mě nejlepšími hráči historie amerického fotbalu v Česku. Oba kluci mají obrovské zkušenosti a mají nám co dát. Naším cílem není přivádět hráče, kteří si to budou hrát ve stylu já na bráchu, ale takové, kteří nás budou učit,“ oznamuje Pařízek.
Před jeho týmem nyní stojí nová výzva v podobě třetí nejvyšší rakouské soutěže. Předchozími dvěma ročníky v nižších patrech pochodovali Knights bez porážky, nyní však budou čelit i sokům s americkými posilami. „V týmu máme lidi, co v životě neprohráli, což pro náš rozvoj není úplně zdravé. Teď nás čekají soupeři, kteří jsou na jiné úrovni. I proto budujeme nový herní systém a je možné, že na začátku sezony ještě nebudeme úplně sladění. Ale musíme se tomu postavit a překonat to,“ velí Pařízek, jehož celku začne sezona koncem března.
